Reklama


Indonésie: Mozaiková země chrlícího ohně

10.05.2013

Indonésie není vzhledem ke své roztříštěnosti obecně považována za velkou zemi, přitom jde o čtvrtý nejlidnatější stát a nejpočetnější muslimskou zemi světa. Přes obrovskou různost přírodních podmínek a etnik tento kolos již 65 let drží pohromadě


Reklama

Jedna z verzí vzniku indonéské vlajky tvrdí, že po vyhlášení nezávislosti začali Indonésané trhat holandské (červeno-modro-bílé) vlajky. Červenou si ponechali jako symbol prolité krve, bílou jako symbol čistoty

Když se řekne Indonésie, mnoho lidí si vybaví velké ostrovy Jávu, Sumatru, Borneo, Novou Guineu a Sulawesi (dříve Celebes). Tyto přírodní útvary sice tvoří většinu indonéského území, ale zdaleka nepředstavují kompletní výčet. Indonésie je totiž tvořena neuvěřitelným počtem zhruba 17 500 ostrovů, z nichž je asi 6 000 obydleno.

Miliony na žhavých kotlích

Bezmála dva miliony kilometrů čtverečních Indonésii staví na 16. místo v žebříčku největších zemí – před například takové velikány, jakými jsou Libye či Mongolsko. V početnosti populace je Indonésie dokonce na 4. místě a má více obyvatel než Brazílie, Pákistán či Bangladéš. Z celkem 243 milionů lidí asi 135 milionů přebývá na Jávě, která je nejlidnatějším ostrovem světa s hustotou obydlení 940 lidí na kilometr čtvereční.

Jelikož jsou ostrovy rozházeny na rozhraní Pacifické, Eurasijské a Australské tektonické desky, je zde velké množství vulkánů a často dochází k zemětřesením. Indonésané berou přítomnost přinejmenším 150 aktivních sopek jako samozřejmost a k možnému ohrožení přistupují s vyrovnanou odevzdaností. Přitom mezi zdejší chrliče ohně patří i sopky Krakatoa a Tambora, známé svými ničivými explozemi v průběhu 19. století. Ani současnost se ovšem bez pohrom seizmického původu neobejde a kdekdo má v živé paměti tsunami z roku 2004, kterému padlo za oběť skoro 170 000 obyvatel Sumatry nebo zemětřesení v jávské Yogyakartě v roce 2006, kdy bylo zabito přes pět tisíc lidí. Velmi aktuální je výbuch sopky Merapi.

Jazyky společné a různé

Vzhledem k velké izolaci obyvatel Indonésie na jednotlivých ostrovech určitě není překvapivé, že populace je tvořena lidmi zhruba 300 různých národností, kteří mluví téměř 750 rozličnými jazyky a dialekty. Společným jazykem, kterým se spolu obyvatelé z různých částí země dorozumívají, je indonéština – oficiální jazyk, vytvořený nacionalisty ještě ve 20. letech minulého století na základech malajštiny. Vzhledem k tomu, že tento uměle vytvořený dorozumívací prostředek nemá pády, rody a neplýtvá ani předložkami, rozhodně jej lze označit za jeden z nejjednodušších jazyků na světě. Přesto mnoho zejména starších lidí na menších ostrovech hovoří pouze svým dialektem a indonéština jim není o nic bližší než třeba norština. Zejména to platí o indonéské části Nové Guiney (Irian Jaya), kde necelé tři miliony lidí hovoří více než 270 původními papuánskými a austronéskými jazyky.

Náboženství

Velké množství národností a ostrovů nahrává i velké náboženské rozrůzněnosti. Náboženská svoboda je sice garantována ústavou, ale vláda ve skutečnosti toleruje jen islám, protestantismus, římsko-katolické vyznání, hinduismus, buddhismus a konfucianismus. Převažujícím náboženstvím je islám a Indonésie je i nejlidnatější islámskou zemí světa. Vedle šesti velkých náboženství ovšem mnozí Indonésané vyznávají přírodní božstva.

Přes velkou geografickou, jazykovou a národnostní různost je Indonésie v zásadě harmonickou zemí. I když v minulosti docházelo lokálně ze sociálních, náboženských a etnických příčin k velkým krveprolitím, zdá se, že tato úžasná země bude i v budoucnosti existovat ve stejné podobě.

STRUČNÉ DĚJINY

Na indonéskou historii mělo vždy zásadní vliv moře, které od sebe odděluje tisíce ostrovů, jež dnes pod Indonéskou republiku spadají. Kolem roku 3000 př. n. l. nastala první velká imigrační vlna a příliv nových usedlíků pokračoval po další tisíce let. Většina přistěhovalců zřejmě přicházela z jižní Číny nebo z tichomořských ostrovů.

Indonésané byli odedávna mořeplavci a díky tomu navázali obchodní vztahy s významnými kulturami Indie a Číny, odkud se na ostrovy dostal hinduismus a buddhismus. Až v 11. století dorazil na souostroví islám, dnes zdejší majoritní náboženství. Asi až do 7. století byli obyvatelé ostrovů roztříštěni do relativně malých komunit, které spolu obchodovaly a občas bojovaly. První větší státní útvar představovalo království Sriwijaya na Sumatře, které oblast tohoto ostrova ovládalo zejména mezi 8. a 10. stoletím. Mezitím vzniklo na Jávě království ovládané rodem Šailendrovců, kteří mimo jiné dokázali postavit úžasný monument v Borobuduru. Nejvýrazněji se však do historie zapsalo království Majapahit, jenž zhruba od začátku 14. do konce 15. století ovládlo velkou část jihovýchodní Asie včetně dnešního Sinapuru, Malajsie, Bruneje a jižního Thajska.

Prvními Evropany, kteří se snažili Indonésii kolonizovat, byli Portugalci a po nich Britové. Skutečnou nadvládu si ovšem zajistili až Holanďané na začátku 17. století. Indonésané se snažili vymanit z podřízeného postavení už od začátku 19. století, ale navzdory četným rebeliím zůstaly ostrovy pod holandskou nadvládou až do roku 1942. Do konce 2. světové války je okupovali Japonci. Po skončení války se zde Holanďané urputně, ale už marně, snažili znovu získat moc. Poválečné období Indonésie je spojeno především se dvěma jmény. Prezident Sukarno se zasloužil o osamostatnění Indonésie, ale poté ji dovedl do izolace a k ekonomickému propadu. Jeho nástupce Suharto se zasloužil o smír s Malajsií a dovedl stát do OSN. Ke cti mu ale neslouží invaze na Východní Timor, která stála mnoho životů a kromě zlé krve nepřinesla Indonésii nic.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 243 milionů (4. nejlidnatější země po Číně, Indii a USA)
Očekávaná doba dožití: 71,05 let
Prům. počet dětí: 2,28 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 28,94 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 28,1 % děti do 15 let, 66 % obyv. ve věku 15 až 64 let, jen 6 % obyv. je starší více než 65 let; 50 % Peruánců je mladších než 27,9 roku
Obyvatelé měst: 52 %
Etnické složení: Javánci 40,6 %, Sundánci 15 %, Madurijci 3,3 %, Minangkabauové 2,7 %, Betawijci 2,4 %, Buginijci 2,4 %, Batakové 2 %, Balijci 1,7 %, ostatní a neurčené 29,9 %
Jazyky: úředním jazykem indonéština (standardizovaná forma malajštiny), angličtina, nizozemština a také velké množství místních jazyků, z nichž nejpočetnější je javánština
Náboženství: muslimové 86,1 %, protestanti 5,7 %, katolíci 3 %, hinduisté 1,8 %, další a neurčené 3,4 %
Nezaměstnanost: cca 8 %
Gramotnost: 90,4 %

Politika

Typ vlády: republika
Samostatnost: 17. srpna 1945 (dříve holandská kolonie)
Hlava státu: prezident Susilo Bambang Yudhoyono (od 20. října 2004) – prezident je jak hlavou státu, tak šéfem vlády; viceprezident Boediono (od 20. října 2009)
Volby: prezident i viceprezident jsou voleni na pět let přímým hlasováním a mohou kandidovat opakovaně

Ekonomika

HDP na hlavu: cca 3 700 USD (odhad 2012), o něco víc než Fidži nebo Irák, méně než Srí Lanka a Svazijsko
Měna: indonéská rupie (IDR), 1 Kč = cca 480 PEN
Vývoz: nafta a plyn, elektrické spotřebiče, překližka, textil, guma
Dovoz: stroje a zařízení, chemikálie, paliva, potraviny
Hlavní obchodní partneři: Singapur, Čína, Japonsko, Malajsie, USA, Jižní Korea, Thajsko

GEOGRAFIE

Rozloha: 1 904 569 km2, 18. největší země světa, největší ostrovní stát světa (více než 17 000 ostrovů), o málo menší než Mexiko, větší než Mongolsko nebo Írán
Hranice: 2 830 km, z toho s Malajsií 1 782 km, Papua-Nová Guinea 820 km, s Východním Timorem 228 km
Délka pobřeží: 54 716 km
Podnebí: tropické, horké a vlhké; v horách je podnebí mírnější
Průměrné měsíční teploty v Jakartě (°C): leden–březen 24–31, duben–červen 25–32, červenec–září 25–33, říjen–prosinec 25–32
Průměrné měsíční srážky v Jakartě (mm): leden–březen 100–380, duben–červen 80–260, červenec–září 30–35, říjen–prosinec 30–180
Nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán 0 m / Puncak Jaya (Mount Carstensz) 5 030 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907