Reklama


Írán: Stát s božím požehnáním

24.04.2013

Írán má obrovské nerostné rezervy a výhodnou geografickou pozici. Jeho slabinou je ale neúčinná státní správa a systém dvou vůdců, z nichž jeden má výkonnou moc a za tím druhým údajně stojí samotný Bůh

Podle koránu - Írán je oficiálně teokratickou republikou. Příkazy koránu jsou zde základem práva
Podle koránu - Írán je oficiálně teokratickou republikou. Příkazy koránu jsou zde základem práva

Reklama

Centrální emblém íránské vlajky je stylizovanou podobou slova Alláh (Bůh) a věty „Není boha kromě Alláha“. Rovněž motiv na rozhraních barev je stylizovanou větou z koránu: „Alláh je velký.“

Podle íránské ústavy z roku 1979 je hlavní státní autoritou Nejvyšší vůdce, jenž je obecně zodpovědný za dohled nad politickými postupy Islámské republiky Írán a za její směřování. Íránským mužem číslo dvě je prezident, který uvádí do praxe ústavní právo a má v rukou výkonnou moc. Nejvyšší vůdce je ovšem vrchním velitelem ozbrojených sil a má konečné slovo ve všem, včetně personálních otázek. To staví prezidenta, jímž je v současnosti Mahmúd Ahmadinežád, do ožehavé pozice. Jeho rozhodnutí jsou Nejvyšším vůdcem ájatolláhem Alím Chameneím zhodnocována a případně měněna.

Slabiny tohoto uspořádání se ukázaly hlavně po roce 2009, kdy oba muži začali usilovat o posílení moci na úkor toho druhého. Nejvyšší vůdce má ovšem ve všech sporných otázkách navrch. Není divu, vždyť podle íránské tradice je prostředníkem Božím na zemi a tomu odpovídají jeho pravomoci.

Sporný jaderný program

Současnému prezidentovi vyčítají íránští zákonodárci obecně špatnou ekonomickou situaci, rostoucí ceny základních potravin a vysokou nezaměstnanost. Nedobrý ekonomický stav souvisí i s neprůhledným jaderným programem, za nějž byla na Írán uvalena mezinárodní embarga.

Íránský jaderný program odstartoval v 50. letech 20. století ještě za asistence USA. Po islámské revoluci v roce 1979 byly ovšem vztahy s USA přerušeny a na popud tehdejšího nejvyššího vůdce ájatolláha Chomejního, který považoval jaderné zbraně za neslučitelné s islámem, byl program zcela opuštěn. V posledních desetiletích se k němu Íránci ovšem znovu vrátili. V září 2011 zahájila provoz první jaderná elektrárna a zhruba od roku 2009 se zpravodajské služby domnívají, že stát usiluje o stavbu vlastních jaderných zbraní.

Ropná a plynová velmoc

Íránská ekonomika stojí a padá s nerostnými rezervami. Stát má čtvrté největší prokázané rezervy ropy na světě a zemního plynu má více už jen Rusko. Růst ekonomiky je ovšem omezován nevýkonným státním sektorem, kontrolou cen a státními příspěvky na jídlo a energii, které pobírá 90 % íránských domácností. Z těchto příspěvků těží především vyšší a střední příjmové skupiny. Ročně vyjdou státní pokladnu v přepočtu téměř na 1,2 bilionu korun, a proto prezident Ahmadinežád před dvěma roky vyhlásil celé praxi jasné „stop!“. V roce 2015 by přidělování příspěvků mělo být definitivně ukončeno. Těžko říct, zda je zrovna toto cesta pro budoucnost, každopádně nyní je bez práce kolem 15 % Íránců a mnoho mladých lidí si hledá zaměstnání v zahraničí.

STRUČNÉ DĚJINY

Historie Íránu je spletitá a její podoba byla formována růstem a pádem mnoha mocných říší. V 6. století př. n. l. založil Kýros II. Velký z dynastie Achaimenovců Perskou říši, která byla roku 330 př. n. l. zničena Alexandrem Velikým. Poté, co v 7. století ovládli region Arabové, ustoupil tradiční perský zoroastrianismus rozpínajícímu se islámu.

V 11. století byli vůdčí silou oblasti Seldžuctí Turci, v 13. století Mongolové pod vedením Čingischána. V 16. století převzala moc další turecká dynastie Safíovců, kteří z šíitského islámu učinili státní náboženství a byli velkými protivníky Osmanské říše. Safíovce pak v 18. století vystřídal turecký rod Kádžárovců.

Mezi 18. a 19. stoletím se Írán dostal pod vliv evropských mocností, především Ruska a Velké Británie. Ty pak na začátku 20. století soupeřily o moc nad územím kvůli objevu ropy. Po první světové válce se země stala zakládajícím členem Společnosti národů. Roku 1921 zavedl armádní důstojník Rezá Chán po vojenském převratu armádní diktaturu a později byl zvolen dědičným šáhem. Pod jménem Rezá Šáh Pahlaví se stal zakladatelem poslední íránské dynastie. Jako reakce na tzv. Bílou revoluci, která měla podpořit společenské vrstvy věrné vládě šáhů, se roku 1963 vzedmulo náboženské povstání vedené ájatolláhem Chomejním.

Po vítězství islámské revoluce v roce 1979 byl poslední šáh Muhammad Rezá Pahlaví svržen a z Íránu se stala konstituční islámská republika, v níž má nejvyšší slovo islámské právo.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 79 milionů
Věková struktura: 23,9 % dětí do 15 let, 5,1 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. mladších než 27,4 roku
Městské obyvatelstvo: 71 %; etnické složení: Peršané (61 %), Ázeři (16 %), Kurdové (10 %) a také Lúrové, Balúčové, Arabové, Turkmeni a turkické kmeny
Náboženství: islám 98 % (89 % šíitský islám, jenž je státním náboženstvím, 9 % sunnité)
Jazyk: perština (fársí)
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 18,7 %
Gramotnost: 77 %

Politika

Typ vlády: konstituční islámská republika
Samostatnost: 1. dubna 1979
Čelný představitel státu: Nejvyšší vůdce ájatolláh Alí Chameneí (od 4. června 1989)
Hlava státu: prezident Mahmúd Ahmadinežád (od 3. srpna 2005)
Volby: Nejvyšší vůdce je doživotně volen tzv. Radou expertů; prezident je volen všelidovým hlasováním na čtyřleté období, může být zvolen i pro následující období a na jedno další období, které nenásleduje ihned po výkonu funkce; další prezidentské volby budou v červnu 2013

Ekonomika

HDP na hlavu: 13 200 USD (odhad z r. 2011; ČR – 27 100 USD)
Měna: rijál (IRR), 1 dolar = asi 12 000 rijálů, 1 koruna = asi 617 rijálů

GEOGRAFIE

Rozloha: 1 648 195 km2, tedy asi polovina Indie
Délka pobřeží: 2 440 km a 740 km u Kaspického moře
Hranice: 5 440 km (s Irákem, Turkmenistánem, Afghánistánem, Pákistánem, Ázerbájdžánem, Tureckem a Arménií)
Charakter území: podél hranic většinou hory, v centrální části kotlina s pouštěmi, podél pobřeží Rudého i Kaspického moře přerušované nížiny
Podnebí: většinou pouštní nebo polopouštní, podél Kaspického moře subtropické
Teploty (°C) v Teheránu: leden–březen −1 až 8 (noc)/8–19 (den), duben–červen 13–22/19–34, červenec–září 23–15/36–28, říjen–prosinec 15–0/28–10
Nejnižší a nejvyšší bod: Kaspické moře −28 m/ Kuh-e Damavand 5 671 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Travfotos, Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907