Význam Jordánského hášimovského království značně přesahuje jeho rozlohu: nachází se na strategické křižovatce míst, jež představují pro křesťany, židy i muslimy Svatou zemi
Jedna ze čtyř panarabských barev – červená – reprezentuje dynastii Hášimovců. Sedmicípá hvězda údajně představuje sedm pahorků, na nichž stojí Ammán.
Od roku 1979, kdy zástupci Egypta a Izraele podepsali ve Washingtonu mírovou dohodu, se dlouho zdálo, že severoafrická země zůstane jediným arabským státem uznávajícím existenci Izraele. V roce 1991 však jordánský král Husajn souhlasil s účastí na mírových jednáních, jež sponzorovaly USA a Sovětský svaz, a o tři roky později došlo k podpisu izraelsko-jordánské mírové smlouvy.
Pro Jordánsko měl zmíněný krok velký význam – za několik posledních desetiletí mu Spojené státy věnovaly stovky milionů dolarů na rozvojovou pomoc. Mimo to také umožnily vytvoření volné obchodní zóny, díky níž se zboží vyrobené v Jordánsku dostává na americký trh, aniž by bylo nutné platit obvyklé dovozní daně.
V únoru 1999 zemřel král Husajn, jenž vládl neuvěřitelných 46 let. Jeho syn Abdulláh převzal úkol bojovat za zlepšení ekonomického a společenského klimatu v zemi a za dosažení míru v regionu. S ohledem na horkou půdu oblasti však nejde o nic jednoduchého.
Reputace Jordánska coby jedné z nejbezpečnějších lokalit Blízkého východu vzala zasvé v roce 2005 při bombových útocích v hlavním městě Ammánu, kdy zahynuly desítky lidí. Arabské jaro se projevilo i v ulicích jinak klidného Jordánska a vnější tlak vytváří rovněž válka v Sýrii, kvůli níž překročilo hranice asi 600 tisíc syrských uprchlíků. Klidný spánek nemůže mít král Abdulláh ani při pomyšlení na islámské militantní organizace působící v Iráku. V roce 2005 veřejně vyhlásil svůj záměr zemi demokratizovat a v únoru 2011 dal tehdejší nové vládě opět jasný úkol zahájit konkrétní kroky k posílení demokracie. Zatím se však zdá, že půjde o pomalejší proces, než se čekalo.
Jordánská ekonomika patří k nejmenším v regionu. Země nemá dostatečné zásoby vody a dalších surovin a na rozdíl od sousedních arabských států nedisponuje žádnými ložisky ropy. S ohledem na značnou závislost na nestabilním dovozu proto zvažuje vybudování jaderné energetiky. Ekonomika se opírá především o služby, turistiku a nezbytnou zahraniční pomoc. Zhruba 13 % populace žije z příjmu, jenž nepřekračuje tři dolary (tedy asi 77 korun) na den.
Není to tak dávno, co Jordánsko stanulo v čele útoku na Izrael. V květnu 1948 jej společně s dalšími arabskými státy napadlo a okupovalo Západní břeh, který pak v dubnu 1950 formálně připojilo ke svým územím. Po tzv. šestidenní válce v červnu 1967 získal Izrael teritorium zpět a do Jordánska odešlo mnoho bojůvek Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Ozbrojenci však ohrožovali stabilitu státu a vyhrotili situaci natolik, že musel o vládu nad zemí usilovat samotný jordánský král. Během bojů v roce 1970, jež prosluly jako tzv. černé září, zahynulo až deset tisíc lidí. Konflikt skončil vyhnáním OOP do Libanonu. Roku 1974 se Jordánsko vzdalo jakéhokoliv práva na Západní břeh a přenechalo jej OOP coby „jedinému legitimnímu zástupci lidu Palestiny“.
Na území dnešního Jordánska žili lidé už před deseti tisíci let. Kolem roku 3200 př. n. l. se naučili vyrábět bronz a budovali opevněná města. Díky rozsáhlému obchodu mezi Egyptem a státy v oblasti Iráku prosperovalo i Jordánsko, přes jehož teritorium vedly obchodní trasy.
Střídání dobyvatelů
Po roce 1500 př. n. l. se země rozdělila na dobře organizovaná království, přičemž k nejvýznamnějším řadíme Moáb, Edóm a Amón. Kolem roku 500 př. n. l. ovládli území Nabatejci – Arabové, jejichž metropolí se stalo skalní město Petra. V roce 106 si Jordánsko podmanili Římané a po zániku impéria se země přičlenila k Byzantské říši. V 7. století pak region dobyli muslimové.
Změny na trůně
Během první světové války vypukla arabská rebelie proti Turkům, kterou podporovali Britové. Po porážce Turecka se však Jordánsko nesmělo vydat na cestu k samostatnosti – v roce 1921 se stalo mandátním územím Společnosti národů pod britskou správou. Nezávislost přišla až roku 1946, kdy vzniklo Jordánské hášimovské království v čele s Abdulláhem I. V roce 1952 převzal moc jeho tehdy osmnáctiletý vnuk Husajn I. a vládl až do roku 1999. Od té doby královská dynastie pokračuje v osobě jeho nejstaršího syna Abdulláha II.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 7,9 milionu, stejně jako Izrael; očekávaná doba dožití: 74,1 roku; prům. počet dětí: 3,16 na ženu; kojenecká úmrtnost: 15,73 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 35,8 % dětí do 15 let, 5,1 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 21,8 roku; městské obyv.: 82,7 %; etnické složení: Arabové 98 %, Čerkesové 1 %, Arméni 1 %; náboženství: muslimové 97,2 %, křesťané 2,2 %, ostatní 0,6 %; jazyky: oficiálním jazykem je arabština, střední a vyšší třídy mluví anglicky; obyv. pod hranicí chudoby: 14,2 %; gramotnost: 95,9 %.
Politika
Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: od 25. 5. 1946 (předtím mandátní území Společnosti národů pod britskou správou); hlava státu: král Abdulláh II. bin al-Husajn (od 7. 2. 1999); šéf vlády: premiér Abdulláh an-Nusúr (od října 2012); volby: monarchie je dědičná, vládu jmenuje premiér po konzultaci s králem.
Ekonomika
HDP na hlavu: 6 100 USD (odhad z r. 2013; ČR – 26 300 USD); měna: jordánský dinár (JOD), 1 JOD = asi 1,4 USD, 1 JOD = asi 36,5 CZK.
Rozloha: 89 342 km², zhruba stejně jako Maďarsko; hranice: 1 635 km (se Saúdskou Arábií, Sýrií, s Izraelem, Irákem a s palestinským územím (Západní břeh Jordánu); délka pobřeží: 26 km; charakter území: na východě pouštní náhorní plošina, na západě pahorkatina a vysočina, východní a západní břeh Jordánu odděluje Velká příkopová propadlina; podnebí: na většině území suché pouštní, na západě od listopadu do dubna období dešťů; min. noční / max. denní teploty (°C) v Ammánu: leden–březen 4–6/13–17, duben– červen 10–16/23–31, červenec–září 16–19/31–33, říjen–prosinec 5–14/15–28; prům. měsíční srážky (v mm) v Ammánu: leden–březen 50–60, duben–červen 0–17, červenec–září 0, říjen–prosinec 10–50; nejnižší a nejvyšší bod: Mrtvé moře (−408 m) / Džabal Umm ad-Dámí (1 854 m).
ZajímavostiKopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
HistorieKmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
VědaLesní požár na konci permu
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
