Jordánsko: Klíč ke Svaté zemi

15.12.2015

Význam Jordánského hášimovského království značně přesahuje jeho rozlohu: nachází se na strategické křižovatce míst, jež představují pro křesťany, židy i muslimy Svatou zemi


Reklama

Jedna ze čtyř panarabských barev – červená – reprezentuje dynastii Hášimovců. Sedmicípá hvězda údajně představuje sedm pahorků, na nichž stojí Ammán.

Od roku 1979, kdy zástupci Egypta a Izraele podepsali ve Washingtonu mírovou dohodu, se dlouho zdálo, že severoafrická země zůstane jediným arabským státem uznávajícím existenci Izraele. V roce 1991 však jordánský král Husajn souhlasil s účastí na mírových jednáních, jež sponzorovaly USA a Sovětský svaz, a o tři roky později došlo k podpisu izraelsko-jordánské mírové smlouvy.

Pro Jordánsko měl zmíněný krok velký význam – za několik posledních desetiletí mu Spojené státy věnovaly stovky milionů dolarů na rozvojovou pomoc. Mimo to také umožnily vytvoření volné obchodní zóny, díky níž se zboží vyrobené v Jordánsku dostává na americký trh, aniž by bylo nutné platit obvyklé dovozní daně.

Horká půda Blízkého východu

V únoru 1999 zemřel král Husajn, jenž vládl neuvěřitelných 46 let. Jeho syn Abdulláh převzal úkol bojovat za zlepšení ekonomického a společenského klimatu v zemi a za dosažení míru v regionu. S ohledem na horkou půdu oblasti však nejde o nic jednoduchého.

Reputace Jordánska coby jedné z nejbezpečnějších lokalit Blízkého východu vzala zasvé v roce 2005 při bombových útocích v hlavním městě Ammánu, kdy zahynuly desítky lidí. Arabské jaro se projevilo i v ulicích jinak klidného Jordánska a vnější tlak vytváří rovněž válka v Sýrii, kvůli níž překročilo hranice asi 600 tisíc syrských uprchlíků. Klidný spánek nemůže mít král Abdulláh ani při pomyšlení na islámské militantní organizace působící v Iráku. V roce 2005 veřejně vyhlásil svůj záměr zemi demokratizovat a v únoru 2011 dal tehdejší nové vládě opět jasný úkol zahájit konkrétní kroky k posílení demokracie. Zatím se však zdá, že půjde o pomalejší proces, než se čekalo.

Tři dolary na den

Jordánská ekonomika patří k nejmenším v regionu. Země nemá dostatečné zásoby vody a dalších surovin a na rozdíl od sousedních arabských států nedisponuje žádnými ložisky ropy. S ohledem na značnou závislost na nestabilním dovozu proto zvažuje vybudování jaderné energetiky. Ekonomika se opírá především o služby, turistiku a nezbytnou zahraniční pomoc. Zhruba 13 % populace žije z příjmu, jenž nepřekračuje tři dolary (tedy asi 77 korun) na den.

Z jednoho břehu na druhý

Není to tak dávno, co Jordánsko stanulo v čele útoku na Izrael. V květnu 1948 jej společně s dalšími arabskými státy napadlo a okupovalo Západní břeh, který pak v dubnu 1950 formálně připojilo ke svým územím. Po tzv. šestidenní válce v červnu 1967 získal Izrael teritorium zpět a do Jordánska odešlo mnoho bojůvek Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Ozbrojenci však ohrožovali stabilitu státu a vyhrotili situaci natolik, že musel o vládu nad zemí usilovat samotný jordánský král. Během bojů v roce 1970, jež prosluly jako tzv. černé září, zahynulo až deset tisíc lidí. Konflikt skončil vyhnáním OOP do Libanonu. Roku 1974 se Jordánsko vzdalo jakéhokoliv práva na Západní břeh a přenechalo jej OOP coby „jedinému legitimnímu zástupci lidu Palestiny“.

STRUČNÉ DĚJINY

Na území dnešního Jordánska žili lidé už před deseti tisíci let. Kolem roku 3200 př. n. l. se naučili vyrábět bronz a budovali opevněná města. Díky rozsáhlému obchodu mezi Egyptem a státy v oblasti Iráku prosperovalo i Jordánsko, přes jehož teritorium vedly obchodní trasy.

Střídání dobyvatelů

Po roce 1500 př. n. l. se země rozdělila na dobře organizovaná království, přičemž k nejvýznamnějším řadíme Moáb, Edóm a Amón. Kolem roku 500 př. n. l. ovládli území Nabatejci – Arabové, jejichž metropolí se stalo skalní město Petra. V roce 106 si Jordánsko podmanili Římané a po zániku impéria se země přičlenila k Byzantské říši. V 7. století pak region dobyli muslimové.

Změny na trůně

Během první světové války vypukla arabská rebelie proti Turkům, kterou podporovali Britové. Po porážce Turecka se však Jordánsko nesmělo vydat na cestu k samostatnosti – v roce 1921 se stalo mandátním územím Společnosti národů pod britskou správou. Nezávislost přišla až roku 1946, kdy vzniklo Jordánské hášimovské království v čele s Abdulláhem I. V roce 1952 převzal moc jeho tehdy osmnáctiletý vnuk Husajn I. a vládl až do roku 1999. Od té doby královská dynastie pokračuje v osobě jeho nejstaršího syna Abdulláha II.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 7,9 milionu, stejně jako Izrael; očekávaná doba dožití: 74,1 roku; prům. počet dětí: 3,16 na ženu; kojenecká úmrtnost: 15,73 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 35,8 % dětí do 15 let, 5,1 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 21,8 roku; městské obyv.: 82,7 %; etnické složení: Arabové 98 %, Čerkesové 1 %, Arméni 1 %; náboženství: muslimové 97,2 %, křesťané 2,2 %, ostatní 0,6 %; jazyky: oficiálním jazykem je arabština, střední a vyšší třídy mluví anglicky; obyv. pod hranicí chudoby: 14,2 %; gramotnost: 95,9 %.

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: od 25. 5. 1946 (předtím mandátní území Společnosti národů pod britskou správou); hlava státu: král Abdulláh II. bin al-Husajn (od 7. 2. 1999); šéf vlády: premiér Abdulláh an-Nusúr (od října 2012); volby: monarchie je dědičná, vládu jmenuje premiér po konzultaci s králem.

Ekonomika

HDP na hlavu: 6 100 USD (odhad z r. 2013; ČR – 26 300 USD); měna: jordánský dinár (JOD), 1 JOD = asi 1,4 USD, 1 JOD = asi 36,5 CZK.

GEOGRAFIE

Rozloha: 89 342 km², zhruba stejně jako Maďarsko; hranice: 1 635 km (se Saúdskou Arábií, Sýrií, s Izraelem, Irákem a s palestinským územím (Západní břeh Jordánu); délka pobřeží: 26 km; charakter území: na východě pouštní náhorní plošina, na západě pahorkatina a vysočina, východní a západní břeh Jordánu odděluje Velká příkopová propadlina; podnebí: na většině území suché pouštní, na západě od listopadu do dubna období dešťů; min. noční / max. denní teploty (°C) v Ammánu: leden–březen 4–6/13–17, duben– červen 10–16/23–31, červenec–září 16–19/31–33, říjen–prosinec 5–14/15–28; prům. měsíční srážky (v mm) v Ammánu: leden–březen 50–60, duben–červen 0–17, červenec–září 0, říjen–prosinec 10–50; nejnižší a nejvyšší bod: Mrtvé moře (−408 m) / Džabal Umm ad-Dámí (1 854 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.

Zajímavosti

Slovenský umělec propojuje ve své tvorbě užitkovost i umění. Díla mladého skláře lze najít po celém světě.

Zajímavosti

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Historie

Čisticí prostředky mohou mít i stinnou stránku

Věda

Tvář robota Affetto

Věda

Sonda MMX u svého cíle

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907