K-S-14: Pěchotní srub s pohnutým osudem

19.02.2016 - Karel Cidlinský


Reklama

Na fotografii je zachycen pěchotní srub K-S-14 „U cihelny“, stojící na severovýchodě Pardubického kraje, u silnice, která spojuje město Králíky a vesnici Prostřední Lipka. V tomto úseku se budovalo těžké opevnění už v roce 1936, protože se zde dal očekávat útok ze severu – z tehdy německého území.

Osudy Cihelny

V září 1938 byl K-S-14 až na minomet plně vyzbrojen a vybaven a vojáci budovali drátěné zátarasy a překážkové systémy. Po vyhlášení rozkazu k ústupu vojáci „Cihelnu“ začátkem října 1938 vyklidili. Později objekt kvůli dobré dostupnosti po silnici používala německá armáda pro postřelovací zkoušky zbraní a objekt tak dosti poničila.

Zkoušela se zde také speciální protibetonová podkaliberní střela „Röchling“, která byla schopna při opakovaném zásahu na stejné místo prorazit i betonovou stěnu tvrzových objektů. Tato zbraň se však objevila ve výzbroji pozdě – Spojenci byli už tou dobou v ofenzivě a tak jediný, kdo ještě používal betonové pevnosti, byli sami Němci. Při rekonstrukčních pracích byla tato střela nalezena zaklesnutá v jedné ze stěn objektu. Vzhledem k tomu, že neobsahovala výbušninu, mohla zůstat na místě jako zajímavý exponát. 

Po válce devastace K-S-14 pokračovala, v 50. letech nechala společnost Kovošrot vytrhnout a odvézt oba zvony srubu. Po dobu socialismu objekt i přes pokusy o jeho údržbu a využití jako krytu civilní obrany dále chátral. V roce 1998 začali členové Vojenského historického klubu Erika Brno jeho rekonstrukci. Dnes je K-S-14 uveden vzhledově prakticky do původního stavu a nachází se v něm Muzeum čs. opevnění, expozice Finanční stráže a další doprovodné výstavy. 

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE Speciál, 6/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907