Kaliningradská oblast: Chřadnoucí pruský otisk na Baltu

07.10.2022

Dnešní nejzápadnější výspa Ruské federace dlouhá staletí náležela k někdejšímu Prusku. Tehdy tam také přišel na svět nejznámější místní rodák, filozof Immanuel Kant. Po druhé světové válce však Kaliningradská oblast dostala nový název, osídlili ji Sověti a její tvář se proměnila

<p>Kaliningradský přístav na zimu nezamrzá. Příbřežní pás navíc podle odhadů ukrývá 275 milionů tun ropy.</p>

Kaliningradský přístav na zimu nezamrzá. Příbřežní pás navíc podle odhadů ukrývá 275 milionů tun ropy.


Reklama

Oficiálně má Kaliningradská oblast svoji vlajku teprve od roku 2006. Modrý pruh symbolizuje Baltské moře, žlutá připomíná bohaté zásoby jantaru a červená znamená pevné zásady místních obyvatel. Motiv hradní pevnosti představuje monogram ruské císařovny Alžběty Petrovny, která regionu vládla v letech 1759–1762.

Z geografického hlediska je oblast na pobřeží Baltského moře ze všech ruských regionů nejzvláštnější. Od zbylé části rozsáhlého území ji totiž odděluje pás tří pobaltských států, Litvy, Lotyšska a Estonska, na jihu pak hraničí s Polskem. Město Kaliningrad neboli Královec dlouho představovalo metropoli Východního Pruska a od Moskvy ho dělí přes 1 200 kilometrů

Vzdálenost však nepředstavuje jediný faktor, který Kaliningradskou oblast vyčleňuje ze středu dění. A na vlastní kůži to ještě před třiceti lety mohli pocítit všichni cizinci: Před rozpadem Sovětského svazu měli do regionu vstup přísně zakázán, neboť sloužil coby pobaltská vojenská základna. Tamní přístavy totiž v zimě nezamrzají. 

Pomalé chřadnutí

Kaliningradská ekonomika ztrácí na ruského „tahouna“ od doby, kdy tři nově samostatné republiky vytvořily z regionu exklávu. Zejména poté, co Litva, Lotyšsko a Estonsko v roce 2004 vstoupily do Evropské unie, postupně sešlo z ambiciózních plánů vlády vytvořit z Kaliningradu jakýsi ruský Hongkong – tedy zvláštní oddělené území prospívající díky kvetoucímu obchodu. 

Zavedení statusu speciální ekonomické zóny, jež firmám snížila daně a přilákala zahraniční investory, pomohlo jen nakrátko. Sotva místní obyvatelé nalezli nové zaměstnání v rychle vybudovaných továrnách společností jako General Motors, BMW nebo Kia, učinily nedlouhému období prosperity přítrž sankce v důsledku anexe Krymu. Statistika je nelichotivá: Od roku 2014 poklesl objem kaliningradského obchodu až o polovinu a zvlášť se to dotklo právě průmyslové výroby, která přitom donedávna svým výkonem předčila zbytek Ruska

 

Spása z rukou turistů?

Značnou část necelého milionu místních obyvatel tak trápí nezaměstnanost a nezbývá jim než oživovat skomírající turistický ruch. Uvedené snahy podporuje i Moskva, jež chce investicemi do výstavby hotelů a rozvoje lázeňských center přilákat na pobřeží Baltu novou klientelu, zejména z „mateřského“ Ruska. Proto tam mimo jiné, jako v jednom z pouhých čtyř regionů v zemi, umožnila provozovat kasina. 

Město mnoha jmen

Kaliningrad nesl po staletí německý název Königsberg, česky Královec. Sověti se později rozhodli metropoli přejmenovat na počest politického vůdce Michaila Kalinina, který však za války nechvalně proslul tzv. katyňským masakrem. Vzhledem ke kontroverzím spojeným s jeho osobou se původně uvažovalo i o názvu Kantgrad, s odkazem na filozofa Immanuela Kanta.

STRUČNÉ DĚJINY

Doklady o osídlení regionu spadají přinejmenším do starověku: Zhruba v roce 300 př. n. l. vyrostla na místě současného Kaliningradu osada Pregnora. Oblast dřív obývali Sambové, původní baltské etnikum. 

Česká stopa 

Od středověku převládal v lokalitě německý vliv. V roce 1283 ji dobyl řád německých rytířů, a zahájil tak postupný útlak pohanských Sambů. Již roku 1255 založili křižáci v místě pevnost, jako poděkování králi Přemyslu Otakaru II. za pomoc v boji. Z ní později vznikl přístav Königsberg, dnešní Kaliningrad, rychle se rozvíjel a navazoval obchodní styky s okolím i se vzdálenějšími oblastmi. V roce 1701 připadlo území Prusku a Königsberg získal status hlavního města celého státu.

Nic se nemění

Za první světové války dobyli značnou část Východního Pruska Rusové a mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem tzv. Výmarské republiky vznikl polský koridor. Definitivní odříznutí od Pruska (oficiálně zaniklo v roce 1947) přišlo s druhým globálním konfliktem. V dubnu 1945 Rudá armáda německy mluvící obyvatelstvo z Kaliningradské oblasti vysídlila a postupimská konference ji přiřkla Sovětskému svazu.

Za studené války učinila Moskva ze zmíněného území vojenskou námořní základnu se zákazem vstupu cizinců a vláda tam uchovávala jaderné zbraně. I dnes přitom v regionu pravidelně narůstá napětí. Zatím poslední rozbuškou se stala anexe Krymu, jež znovu otevřela otázku, zda by se Kaliningradská oblast neměla vrátit Litvě. Tamní poslanci nedávno připomněli, že Rusko exklávu spravuje pouze dočasně, konkrétně do porušení mírových dohod v Evropě. Moskva však k návrhům Vilniusu zaujala zcela odmítavý postoj. 

Navzdory nízké hospodářské výkonnosti pro ni totiž region zůstává důležitý, což potvrdilo i nedávné rozmístění protiletadlových systémů a balistických střel. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 995 000 (2018)
  • očekávaná doba dožití: 72,6 roku
  • prům. počet dětí: 1,74 na ženu
  • věková struktura: 21,2 % obyv. do 19 let, 14,18 % obyv. starších 65 let
  • městské obyvatelstvo: Kaliningrad má 431 000 obyvatel
  • náboženství: 34,1 % křesťanství, 34 % „nábožensky založeno“, 21,6 % bez vyznání, 10,3 % ostatní
  • oficiální jazyk: ruština
  • obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 33 %
  • gramotnost: 95 %

Politika

  • státní zřízení: ruská exkláva
  • guvernér: Anton Alichanov (od roku 2017)
  • volby: guvernér se volí jednou za pět let

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 7 300 USD (odhad z roku 2020; Moskva 22 000 USD, ČR – 39 800 USD)
  • měna: rubl, s kurzem 100 : 41 Kč.

GEOGRAFIE

  • rozloha: 15 125 km², o něco menší než Morava
  • charakter území: mírně zvlněné nížiny, jihovýchod hustě zalesněný
  • podnebí: chladnější mírný pás, na přechodu oceánského a kontinentálního klimatu
  • min. noční / max. denní teploty (°C) v Kaliningradu: leden–březen 1–6 / −1 až −4, duben–červen 12–20/3–11, červenec–září 18–23/9–14, říjen–prosinec 2–12 / −3 až 5
  • nejnižší a nejvyšší bod: Baltské moře (0 m) / nejvyšší kopce nepřesahují 230 m.

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií:
    Zdroj fotografií wysiwyg: 

    Shutterstock




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907