Reklama


Klauni s modrýma nohama: Směšní i nádherní terejové modronozí

26.09.2018 - Marek Telička

Terejové modronozí jsou v ptačí říši velkou raritou, a to nejen v rámci čeledi terejovitých, do níž patří. Tito zhruba 80 cm dlouzí a 1,5 kilogramu těžcí ptáci mají totiž velmi netypicky jasně modře zbarvené nohy

<p>Dvojice terejů modronohých na galapážských ostrovech, kde žije velká část jejich populace.</p>

Dvojice terejů modronohých na galapážských ostrovech, kde žije velká část jejich populace.


Reklama

Konkrétní odstín modři na nohou terejů modronohých (Sula nebouxii) se pohybuje od světle tyrkysové po tmavě akvamarínovou, přičemž nohy samiček jsou obvykle tmavší. Končetiny dávají ptákům vzezření neopatrných natěračů, kteří se přimotali k odkryté nádobě s barvou. Společně s nepříliš elegantním pohybem na souši je barva nohou příčinou, proč se tomuto druhu terejů v angličtině přezdívá „booby“. Termín převzatý ze španělského „bobo“ znamená hlupák nebo šašek.

TIP: Opeření potápěči: Buřňáci jsou akrobati vzduchu i vody

Při letu jsou ovšem terejové nesmírně elegantní a díky po stranách umístěným očím mají skvělý odhad vzdálenosti, což z nich dělá i mimořádné lovce. Jakmile při plachtění nad vodní hladinou spatří pod vodou pohybující se hejno ryb, změní se jejich těla v dokonalé projektily. Z výšky až třiceti metrů padají střemhlav k vodní hladině, kterou prořezávají rychlostí bezmála 100 km/h. Díky tomu se potopí až do hloubky až 25 metrů a překvapené ryby těmto šipkám s modrýma nohama dokážou jen zřídka uniknout.

Terejové modronozí žijí na západním pobřeží amerického kontinentu – od severozápadního Mexika přes Panamu až k Peru. Najdete je i v Ekvádoru a na Galapágách, při nedostatku potravy zabloudí až do americké Kalifornie nebo na sever Chile.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907