Rychlost, síla, dlouhověkost i stavitelské umění: Zvířecí říše je plná rekordů, které berou dech

Gigant bez konkurence

• plejtvák obrovský | slon africký | albatros stěhovavý

Na Zemi se v průběhu její historie vyvinulo a poté vymřelo mnoho obřích tvorů, ale tím zřejmě největším je současný plejtvák obrovský. Zmíněný mořský kytovec sice dorůstá délky „pouhých“ 33 metry, ale s hmotností blížící se 200 tunám nenachází konkurenci ani ve srovnání s pravěkými tvory.

Sauropodi jako Argentinosaurus huinculensis nebo Patagotitan mayorum zřejmě mohli být o pár metrů delší, nicméně vážili o desítky tun méně. Ostatně celkovou hmotnost plejtváka dobře ilustruje fakt, že pouhý jeho jazyk má 2,5 tuny.

Nejmohutnějšího tvora obývajícího pevniny dnes představuje slon africký, jehož hmotnost se pohybuje kolem 6 tun; najdou se však i jedinci, kteří překročí desetitunovou hranici. V minulosti přitom drželi primát pomyslní konkurenti slonů z řad nosorožců: Pokud jde o rozměry těla, podobal se jejich bezrohý předchůdce z rodu Paraceratherium dnešním chobotnatcům, ale zároveň měl delší krk a podle odhadů vážil až 20 tun.

Nejlehčí obři zvířecí říše pak samozřejmě plachtí vzduchem: Současný rekordman, albatros stěhovavý s rozpětím až 3,7 metru, navzdory svým impozantním rozměrům obvykle váží méně než 10 kg. Je tudíž lehčí než třeba africký drop kori, který může dorůstat až 20 kg, ale stále patří mezi letce – ačkoliv jeho výkony ve vzduchu nejsou právě oslnivé.

Kdysi zmíněné kategorii vládl ptakoještěr Quetzalcoatlus northropi, žijící před 66–72 miliony let, s rozpětím křídel mezi 5 a 25 metry a s odhadovanou hmotností 250 kg. Ani v jeho případě se přitom nepředpokládá, že by šlo o vynikajícího letce. Dnešní představě opeřence se pak blížil spíš Argentavis magnificens, který Zemi obýval před devíti miliony let: Rozpětí jeho křídel se pohybovalo kolem 7 metrů a vážil přibližně 70 kg. (foto: Shutterstock)

Kdo bude první v cíli?

• gepard štíhlý | plachetník atlantský | sokol stěhovaný

Nejrychlejší suchozemské zvíře představuje gepard, jenž umí na krátkou vzdálenost při lovu nebo v ohrožení vyvinout rychlost až 110 km/h. Pod hladinou hraje prim plachetník atlantský, který je v podstatě gepardovým kolegou a rychlostí se mu vyrovná. Ve vzduchu pak dominuje sokol stěhovavý: Při střemhlavém letu výrazně překračuje 300 km/h a jeho zaznamenaný rekord činí neuvěřitelných 389 km/h. (foto: Shutterstock)

Stovky let pod vodou

• arktika islandská | žralok malohlavý | želva obrovská

Nejstarším zdokumentovaným žijícím tvorem se stala překvapivě mušle: Zástupce druhu Arctica islandica se podařilo vylovit roku 2006 a na základě růstových rýh odhadli vědci jeho stáří na 507 let. Druhá příčka náleží parybám, konkrétně žralokům malohlavým, kteří se dožívají přinejmenším 400 roků. Nejletitějším suchozemským tvorem je potom samec želvy obrovské jménem Jonathan, žijící na ostrově Svatá Helena – vylíhl se zřejmě už kolem roku 1832. (foto: Shutterstock)

Nezaleknou se ani kostí

• krokodýl mořský | medvěd hnědý | lev

Nejsilnějším skusem se v současnosti mohou pochlubit krokodýli mořští, kteří vyvinou sílu až 16 000 N (newtonů), takže zvládají bez problémů drtit i kosti. Ostatně mají to „v rodině“: Pravěcí krokodýlové rodu Deinosuchus měli podle simulací v čelistech až 100 000 N, takže se nezalekli ani dinosaurů. Mezi savci vedou medvědi hnědí a lvi, se skusem kolem 1 500–2 000 N. Stejná čísla však platí také pro hrochy, zatímco u člověka se jedná o méně než polovinu. (foto: Wikimedia Commons, Molly Ebersold, PDM 1.0)

Vzdušná lehkost i tlak hlubin

• sup bělohlavý | vorvaň obrovský

Někteří ptáci mohou létat tak vysoko, že jim hrozí srážky s komerčními letadly. Raroh lovecký se při migraci pohybuje kolem 9 km nad zemským povrchem a supa bělohlavého se podařilo zaznamenat ještě zhruba o 1 000 metrů výš. Na poli potápění spolu pro změnu soupeří kytovci: Kosatky či delfíni skákaví zvládají tlak 1 km pod hladinou, ale porážejí je vorvani přinejmenším s trojnásobnou hloubkou ponoru. Mezi rekordmany ovšem patří i některé druhy měkkýšů a ryb žijících až v 11 km, v oblasti Mariánského příkopu. (foto: Wikimedia Commons, Pierre Dalous, CC BY-SA 3.0)

Extrémní výkony zvířat

Svět zvířat je plný absolutních i relativních rekordů: Například blecha doskočí do vzdálenosti, jež odpovídá 150násobku její velikosti. Klokan rudý coby zřejmě nejslavnější skokan planety sice zvládne výšku přes 3,5 metru a délku okolo 9 metrů, ale kdybychom jeho výkon porovnávali s tělesnými rozměry, neměl by proti bleše šanci.

Nejlepší nadzemní stavitele pak nejspíš reprezentují termiti, jejichž hnízda se tyčí do výšky až 6 metrů, a ve stavitelské praxi jim tedy konkuruje pouze člověk.

Pod zemí na první pohled vládnou krtci a hraboši, kteří kutají tunely dlouhé i desítky metrů, ale stejný výkon překvapivě zvládají i mravenci. Rekord potom drží africký hlodavec rypoš lysý, jenž vytváří podzemní sítě chodeb o délce až 5 km.

Mezi největší jedlíky se zas překvapivě řadí kolibříci: Aby pokryli svůj energetický výdej, potřebují si denně dopřát květový nektar o desetinásobku své váhy. V absolutních číslech však samozřejmě vítězí již zmíněný plejtvák, který za den spořádá 4 tuny korýšů – zatímco slon se spokojí s „pouhými“ 250 kg zeleně. (foto: Shutterstock)