Konžská republika: Otroci a diamanty

13.03.2014

Konžská republika patří formálně mezi svobodné země. Zatím je zde ovšem stále běžné otroctví a staronový prezident Nguesso hospodaří se státními penězi jako se svým osobním majetkem

<p>Jen zhruba třetina obyvatel Konžské republiky žije mimo města.</p>

Jen zhruba třetina obyvatel Konžské republiky žije mimo města.


Reklama

Konžská vlajka vznikla v roce 1959, kdy nahradila francouzskou trikoloru. V období Lidové republiky Kongo (1970–1991) ji vystřídala rudá zástava v sovětském stylu. Nástupnická vláda obnovila původní vlajku, která se používá dodnes

Konžská republika se bezesporu řadí mezi menší africké země, ale na evropské poměry jde o velký stát. Plochu odpovídající čtyřnásobku České republiky přitom obývá jen 4,5 milionu lidí. Kongo s průměrnou hustotou osídlení asi 13,5 obyvatele na kilometr čtvereční představuje paradoxně jednu z nejvíce urbanizovaných afrických zemí. Zhruba dvě třetiny tamních obyvatel žijí ve městech na jihozápadě: v hlavním městě Brazzaville, v Pointe-Noire nebo v některém z nesčetných malých městeček a vesnic, jež lemují železnici mezi zmíněnými hlavními sídly. Obrovské plochy tropické džungle na severu pak zůstávají prakticky neobydlené. 

Prodej „krvavých diamantů“

Konžská ekonomika staví na spojení primitivního venkovského zemědělství a rukodělné výroby s průmyslovým sektorem založeným převážně na dobývání ropy, které zcela zastínilo kdysi dominující těžbu dřeva. Z ropy dnes pochází 65 % státního HDP, 85 % státních příjmů a více než 90 % konžského vývozu. 

Stát má vedle ropných rezerv také velká a dosud nevyužitá ložiska jiných nerostů, mimo jiné železných rud, zlata a fosfátů. Známé jsou tamní diamantové doly, i když v roce 2004 bylo Kongo vyloučeno z certifikace KPCS, která má zajistit, aby se ke kupcům nedostaly drahé kameny z válečných zón. Ukázalo se totiž, že přes tuto zemi pronikaly na mezinárodní trh diamanty pašované ze sousední Demokratické republiky Kongo. Už roku 2007 však získal stát svůj status zpět. 

Korupce i práva Pygmejů

Jeden z hlavních problémů představuje vysoká míra korupce, kvůli níž Mezinárodní měnový fond pozdržel svého času prominutí konžských dluhů. V zemi sice od počátku 90. let 20. století funguje pluralitní politický systém, ale státní administrativě dominuje staronový prezident Denis Sassou Nguesso, jehož režim byl opakovaně označen za zkorumpovaný. Jedno z nezávislých francouzských vyšetřování odhalilo více než 110 bankovních účtů a desítky marnotratných výdajů na účet Nguessa i členů jeho rodiny při návštěvách Francie. 

V tomto světle se zákon na ochranu práv Pygmejů, původních obyvatel země, jeví jako překvapivě osvícený. Konžský parlament jej schválil na konci roku 2010, přičemž se jedná o první legislativu podobného druhu v rámci celé Afriky. Zákonné opatření však zatím na faktických podmínkách Pygmejů mnoho nezměnilo – na mnoha místech země se stále rodí jako otroci svých pánů z etnika Bantu. 

Klid zbraní trvá. Zatím

Historie samostatné Konžské republiky je krátká a poznamenaná občanskou válkou. V roce 1993 se sporné parlamentní volby zvrhly v krvavé etnické boje mezi vládními příznivci a opozicí. Když se podařilo začlenit některé členy opozice do vlády, nastal dočasný klid zbraní, který v roce 1997 narušila regulérní občanská válka. O dva roky později ztratili rebelové veškeré klíčové pozice a souhlasili s příměřím. Části opozičních bojůvek však zůstávají aktivní a některé z nich organizovaně loupí. V zemi vládne mír jen zdánlivě a relativní klid mohou kdykoliv znovu vystřídat boje.

Prezident do každého režimu

Současná konžská politika je neodmyslitelně spjata s prezidentem Denisem Sassou Nguessem, který zemi vládne nepřetržitě od října 1997. V čele státu ovšem ani tehdy nepředstavoval žádného nováčka. Už v roce 1979 totiž vedl převrat, jenž svrhl tehdejšího prezidenta Yhombi-Opanga. Nguesso nastoupil na jeho místo, spojil Kongo politicky se socialistickými zeměmi a podepsal dvacetiletý pakt přátelství se Sovětským svazem. Jeho vládu, která trvala do roku 1992, lze bez váhání označit jako diktátorskou.

Soupeření příznivců Nguessa a Pascala Lissouby (demokraticky zvoleného prezidenta Konžské republiky v letech 1992–1997) vedlo v roce 1997 k občanské válce, která skončila vítězně pro jednotky oddané prvnímu jmenovanému. Ve sporných prezidentských volbách roku 2002 získal Nguesso 90 % hlasů a svou pozici potvrdil o sedm let později v dalších zmanipulovaných volbách. V rámci formálně demokratického režimu vládne zemi stejně bezohledně jako dřív.

STRUČNÉ DĚJINY

Původními obyvateli oblasti dnešní Konžské republiky byli Pygmejové, které kolem roku 1 500 př. n. l. pohltily kmeny hovořící bantuskými jazyky. Některá bantuská království – zejména Konžské království, Loango a Teke – vybudovala obchodní stezky, jež spojovaly mnohá místa Konžské pánve. 

Důležité středisko obchodu

Roku 1484 přistál u ústí řeky Kongo portugalský mořeplavec Diogo Cão, jako první Evropan. Mezi evropskými mocnostmi a vnitrozemskými bantuskými královstvími se rychle rozvinul obchod – nejen s různými komoditami, ale zejména s otroky. Několik století sloužila delta Konga jako klíčový dopravní uzel zámořského obchodu. Období evropské kolonizace ovšem začalo až na konci 19. století. Oblast severně od Konga se dostala pod svrchovanost Francie, nejprve jako Francouzské Kongo a poté coby Střední Kongo. V roce 1908 se stal region součástí Francouzské rovníkové Afriky (FRA), s hlavním městem Brazzaville – zároveň se jednalo o symbolické hlavní město hnutí za svobodnou Francii v době nacistické okupace během druhé světové války. 

Nezávislost a vůdci státu

V roce 1958 se FRA rozpadla, načež se každá část stala autonomní kolonií; ke konci roku 1960 pak získala Konžská republika plnou nezávislost. V roce 1963 (kdy byl svržen první prezident Fulbert Youlou) přijal tehdejší režim „vědecký socialismus“ jako státní ideologii a od roku 1965 se rozvíjely vztahy s významnými socialistickými státy. Vojenský puč v roce 1968 svrhl prezidenta Massamba-Débata a nový vůdce země, prezident Ngouabi, vyhlásil Kongo první „lidovou republikou“ v Africe. V březnu 1977 byl Ngouabi zabit při atentátu a násilí pak provázelo střídání hlav státu i v dalších letech.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 4,6 milionu; očekávaná doba dožití: 55,6 roku; prům. počet dětí: 5,49 na jednu ženu; kojenecká úmrtnost: 72,45 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 45,1 % dětí do 15 let, 2,7 % obyv. starších 65 let, pol. obyv. mladších 17,1 roku; městské obyv.: 63,7 %; etnické složení: asi 60 etnik, nejvýznamnější jsou Kongové (48 %), kteří se dělí na řadu kmenů, dále Sanghové (20 %), Mboši (12 %), Teke (17 %), Evropané a další (3 %); náboženství: křesťané (50 %), animisté (48 %), muslimové (2 %); jazyky: úřední jazyk – francouzština, hlavní místní jazyky – monokutuba a lingala
obyv. pod hranicí chudoby: 46,5 %; gramotnost: 83,8 %.

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 15. 8. 1960 (dříve francouzská kolonie); hlava státu: prezident Denis Sassou-Nguesso (od 25. 10. 1997); prezident je hlavou státu i šéfem vlády, funkce premiéra byla zrušena v září 2009; volby: prezident volen na sedm let všelidovým přímým hlasováním, může kandidovat i podruhé.

Ekonomika

HDP na hlavu: 4 600 USD (odhad z r. 2012; ČR – 27 000 USD), zhruba stejně jako Filipíny; měna: středoafrický frank (XAF), pevně ukotvený na euro v poměru 1 EUR = 655,96 XAF, 1 CZK = asi 23,8 XAF.

GEOGRAFIE

Rozloha: 342 000 km², tedy zhruba stejně jako Německo; hranice: 5 504 km (s Demokratickou republikou Kongo, Gabonem, Kamerunem, se Středoafrickou republikou a s Angolou; délka pobřeží: 169 km; charakter území: při pobřeží nížina, jižní pánev, centrální plošina, severní pánev; podnebí: tropické, III–VI: období dešťů, VII–X: období sucha, trvale vysoké teploty a vlhkost; min. noční / max. denní teploty (°C) v Brazzaville: leden–březen 23/30–32, duben–červen 23–20/32–28, červenec–září 19–22/28–31, říjen–prosinec 22–23/31–30; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Mount Berongou (903 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907