Krvavé africké diamanty: Občanská válka v Sierra Leone (2)

01.01.2019 - Daniel Petz

Občanská válka v republice Sierra Leone představuje jeden z prvních konfliktů, který vypukl po skončení studené války. Už se nejednalo o střet demokracie a totality, ale o boj, jehož hlavním cílem se stala kontrola nad nerostnými zdroji, zejména diamanty

<p>Vládní jednotky společně se zahraničními poradci, kteří pomáhali v boji s rebely</p>

Vládní jednotky společně se zahraničními poradci, kteří pomáhali v boji s rebely


Reklama

Jihoafričtí žoldnéři se (alespoň zpočátku) přímo nepodíleli na bojových operacích. Období dešťů se využilo k reorganizaci pravidelné armády, jihoafrická organizace Executive Outcomes (EO) se také věnovala formování a výcviku malých bojových oddílů Kamajors. 

Předchozí část: Krvavé africké diamanty: Občanská válka v Sierra Leone (1)

Dvě ofenzivy 

První vládní útok podporovaný Jihoafričany se uskutečnil koncem srpna 1995. S podporou dvou bojových vozidel pěchoty BMP-2 (z výzbroje EO) postupovaly vládní síly z Freetownu na jihovýchod. Vrtulníky Mi-17 a jediný vládní Mi-24 spolu s nigerijskými letouny Alpha Jet útočily na ustupující bojovníky RUF. V průběhu deseti dní zatlačili jihoafričtí žoldnéři RUF do vzdálenosti 100 km od hlavního města. V následujících sedmi měsících muži z EO ve spolupráci s loajálními jednotkami armády a s přispěním nově vycvičených Kamajors dobyli diamantové doly a hlavní působiště RUF, pohoří Kangari.

V průběhu druhé vládní ofenzivy byla zničena hlavní operační základna rebelů. Jihoafričané dosáhli během několika měsíců výsledky, o které sierraleonská armáda marně usilovala celé čtyři roky války. V únoru 1996 proběhly v zemi svobodné prezidentské volby, jejichž vítězem se stal Ahmed Tejan Kabbah. Následná vládní ofenziva donutila rebely k jednání. Dne 30. listopadu 1996 podepsali prezident Kabbah a vůdce povstalců Sankoh mírovou smlouvu, jejíž součást tvořila dohoda o odchodu jihoafrických žoldnéřů do pěti týdnů od příchodu neutrálních mírových sil. Tím skončila relativně krátká, ale mimořádně úspěšná mise EO v Sierra Leone. 

Nástup diktatury 

Dne 25. května 1997 skupina nespokojených armádních důstojníků osvobodila a vyzbrojila 600 trestanců z věznice Pademba v hlavním městě. Jedním z nich byl také major Johnny Paul Koroma odsouzený v předchozím roce za přípravu převratu. Vzbouřenci v čele s Koromou svrhli vládu a nahradili ji orgánem zvaným Revoluční rada ozbrojených sil (AFRC). Došlo k pozastavení platnosti ústavy, přerušení činnosti všech politických stran a k zákazu pořádání veřejných shromáždění.

RUF opustila úkryty v džungli a spěchala na pomoc pučistům. Koroma pak nabídl rebelům podíl na vládě. Zemi nadále řídil AFRC společně s RUF, prezident Kabbah uprchl se svými bodyguardy vrtulníkem do Guineje. Nový diktátor následně vydal prohlášení, že válka skončila vítězstvím, což odstartovalo vlnu rabování a represí proti civilnímu obyvatelstvu v hlavním městě. Studenti, novináři a další diktaturu odsuzovali stejně jako světové veřejné mínění.

Mezinárodní izolace

Rušila se zahraniční diplomatická zastoupení ve Freetownu, členství země v Britském společenství národů bylo pozastaveno. Sloučením armády s RUF vznikla nová ozbrojená složka nazvaná Lidová armáda Sierry Leone (PASL). V říjnu 1997 uvalila OSN na zemi embargo týkající se dovozu zbraní a ropných produktů. Členům AFRC mělo být znemožněno cestovat do zahraničí. Dodržování sankcí měly vynutit síly ECOMOG, což nutně vyvolávalo konflikty s PASL. V březnu 1998 spustily jednotky ECOMOG ofenzivu proti PASL v hlavním městě.

Operace měla úspěch a umožnila návrat demokraticky zvoleného prezidenta Kabbaha z guinejského exilu. Nově zformovaná armáda označovaná Síly civilní obrany (CDF) se však nedokázala vypořádat s ozbrojenou opozicí AFRC/RUF, což vedlo k dojednání další mírové smlouvy podepsané v červenci 1999 v tožské metropoli Lomé. Vůdce povstalců Sankoh se v souladu s tímto dokumentem vyhnul potrestání, stal se viceprezidentem a především předsedou komise pro diamantové doly, což vyvolalo vlnu protestů doma i v zahraničí. RUF měla být demobilizována a odzbrojena pod dohledem mezinárodních mírových sil. 

Modré barety 

V roce 1999 došlo ke zformování kontingentu vojsk OSN v Sierra Leone (UNAMSIL). Vojenský personál poskytla celá řada zemí, například Indie, Pákistán, Nigérie, Rusko nebo Ukrajina. V této misi se vystřídalo také 31 důstojníků Armády České republiky (mezi nimi jedna žena). Prvních pět dorazilo do země spolu se dvěma slovenskými vojáky 24. října 1999. Zpočátku se počítalo s maximálním počtem šesti tisíc mužů, ale již v únoru následujícího roku působilo v Sierra Leone jedenáct tisíc vojáků OSN a do března 2001 se jejich počet zvýšil na 17 500.

Postupně se stále více příslušníků mírových sil stávalo zajatci dosud aktivních bojovníků RUF, v květnu 2000 přesáhl počet zadržovaných modrých baretů pět set. Vážným problémem se stala také výzbroj (včetně obrněných transportérů), kterou RUF mírovým silám ukořistila a s níž se chystala znovu dobýt Freetown. Součást ruského kontingentu OSN ovšem tvořily čtyři vrtulníky Mi-24 pilotované osádkami se zkušenostmi z Afghánistánu. Tyto stroje představovaly pro RUF vážnou hrozbu.

Dne 7. května 2000 se na plážích poblíž hlavního města začali vyloďovat příslušníci britské námořní pěchoty, kteří ve spolupráci s výsadkáři měli za úkol (mimo rámec mise OSN) evakuovat stovky britských státních příslušníků z Freetownu. Britové obsadili letiště Lungi a zaujali pozice v centru města. Sankoh a jeho nejbližší spolupracovníci se dostali do zajetí a 1 200 britských vojáků s podporou strojů Sea Harrier (vzlétajících z letadlové lodě HMS Illustrious) změnilo poměr sil ve prospěch vlády. 

Operace Khukri 

Většina zadržovaných vojáků OSN se dočkala propuštění na svobodu do konce května 2000, pouze 223 Indů zůstávalo v obklíčení na východě země v Kailahunu. V ranních hodinách 13. července 2000 byla zahájena operace Khukri. Příslušníci indických speciálních sil (120 mužů dopravených letecky z Dillí) ve spolupráci s vojáky UNAMSIL z dalších zemí provedli bravurní operaci, při níž všechna rukojmí osvobodili. Ztráty RUF byly značné, indičtí výsadkáři měli jen dva zraněné.

TIP: Kalašnikovy místo míče: Svět dětských vojáků v Africe

V polovině května 2001 přinesla jednání zástupců vlády a RUF konečně výsledky. Došlo k dohodě o zastavení palby, což umožnilo rozmístit jednotky UNAMSIL i na území kontrolovaném povstalci. Pod dohledem OSN se podařilo odzbrojit a demobilizovat 72 000 bojovníků. Dne 18. ledna 2002 prohlásil prezident Kabbah válku za skončenou. Celkový počet mrtvých civilistů, vojáků a rebelů není znám, nejnižší odhady se pohybují kolem 50 000. Oběťmi opakovaného sexuálního násilí se za války stalo přibližně čtvrt milionu žen.

  • Zdroj textu:

    Válka Revue

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903. 

Zajímavosti
Revue
Věda

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Příroda

Podle některých věděckých teorií existuje na Plutu skrytý podpovrchový kapalný oceán.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907