Krym: Výbušný poloostrov je centrem svárů již stovky let

25.02.2020

Strategický poloostrov na severu Černého moře si už šest let nárokuje Rusko: V březnu 2014 tam vyslalo ozbrojené jednotky a ukrajinské území si násilím přisvojilo. Někdejší turistický ráj se tak stal předsunutou vojenskou základnou a život místních obyvatel se změnil k nepoznání

<p>K ikonám Krymu patří neogotický zámek <strong>Vlaštovčí hnízdo</strong> z let 1911–1912, poblíž přístavu Jalta na jižním pobřeží poloostrova.</p>

K ikonám Krymu patří neogotický zámek Vlaštovčí hnízdo z let 1911–1912, poblíž přístavu Jalta na jižním pobřeží poloostrova.


Reklama

Než se krymští představitelé dohodli na oficiální verzi vlajky, používalo se hned několik variant. Nejčastěji šlo o bílý prapor s modrou siluetou poloostrova uprostřed. Současná trikolora se shoduje s tou ruskou, jedná se o panslovanské barvy známé i z naší standarty. Oficiálně se vlajka používá od roku 1999, návrh se však objevil již o sedm let dřív, kdy krymská vláda vyhlásila nezávislou republiku. 

V minulosti už Krym Rusku patřil, a to dokonce po několik staletí. Teprve v roce 1954 se na mapách začal objevovat v barvách Ukrajiny, poté co jej vůdce SSSR Nikita Chruščov daroval tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice. Ovšem podle mínění drtivé většiny zemí spadá poloostrov pod Ukrajinu dodnes. Násilné převzetí ze strany slovanské velmoci, stejně jako následné referendum totiž považují za nelegální. 

Místní obyvatelé se sice v hlasování konaném jen pár dní po anexi sami vyslovili pro připojení k Ruské federaci – a podle průzkumů s ním souhlasí i dnes –, ale Krym coby ruský region uznalo pouze pět dalších států: Kuba, Afghánistán, Sýrie, Nikaragua a Venezuela.

Život po životě

Dramatický převrat nerozbouřil jen politické vody. Život zhruba dvou milionů krymských obyvatel se obrátil o sto osmdesát stupňů víceméně v každém ohledu. Jejich domovina se proměnila v předsunutou vojenskou základnu a následky popsaných událostí se projevily obzvlášť v ekonomice: Zatímco region postupně opustily velké firmy, ceny zboží dramaticky narostly. Export zamrzl a doklady vydané krymskými úřady ve světě neplatí. Zahraniční subjekty nesmějí na poloostrově podnikat ani tam dovážet svou produkci, investovat či provozovat poradenské a finanční služby. 

Poté, co Evropská unie zakázala výletním lodím vplouvat do krymských vod, byly zrušeny také všechny mezinárodní letecké spoje, samozřejmě s výjimkou linek z Ruska. Přitom ještě ve druhé polovině minulého století platil Krym za jednu z nejvyhledávanějších černomořských destinací a tamní hospodářství na příjmech z kapes cizinců částečně záviselo. Skomírající turistický ruch tak dnes zachraňuje asi jen poloviční počet návštěvníků oproti dobám před anexí, a to převážně Rusů. 

Ti utlačovaní

Vůbec nejvíc aktuální vývoj zasáhl národnostní menšinu Krymských Tatarů, kteří tvoří 12 % místních obyvatel. Na poloostrově žijí od 13. století, kdy jej dobyla vojska Čingischánova vnuka Bátúa. Dnes však podle zpráv nezávislých pozorovatelů OSN čelí vyhrožování a hrozbám násilí. Krymskotatarský představitel Mustafa Džemilev má zakázáno do své domoviny vstoupit, přesto ruská vláda opakovaně odmítá, že by porušovala jakákoliv práva, a stížnosti etnika označuje za neopodstatněné. Mimo jiné argumentuje, že poprvé v historii patří krymská tatarština mezi oficiální jazyky Krymské republiky. 

Válečné premiéry

Krymská válka v polovině 19. století sice přinesla smrt více než čtvrt milionu lidí, ale zároveň se do dějin zapsala řadou prvenství. Šlo o první konflikt v historii, který novináři zaznamenali pomocí fotografií a telegramu – a právě tehdy se zřejmě zrodila profese válečného zpravodaje. Především se ovšem zdokonalila vojenská medicína, a to díky iniciativě britské ošetřovatelky Florence Nightingaleové, kterou na Krym vyslala londýnská vláda. Mladá žena proslula obětavou pracovitostí a dokázala snížit úmrtnost raněných o desítky procent i tím, že objevila řadu dnes již samozřejmých postupů: Pochopila například důležitost hygienických pravidel, dbala na kvalitní stravu a dostatek čerstvého vzduchu či osvětlení v lazaretech.

STRUČNÉ DĚJINY

Krymský poloostrov byl prokazatelně osídlený již ve starověku. Díky příznivému klimatu a relativně snadné dostupnosti po souši i přes moře hrál odjakživa roli při obchodních cestách či vojenských přesunech mezi Evropou a Asií, a také proto v jeho tisícileté historii jen stěží najdeme období, které by se dalo označit za poklidné. 

Krym tvořil vždy součást nějakého vyššího mocenského celku a geopolitická situace se odvíjela od toho, kdo si jeho území právě nárokoval. Jen v průběhu starověku se tam vystřídalo hned několik národů a mezi nimi i Řekové, po nichž se dochovala řada přístavů.

Z rukou do rukou

V následujících staletích obývalo poloostrov mnoho kmenů, než ho roku 1243 dobyli Tataři a přičlenili jej ke Zlaté hordě. V polovině 15. století pak byly položeny základy tzv. Krymského chanátu, jenž se stal záhy vazalem Osmanské říše. V muslimských rukou setrval Krym až do roku 1774 a po celou dobu byl trnem v oku Ruskému impériu, které muselo snášet výpady protivníka. V rusko-turecké válce však zvítězilo, čímž jeho dlouhodobý zájem o strategické území vyvrcholil: V roce 1783 připojila poloostrov ke své říši carevna Kateřina Veliká.

Důležitá kapitola v dějinách Krymu se psala v letech 1853–1856, kdy se o něj střetla vojska carského Ruska a Osmanské říše podporované koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království. Výsledkem byla porážka Ruska stvrzená Pařížskou mírovou smlouvou. Rusko muselo omezit svůj vliv na Balkáně, o Krym však nepřišlo.

Ukrajinské půlstoletí

Změna se odehrála až v roce 1954, kdy se Krymská republika na příkaz Nikity Chruščova přesunula pod správu Ukrajiny. Poloostrov jí náležel pouhých šedesát let, než si jej Rusko v roce 2014 násilím vzalo zpět. Šlo přitom o první obdobnou vojenskou akci od druhé světové války. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: Krymská republika: 1 912 170; Sevastopol: 428 000; očekávaná doba dožití: 73 let; prům. počet dětí: 1,82 na ženu; věková struktura: 20 % obyv. do 19 let, 16,3 % obyv. starších 65 let; náboženství: 58 % pravoslaví, 18 % islám, 10 % bez vyznání, 10 % neuvádí, 2 % ateismus, 2 % ostatní; oficiální jazyky: ruština, ukrajinština a krymská tatarština; obyv. pod hranicí chudoby: 14 %; gramotnost: 98 %.

Politika

Státní zřízení: Krymská republika a město Sevastopol – de jure pod správou Ukrajiny, de facto pod správou Ruska; krymský premiér: Sergej Aksjonov; úřadující gubernátor Sevastopolu: Michail Razvožajev.

Ekonomika

HDP: 4,3 mld. USD (odhad z r. 2014; ČR – 207,8 mld. USD); měna: ruský rubl, s kurzem 1 : 0,36 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: Krymská republika: 26 860 km² (asi jako třetina ČR); Sevastopol: 864 km²; charakter území poloostrova: převážně nížinaté s výjimkou hornaté jižní části, charakteristickým biotopem jsou stepi; podnebí: rozhraní mírného a subtropického pásma, léta bývají horká a suchá, zimy spíš mírné, v horách na jihu s hojnými srážkami v průběhu celého roku; min. noční / max. denní teploty (°C) v Simferopolu: leden–březen −3 až −1 / 4–8, duben až červen 5–14/15–25, červenec–září 11 až 16/22–27, říjen–prosinec 0–6/6–16; nejnižší a nejvyšší bod: Černé moře (0 m) / Roman-Koš (1 545 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, ruinformer.com, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907