Která sonda poprvé dorazila k jiné planetě?

02.01.2016 - Michal Švanda


Reklama

Již v roce 1959 dosáhly sovětské automaty Měsíce a další krok představovala přirozeně výprava k blízkým planetám. Jako první se – možná poněkud paradoxně – podařilo dosáhnout Venuše, nikoliv Marsu: v únoru 1961 odstartovala Veněra 1 s cílem proletět kolem druhého člena našeho solárního systému, bohužel však ještě během cesty selhala, a z blízkosti planety tak neodeslala žádná data. 

První úspěšnou meziplanetární misí se stal o rok později americký Mariner 2, vyslaný též na průletovou dráhu kolem Venuše. K cíli dorazil v prosinci 1962 a provedl několik unikátních pozorování s vědecky cennými výsledky. Ve stejném roce se Sověti opakovaně pokoušeli dosáhnout Marsu, ale i tam uspěli dříve Američané – konkrétně v červenci 1965 s Marinerem 4.

TIP: Japonská sonda Akacuki vstoupila na oběžnou dráhu Venuše

Další planetární prvenství už však čekalo na Sověty. V březnu 1966 dopadla na povrch Venuše sonda Veněra 3, byť s ní pozemní středisko ztratilo spojení ještě před příletem k cílovému tělesu. Měkké přistání na povrchu pekelné planety zvládlo až pouzdro Veněry 7 v roce 1970.  

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907