Která sonda poprvé dorazila k jiné planetě?

02.01.2016 - Michal Švanda


Reklama

Již v roce 1959 dosáhly sovětské automaty Měsíce a další krok představovala přirozeně výprava k blízkým planetám. Jako první se – možná poněkud paradoxně – podařilo dosáhnout Venuše, nikoliv Marsu: v únoru 1961 odstartovala Veněra 1 s cílem proletět kolem druhého člena našeho solárního systému, bohužel však ještě během cesty selhala, a z blízkosti planety tak neodeslala žádná data. 

První úspěšnou meziplanetární misí se stal o rok později americký Mariner 2, vyslaný též na průletovou dráhu kolem Venuše. K cíli dorazil v prosinci 1962 a provedl několik unikátních pozorování s vědecky cennými výsledky. Ve stejném roce se Sověti opakovaně pokoušeli dosáhnout Marsu, ale i tam uspěli dříve Američané – konkrétně v červenci 1965 s Marinerem 4.

TIP: Japonská sonda Akacuki vstoupila na oběžnou dráhu Venuše

Další planetární prvenství už však čekalo na Sověty. V březnu 1966 dopadla na povrch Venuše sonda Veněra 3, byť s ní pozemní středisko ztratilo spojení ještě před příletem k cílovému tělesu. Měkké přistání na povrchu pekelné planety zvládlo až pouzdro Veněry 7 v roce 1970.  

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907