Reklama


Kypr: Země na rozhraní mezi Evropou a Asií

01.06.2015

Kypr, ostrov velký zhruba jako sedmina České republiky, stojí v mnoha ohledech na rozhraní. Geograficky patří spíše do Asie, politicky se jeho větší část stala už před deseti lety členem EU. Severní třetinu de facto okupuje Turecko


Reklama

Největší otázkou do budoucna tak zůstává spojení ostrova, který je od zmíněné turecké okupace v roce 1974 rozdělen na dvě poloviny.

Jednání o společné budoucnosti

Situace je pro místní obyvatele v mnoha ohledech schizofrenní, což se projevuje už v samotném členství ostrova v Unii. Pod evropskou administrativu, včetně všech práv a povinností, spadá jen jižní část s mezinárodně uznávanou vládou. Nicméně kyperští Turci, kteří dokážou doložit svoji příslušnost k jižní Kyperské republice, mají stejná práva jako všichni občané EU.

Velká šance na sjednocení se naskytla právě při vstupu Kypru do Evropské unie v roce 2004. Zatímco však kyperští Turci zmíněný záměr uvítali, většina místních Řeků jej zamítla. Naděje znovu ožily při jednáních tureckého vůdce Mehmeta Aliho Talata a komunistického prezidenta Kyperské republiky Demetrise Christofiase v roce 2008. Po vítězství nacionalistů na severu ovšem rozhovory na dva roky zcela utichly. Teprve v únoru 2014 se otázka sjednocení opět dostala na pořad dne a jednání stále probíhají.

Oběť spojení s Řeckem

Po většinu své historie byl Kypr výhradně zemědělským státem. Po získání nezávislosti v roce 1960 se však přeorientoval a dnes stojí tamní ekonomika na službách – především finančních a turistických –, přičemž svou roli hraje i lehký průmysl. Kyperský sektor služeb představuje zdroj čtyř pětin HDP a zaměřuje se převážně na turistický ruch, trh s nemovitostmi a finančnictví. Nicméně právě finanční služby přivedly zemi do problémů. Když se v roce 2004 připojil Kypr k Unii, zařadil se mezi prosperující státy a v letech 2004–2008 jeho ekonomika rostla v průměru o 4 % ročně. Míra nezaměstnanosti se přitom udržovala na velmi nízkých 3 %.

Rozsáhlý bankovní sektor byl ovšem příliš úzce spjat s řeckým hospodářstvím a dvě z mamutích kyperských bank patřily mezi největší řecké věřitele. Ostrov postupně ztrácel mezinárodní kredit a nakonec přišel o přístup na světové finanční trhy. Mezi lety 2009 a 2013 spadla tamní ekonomika o 8,2 % a nedá se očekávat, že by se do černých čísel vrátila před rokem 2015. Nezaměstnanost zůstává nad úrovní 17 % a předpokládá se, že se vyšplhá až k 19 %. V červenci 2012 se stal Kypr pátou zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond.

Skromné zdroje

Kyperská vláda se snažila najít východisko z nouze a hledala jiné finanční zdroje. V říjnu 2013 byly dokončeny předběžné odhady zásob uhlovodíkových ložisek v teritoriálních vodách země. Ukázalo se však, že jsou rezervy zemního plynu menší, než se očekávalo. Dodatečné průzkumné vrty přesto stále pokračují.

Bez fosilních paliv se snad Kypr do budoucna obejde. Mnohem podstatnější je ovšem zabezpečení dostatečných zásob pitné vody, což představuje velký problém posledních let. Mezi roky 2001 a 2004 se díky nadprůměrným srážkám podařilo navýšit dlouhodobé rezervy, ale vzrostla i spotřeba. Pak přišla sušší léta a zásoby se ztenčily. Na poměrně malém ostrově se nachází celkem 107 rezervoárů, které pojmou 330 milionů kubíků. Přehrady jsou hlavním vodním zdrojem, nicméně vláda výrazně investovala i do odsolovacích zařízení, jež upravují mořskou vodu. Velký důraz se klade rovněž na zodpovědné hospodaření s vodními zdroji.

STRUČNÉ DĚJINY

Už v roce 1600 př. n. l. používali obyvatelé Kypru písmo a na ostrově se zrodila vysoce civilizovaná společnost. V následujících staletích však museli Kypřané opakovaně kapitulovat před velkými říšemi – kolem roku 700 př. n. l. před Asyřany, od roku 545 př. n. l. před Peršany a nakonec v roce 333 př. n. l. před Alexandrem Makedonským. Roku 58 př. n. l. se stal ostrov součástí Římské říše.

Svatý Pavel

Už v roce 45 přivezl svatý Pavel na Kypr křesťanství. Po rozpadu římského impéria v roce 395 se ostrov začlenil do Východořímské a později Byzantské říše, načež tamní život prosperoval navzdory arabským nájezdům mezi 7. a 10. stoletím. Roku 1184 se Kypr osamostatnil, ale už o sedm let později ho anglický král Richard I. dobyl a následně prodal francouzskému šlechtici Guyi de Lusignanovi, jehož rodina tam pak vládla po následující tři století. Roku 1489 přešlo území pod vládu Benátek a v roce 1571 si ho podmanili Turci, jejichž správa byla v porovnání s italským městským státem mnohem svobodnější. 

Samostatnost a dělení

Tři roky po otevření Suezského kanálu v roce 1875 si stále ještě oficiálně „turecký“ ostrov přivlastnili Britové. Po první světové válce anektovala Británie Kypr i formálně a v roce 1925 se stal její kolonií. Kyperským Turkům britská vláda vyhovovala, tamní Řekové ovšem požadovali už od roku 1931 sjednocení s Řeckem. Rozdílné názory na budoucnost ostrova se vyhrotily až do násilných střetů. V roce 1960 nakonec Kypr dosáhl nezávislosti, ale nikoliv klidu. Od roku 1964 působily v zemi jednotky OSN, přesto radikální řecké křídlo provedlo v dubnu 1974 vojenský převrat. V červenci téhož roku reagovalo Turecko vysláním svých vojsk a ostrov se následně rozdělil na řecký jih a turecký sever. V roce 1983 vyhlásili kyperští Turci samostatný stát, který však neuznává nikdo jiný než Turecko. V roce 2004 vstoupila jižní, řecká část ostrova do Evropské unie.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 1 170 000, tedy o něco méně než Praha; očekávaná doba dožití: 78,34 roku; prům. počet dětí: 1,46 na 1 ženu; věková struktura: 15,7 % dětí do 15 let, 11 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. starších 35,7 roku; městské obyv.: 70,5 %; etnické složení: kyperští Řekové 77 %, kyperští Turci 18 %, ostatní 5 %; náboženství: pravoslavní křesťané 78 %, muslimové 18 %, ostatní 4 %; úřední jazyky: řečtina a turečtina; obyv. pod hranicí chudoby: údaj neznámý; gramotnost: 98,7 %.

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 16. 10. 1960 (dříve britská kolonie); hlava státu: prezident Nicos Anastasiades (od 28. 2. 2013), prezident je hlavou státu i šéfem vlády; volby: prezident se volí v přímých volbách na pět let, jmenuje vládu.

Ekonomika

HDP na hlavu: 24 500 USD (odhad z r. 2013; ČR – 26 300 USD), zhruba stejně jako Řecko nebo Slovensko; měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 9 251 km² (z toho 3 355 km² severní, turecká část ostrova), tedy téměř jako Jihočeský kraj; hranice: 156 km se suverénními oblastmi Dekélia (108 km) a Akrotíri (48 km); délka pobřeží: 648 km; charakter území: nížiny v centrální části a rozptýleně podél jižního pobřeží, na jihu a severu hory; podnebí: mírné středozemní s horkými suchými léty a mírnými zimami; min. noční / max. denní teploty (°C) v Nikósii: leden–březen 5–7/15–19, duben–červen 10–18/24–34, červenec–září 21–18/37–33, říjen–prosinec 14–7/28–17; nejnižší a nejvyšší bod: Středozemní moře (0 m) / Mount Olympus (1 951 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Orbitální základna, jak ji v únoru 1998 viděli astronauti v odlétajícím raketoplánu Endeavour. V pozadí zánik stotřicetitunové stanice v zemské atmosféře, 23. března 2001.

Vesmír

Kevorkianův přístroj na smrt Thanatron byl pojmenován po řeckém démonu Thanatovi, ztělesňujícímu smrt.

Zajímavosti

Českoslovenští legionáři

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907