Kyprá DNA: Proč vystresovaní muži dávají přednost boubelkám?

25.02.2018 - Zuzana Teličková

Když britští vědci zkoumali sexuální preference u 81 mužů ve věku 18 až 42 let, zjistili, že stresovaní účastníci dávají přednost baculkám


Reklama

Vedoucí studie Dr. Viren Swami zvýšil hladinu stresu u 41 účastníků tím, že museli podstoupit simulovaný pracovní pohovor a vyřešit těžký matematický úkol. Konkrétně to znamenalo, že měli přednést do mikrofonu pětiminutovou prezentaci před čtyřčlennou komisí a následně co nejrychleji a nejpřesněji počítat po třinácti pozpátku od čísla 1022. Druhá polovina mužů zatím relaxovala v tiché místnosti. Po ukončení první fáze experimentu měli muži hodnotit přitažlivost dívek na fotkách, od vyzáblých až po obézní. Preference stresovaných mužů se výrazněji klonily k zaoblenějším tvarům než výběr mužů, kteří byli v klidu. 

Podle antropoložky Helen Fisherové dávali vystresovaní muži přednost kyprosti proto, že kdysi dávno bylo v kritickém období hladu praktičtější mít silnější ženu. Byla odolnější, a protože je tuk zásobárnou estrogenu, zůstala také po delší dobu plodná. Muži zjevně stále nevědomky poslouchají vzkazy uložené ve své DNA, a jak říká Fisherová – i v dnešních časech může být pár kilo navíc nečekanou výhodou.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost, The Journal of Sex Research

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907