Laos: Chudoba ve stínu Strany

04.11.2014

Laos, jeden z posledních komunistických států světa, patří k nejchudším zemím Asie. Od kolapsu Sovětského svazu se snaží najít svoji novou pozici na změněné politické a ekonomické scéně


Reklama

Dřívější královská vlajka Laosu zobrazovala trojhlavého slona na podstavci. Vyjadřovalo se tak prastaré jméno státu „Země milionu slonů“. Od prosince 1975, kdy se z království stala komunistická lidová republika, platí tato standarta

Od okamžiku, kdy laoské komunistické síly svrhly v roce 1975 monarchii, se země dostala do značné izolace. Světu se začala znovu otevírat až v 90. letech 20. století a nutné reformy ji alespoň částečně pozvedly. Laos však zůstává velmi chudý a závislý na mezinárodní pomoci a investicích, především z Japonska, Číny či Vietnamu.

Rýže a opium

Asijská ekonomická krize roku 1997 se projevila velmi výrazně právě v Laosu, jehož měna ztratila oproti dolaru více než devět desetin předchozí hodnoty. Z této rány se země dokázala pomalu vzpamatovat. Vláda zavedla ekonomické a obchodní reformy a v roce 2005 částečně liberalizovala domácí trh. V roce 2011 se v hlavním městě Vientiane dokonce otevřela burza.

Navzdory mírnému pokroku však Laos zůstává zemí s nerozvinutou infrastrukturou, zejména v mimoměstských oblastech. Asi 17 % obyvatel pak nemá přístup k elektřině. Hybnou silou ekonomiky je zemědělství, které zaměstnává 73 % všech pracujících a produkuje čtvrtinu HDP. Hlavní plodinu představuje rýže, ovšem vedle zeleniny, ovoce, koření a bavlny se v zemi zřejmě stále ve značném rozsahu pěstuje opium.

Ničivý vodní gigant

Stát do budoucna spoléhá na příjem z velmi sporné přehrady a vodní elektrárny Xayaburi, na níž se začalo pracovat koncem roku 2012. Nádrž však negativně ovlivní osudy 60 milionů lidí v Kambodži a Vietnamu a komise pro řeku Mekong, na níž má dílo vyrůst, vyjádřila značné obavy týkající se jeho dopadů.

Další environmentální problém posledních let představuje ilegální těžba dřeva. Podle různých ochranářských organizací se v Laosu každý rok vytěží asi půl milionu kubických metrů. Většina míří do Vietnamu a následně – převážně už jako nábytek – do západních zemí.

Žádné právo není svaté

Na laoské politické vedení má velmi silný vliv vláda Vietnamské socialistické republiky. Vůdčí role komunistické strany je v Laosu ústavně zakotvena a ostatní politická uskupení stojí mimo zákon. Laoská konstituce sice zaručuje všechna základní práva, ale zdá se, že samotná vláda se necítí být vlastními zákony příliš vázána.

Četné organizace na ochranu lidských práv, včetně Amnesty International a Human Rights Watch, pravidelně podávají alarmující zprávy – o perzekuci na základě vyznání, věznění politických a náboženských disidentů, a dokonce o mimosoudních vraždách, na nichž se podílí laoská vojenská policie a bezpečnostní síly.

STRUČNÉ DĚJINY

První obyvatelé Laosu byli sběrači a lovci, kteří se později naučili pěstovat rýži a luštěniny. Kolem roku 2 000 př. n. l. se na tamním území začal místo kamenných nástrojů používat bronz a okolo roku 500 př. n. l. železo.

Vazalové Siamu

V počátcích jejich historie ovlivnila Laosany indická kultura, poté co jim indičtí obchodníci v 1. století zprostředkovali théravádový buddhismus. Mezi 9. a 13. stoletím ovládali většinu území dnešního Laosu kambodžští Khmerové. Ve 14. století se však Laosané osamostatnili a vzniklo království Lan Xang. Za zlatý věk se považuje vláda panovníka Sourinyavongsy (1637– 1694), který však nezanechal dědice, a na začátku 18. století se tak země rozdělila na tři regiony: severní, střední a jižní. Oslabený stát padl v roce 1779 snadno do rukou sousedního Siamu (Thajska) a ani snaha krále Anuvonga na začátku 19. století nevedla k opětovné nezávislosti.

Od kolonie ke komunismu

Na sklonku 19. století rostl v regionu francouzský vliv a roku 1893 pohltila zemi Francouzská Indočína. Krátké období samostatnosti po dlouhých 166 letech nastalo s koncem japonské okupace za druhé světové války, načež se vrátila francouzská nadvláda. Roku 1949 ovšem získal Laos autonomní status, a poté co v roce 1953 utrpěla země galského kohouta v jihovýchodní Asii defi nitivní porážku, nastoupila éra konstituční monarchie. Stále větší vliv však měla strana Pathet Lao, podporovaná vietnamskými komunisty. Laos byl nepřímo zatažen do konfliktu mezi Vietnamem a USA, což ještě podpořilo vzestup komunismu a podnítilo občanskou válku mezi roajalisty a komunisty. V roce 1975 převzali druzí jmenovaní definitivně moc.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 6,8 milionu, o 1,5 milionu více než Slovensko; očekávaná doba dožití: 63,51 roku; prům. počet dětí: 2,9 na 1 ženu; věková struktura: 34,8 % dětí do 15 let, 3,7 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 22 let; městské obyv.: 34,3 %; etnické složení: Laové 55 %, Khmu 11 %, Hmongové 8 %, ostatní (více než sto nepříliš početných etnik) 26 %; náboženství: buddhismus 67 %, křesťanství 1,5 %, ostatní (včetně  velmi rozšířeného animismu) 31,5 %; jazyky: úředním jazykem je laoština, někteří starší lidé mluví i francouzsky, rozšiřuje se angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 22 %; gramotnost: 72,7 %.

Politika

Typ vlády: komunistická republika; samostatnost: od 19. 7. 1949 (dříve francouzská kolonie); hlava státu: prezident generálporučík Choummaly Saignason je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil; viceprezident Bounnhang Vorachit (oba od 8. 6. 2006); šéf vlády: premiér Thongsing Thammavong; volby: prezidenta a viceprezidenta volí Národní shromáždění na funkční období pěti let, premiéra navrhuje prezident a volí jej také Národní shromáždění na pět let. Ekonomika HDP na hlavu: 3 100 USD (odhad z r. 2013, ČR – 26 300 USD), jen o něco více než Nigérie, Džibuti či Súdán; měna: kip (LAK), 1 USD = cca 7 900 LAK, 1 CZK = asi 400 LAK.

GEOGRAFIE

Rozloha: 236 800 km², tedy o něco menší než Velká Británie; hranice: 5 083 km (s Vietnamem, Thajskem, Kambodžou, Čínou a Barmou); charakter území: většinou ostrý hornatý terén, několik nížin a náhorních plošin; podnebí: tropické monzunové, období dešťů od května do listopadu, období sucha od prosince do dubna; min. noční / max. denní teploty (°C) ve Vientiane: leden–březen 16–21/23–27, duben– červen 23–25/29–28, červenec–září 25–24/28, říjen–prosinec 23–17/27–22; nejnižší a nejvyšší bod: řeka Mekong (70 m) / Phu Bia (2 817 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: 100+1 zahraniční zajímavost

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907