Lucembursko: Velké peníze v malé zemi

10.12.2015

Lucemburské velkovévodství je malý stát sevřený mezi dvěma výraznými evropskými mocnostmi. Bývalý daňový ráj však úspěšně zapomíná na minulost určovanou jinými a dlouhodobě se řadí mezi nejbohatší země světa


Reklama

Lucembursko nemělo žádnou vlajku až do roku 1848, oficiálně však byla přijata teprve v roce 1972. Trikolora je prakticky stejná jako standarta Nizozemska, jen o něco delší a se světlejším. odstínem modré.

Rozlohou i počtem obyvatel malé Lucembursko představovalo v předchozích staletích hračku v rukou silnějších států. Sevření mezi Belgií, Francií a Německem mělo za následek, že si jen zřídkakdy vládlo opravdu samo, což značně narušilo jeho pocit národní integrity.

Mezi dvěma obry

Na základě zkušeností s německou okupací za první i druhé světové války se Lucembursko pragmaticky rozhodlo maximálně začlenit do evropských integračních uskupení. V kontextu studené války se stát zřekl své tradiční neutrality, která určovala jeho mezinárodní politiku od okamžiku vzniku, a v roce 1949 vstoupil do Severoatlantické aliance (NATO). Byl jedním z šesti zakládajících členů Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1952 a Evropského hospodářského společenství (EHS) o pět let později. Po přerodu těchto uskupení v Evropskou unii patřil vždy k nejvýraznějším zastáncům evropské myšlenky a stal se také členem eurozóny.

Kvůli své nepatrné velikosti plnilo Lucembursko často úlohu prostředníka. Role zprostředkovatele, zejména mezi historicky nepříliš spřátelenými mocnostmi Francií a Německem, se považuje za jednu z hlavních charakteristik národní identity. Díky ní si zástupci země i obyčejní občané uvědomili, že se nemusejí stát součástí svých velkých sousedů a dokážou žít mezi nimi.

Národní jazyk posledních desetiletí

Rozloha státu dnes již nepředstavuje překážku jeho existenci a snaha utvrdit národní sounáležitost a nezávislost je patrná na více frontách. Zřejmě nejvýraznějším počinem se v této oblasti stalo rozhodnutí z roku 1985, jímž vláda povýšila lucemburštinu na národní jazyk.

Země je přitom trojjazyčná: lucemburština představuje především neformální mluvenou řeč, němčina se používá zejména v písemných projevech a francouzština si drží své místo v oficiálních zprávách a právních předpisech. Většina Lucemburčanů ovládá všechny zmíněné jazyky, v zemi však běžně uslyšíte i jiné, neboť třetinu obyvatel tvoří cizinci. Mnoho lidí sem také jezdí za prací.

Konec daňového ráje

Národní hrdost Lucemburčanů má ještě jeden velmi výrazný pilíř – finanční sílu, která zemi řadí v přepočtu na jednoho obyvatele k nejbohatším na světě. Dříve Lucembursko prosperovalo díky zpracování oceli a po poklesu zmíněného odvětví se postupně transformovalo v nejsilnější evropské investiční centrum. Finanční sektor nyní produkuje více než třetinu celkového HDP, který je proti České republice v porovnání na občana trojnásobný.

V posledních letech však stát ztratil jednu ze svých výrazných výhod – pozici daňového ráje, která nebyla po chuti Evropské unii ani Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Lucemburský důraz na bankovní tajemství totiž otevíral prostor pro daňové úniky a podvody. Země však nechtěla přijít o svůj kredit a výměnu daňových informací promptně umožnila.

STRUČNÉ DĚJINY

Ve starověku žili na území dnešního Lucemburska keltské a germánské kmeny, později tvořilo součást římského impéria v rámci provincie Belgica Prima a mezi 5. a 9. stoletím jej ovládala Franská říše.

Od Karla IV. po samostatnost

Jako de facto nezávislý stát se Lucembursko zapsalo do dějin v roce 963. Tehdy se vévoda Siegfried rozhodl postavit hrad Lucilinburhuc (Malá pevnost), z něhož vzešel i pozdější název. Vzestup Lucemburska začal volbou Jindřicha VII. na říšský trůn. Jeho syn Jan se stal v roce 1310 českým králem a Janův syn Karel IV. povýšil v roce 1354 území na vévodství. Od 15. do 18. století vládly nad teritoriem střídavě Španělsko, Francie a Rakousko a v letech 1794–1814 jej anektovala právě země galského kohouta.

Po napoleonských válkách dal sice vídeňský kongres Lucembursku znovu samostatnost a povýšil jej na velkovévodství, ale sloučil ho se Spojeným královstvím nizozemským. Po vyhlášení nezávislosti Belgie v roce 1839 přišel stát o velkou část svého území. Zbylá oblast se formálně osamostatnila, ale zůstala v unii s Nizozemskem až do roku 1890.

Konec neutrality

Již v roce 1867 proklamovalo Lucembursko neutralitu, což ovšem nezabránilo německé okupaci prakticky během celé první světové války. Také druhý světový konflikt znamenal německou invazi, a v Londýně tak fungovala exilová lucemburská vláda. Ze spárů Hitlera Spojenci zemi osvobodili v roce 1944, načež se definitivně vzdala neutrality a stala se členem různých ekonomických, politických a vojenských integračních uskupení. Mezi roky 1964 a 2000 byl hlavou státu velkovévoda Jan Lucemburský, kterého poté vystřídal jeho syn Henri.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 521 000, stejně jako Brno a Plzeň dohromady; očekávaná doba dožití: 80,01 roku; prům. počet dětí: 1,77 na ženu; věková struktura: 17,9 % dětí do 15 let, 15,2 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. starších 39,6 roku; městské obyv.: 85,4 %; etnické složení: Lucemburčané 63,1 %, Portugalci 13,3 %, Francouzi 4,5 %, Italové 4,3 %, Němci 2,3 %, jiní příslušníci EU 7,3 %, ostatní 5,2 %; náboženství: katolíci 87 %, ostatní (vč. protestantů, židů a muslimů) 13 %; jazyky: lucemburština, francouzština a němčina; gramotnost: 100 %.

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: od roku 1839 (dříve součást Nizozemska); hlava státu: velkovévoda Henri (od 7. 10. 2000); šéf vlády: premiér Xavier Bettel a vicepremiér Etienne Schneider (oba od 4. 12. 2013); volby: monarchie je dědičná, premiéra (obvykle vedoucího kandidáta vítězné strany) jmenuje velkovévoda po všeobecných volbách na 6 let.

Ekonomika

HDP na hlavu: 77 900 USD – odhad z r. 2013, v přepočtu na hlavu 6. nejbohatší stát světa (ČR – 26 300 USD); měna: euro (dříve lucemburský frank).

GEOGRAFIE

Rozloha: 2 586 km², asi o 600 km² menší než Liberecký kraj; hranice: 359 km (s Belgií, Německem a Francií); charakter území: většinou mírně zvlněná vrchovina s širokými mělkými údolími, na severu vyšší pohoří; podnebí: kontinentální s mírnými zimami a chladnými léty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Lucemburku: leden–březen −2 až 1/2–8, duben–červen 3–10/12–20, červenec–září 9–12/18–22, říjen–prosinec −1 až 6/3–13; nejnižší a nejvyšší bod: řeka Mosela (133 m) / Buurgplaatz (559 m). 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.

Historie
Věda

Určování vítěze je často problematické. Hlavní sudí má proto k ruce také poradce okolo ringu.

Zajímavosti

Místo dopadu izraelské sondy Berešít.

Vesmír

Společně s Wehrmachtem se v Sudetech dočkali vděčnosti také příslušníci Freikorpsu, které ocenil i Adolf Hitler

Válka

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907