Macao: Bývalá portugalská kolonie je dnes Las Vegas orientu
Na jediném čtverečním kilometru se v Macau tísní přes dvacet tisíc obyvatel, tedy 200krát víc než v Česku. Zmíněné číslo ještě navyšují miliony turistů, kteří přijíždějí do proslulých kasin. A díky nim patří bývalá portugalská kolonie k nejbohatším ekonomikám světa
Jako kolonie Portugalska používalo Macao vlajku tohoto evropského státu. Od roku 1999 má jeho standarta novou podobu: Pěticípé hvězdy nad stylizovaným lotosem připomínají, že je území součástí Čínské lidové republiky.
Poloostrov při ústí řeky Si-ťiang dnes sice oficiálně spadá pod Čínskou lidovou republiku, ale jeho minulost i současnost silně poznamenaly evropské vlivy. Portugalci tam působili víc než čtyři století, načež svou poslední asijskou kolonii postoupili v roce 1999 zemi draka. Zástupci obou států tehdy podepsali smlouvu, podle níž zůstane Macao po příštích padesát let zvláštní administrativní jednotkou Číny, spravovanou v duchu hesla „jedna země, dva systémy“.
Město hazardu
Historie psaná evropskými dobyvateli zůstává dodnes přítomná nejen v portugalštině, kterou místní běžně ovládají, ale především v architektuře. Ostatně centrum rušné půlmilionové metropole se dostalo i na seznam UNESCO. Nejde však o hlavní důvod, jenž láká takřka 40 milionů zahraničních turistů ročně – tím je druhá tvář Macaa v podobě heren a kasin.
Příjmy z hazardu reprezentují 80 % místní ekonomiky, která se tak řadí k nejvyspělejším na světě z hlediska HDP na hlavu. Pouhých 49 kasin vygeneruje ročně příjmy ve výši 30 miliard dolarů, což odpovídá trojnásobku zisků Las Vegas, kde přitom funguje 135 takových podniků. V podstatě to ovšem nijak nepřekvapí, protože jde široko daleko o jediné místo, kde je zmíněná kratochvíle legální. Nikde jinde v Číně, dokonce ani v 70 kilometrů vzdáleném Hongkongu, se hazard provozovat nesmí. Do Macaa se tak sjíždějí hráči nejen z Evropy, ale především ze sousední komunistické velmoci – ti tvoří až 90 % tamní klientely.
Lákavé bohatství
Díky příjmům z hazardu je Macao tak bohaté, že nemá žádný veřejný dluh, disponuje státními rezervami v přepočtené hodnotě 55 miliard korun, a dokonce svým obyvatelům vyplácí rentu. Každý stálý rezident obdrží od vlády necelých 30 tisíc korun ročně. A užívat si je může velmi dlouho, protože tamní střední délka života je druhá nejvyšší na planetě, hned po Hongkongu. Zato s průměrem 0,91 dítěte na ženu se Macao řadí k nejméně plodným regionům světa – nižší hodnoty už dosahuje pouze Tchaj-wan. Důvod hustého zalidnění poloostrova tak netkví v přirozeném přírůstku obyvatel: Hlavní roli hrají Číňané, kteří se tam stěhují s vidinou snadného zbohatnutí a momentálně představují asi polovinu místní populace.
Pan Kasino
Za současnou podobu Macaa může víceméně jediná osoba – 98letý miliardář Stanley Ho, přezdívaný „král hazardu“, který v průběhu uplynulého půlstoletí založil drtivou většinu tamních kasin. Až do roku 2004 držel monopol na jejich provozování a za tu dobu nashromáždil prostřednictvím svého finančního holdingu jmění v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Majetek přitom postupně převádí na rodinu: Se čtyřmi manželkami má celkem 17 dětí a investuje do filantropických projektů. Dnes už sice mohou kasina v Macau zakládat i další zájemci, Hoově klanu však stále patří 19 podniků.
Stručné dějiny
Zajímavou historii má samotný název Macaa, který vznikl vlastně nedopatřením: Když portugalští mořeplavci v roce 1513 poprvé zakotvili u tamních břehů, obyvatelé je přivítali oznámením, že se nacházejí v blízkosti chrámu A-Má. Evropané od toho chybně odvodili jméno celého regionu, jež mu zůstalo dodnes.
Rekordní impérium
Portugalskou kolonií se Macao stalo oficiálně v roce 1557. Do té doby, konkrétně už od 3. století př. n. l., tvořilo součást Číny. Pak ovšem Portugalci lstí přiměli čínské úředníky, aby jim povolili v místě obchodovat, a nakonec se ve strategické oblasti ležící na Hedvábné stezce začali usazovat a šířit tam svůj vliv, především coby katoličtí misionáři.
Položili tak základy první evropské osady na Dálném východě a zároveň učinili svou domovinu nejdéle existujícím koloniálním impériem planety, neboť o Macao definitivně přišli až v roce 1999. Po celá čtyři staletí si však Čína ponechávala hlavní slovo a nepřestávala projevovat zájem získat nevelké, ale významné území zpět pod svá křídla.
S Čínou v zádech
Obchodní význam Macaa byl až do 19. století mnohem větší než dnes, poté se ovšem dostal do popředí nedaleký Hongkong. Gamblerská velmoc se začala rodit teprve v 60. letech minulého století (viz Pan Kasino).
Dnes panuje v Macau daleko méně napjatá politická situace než v Hongkongu. Místní nedávají najevo téměř žádnou nespokojenost s komunistickou vládou, přesto jsou čínské bezpečnostní složky připraveny při sebemenším náznaku odporu zasáhnout: Například v roce 2014 bleskově přerušily spontánně svolané referendum o větší míře občanských svobod.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 667 400; očekávaná doba dožití: 83,8 roku; prům. počet dětí: 0,91 na ženu; věková struktura: 18,2 % obyv. do 19 let, 7,45 % obyv. starších 65 let; náboženství: 50 % bez vyznání, 30 % čínská lidová náboženství, 10 % buddhismus a taoismus, 5 % křesťanství; oficiální jazyky: čínština a portugalština; obyv. pod hranicí chudoby: 2,3 %; gramotnost: 94,5 %.
Politika
Státní zřízení: zvláštní správní oblast Číny; předseda výkonné rady vlády: Ho lat Seng; volby: volby do správní rady se konají každých pět let.
Ekonomika
HDP na hlavu: 115 913 USD (odhad z r. 2018; ČR – 39 740 USD); měna: macajská pataca, s kurzem 1 : 2,90 Kč.
Geografie
Rozloha: 32 km² (asi jako Beroun); charakter území: rozkládá se na poloostrově a přilehlých ostrovech v ústí řeky Si-ťiang, většinu území pokrývá městská zástavba; podnebí: vlhké subtropické, v létě s obdobím monzunových dešťů a tajfunů; min. noční / max. denní teploty (°C): leden až březen 12/21, duben–červen 20/30, červenec–září 25/32, říjen–prosinec 14/28; nejvyšší bod: Coloane Alto (172 m n. m.).