Macao: Bývalá portugalská kolonie je dnes Monte Carlem Orientu

07.11.2016

V roce 2002 odstartoval obrovský boom, jenž z Macaa dělá jedno z největších hráčských center světa. Ústřední čínské vládě, která v oblasti určuje pravidla po odchodu Portugalců, se gigantické příjmy na jednu stranu hodí, zároveň se však snaží přetnout napojení hazardu na podsvětí

Rozvíjející se Macao -<p>Takto se v Macau využívá stavební prostor – co nejvýš a co nejblíž u sebe.</p>
Rozvíjející se Macao -

Takto se v Macau využívá stavební prostor – co nejvýš a co nejblíž u sebe.


Reklama

Jako kolonie Portugalska používalo Macao vlajku tohoto evropského státu. Od roku 1999 má jeho standarta novou podobu: Pěticípé hvězdy nad stylizovaným lotosem připomínají, že je území součástí Čínské lidové republiky.

Někdejší portugalské území je sice od roku 1999 součástí Číny, ale uplatňuje se tam odlišný přístup než ve zbytku lidnatého státu. Podle principu „jedné země a dvou systémů“ má Macao právo volit lokální politické reprezentanty – děje se to však zástupným způsobem a pod dohledem centrální čínské vlády. Místní obyvatelé nicméně mohou svobodně cestovat a uchovat si zavedený ekonomický i společenský standard. Obrana a zahraniční politika zůstávají v kompetenci čínské vlády. 

Demokracie v malých dávkách

Zdá se, že Macao se vládě čínských komunistů podřizuje poměrně bez odporu. Zatímco v Hongkongu, který má v rámci Číny administrativně podobnou pozici, je velmi zřetelný boj o větší demokratická práva, obyvatelé Macaa se novým nařízením podvolují mnohem ochotněji. Například v roce 2009 tam vešel v platnost nový zákon o státní bezpečnosti a místní obyvatelé si toho téměř nevšimli. Naproti tomu snaha zavést obdobnou legislativu v Hongkongu zvedla v roce 2003 obrovskou vlnu odporu.

Ačkoliv se tedy v Macau velmi pozorně sleduje hongkongský boj za všeobecné volební právo, Čína tam rozhodně lidem větší volnost jen tak nedá. Poměr sil dobře charakterizuje událost z roku 2014, kdy aktivisté zorganizovali neformální hlasování o větší míře svobod: Stihlo se jej zúčastnit devět tisíc lidí, přičemž 89 % se vyjádřilo pro všeobecné volební právo od roku 2019; než však mohlo svůj hlas odevzdat víc občanů, přerušily celou akci čínské bezpečnostní složky

Největší hráčské doupě

V předchozích staletích, v období, kdy upadl jeho obchodní význam, si Macao vybudovalo tradici ve výrobě textilu a později elektroniky a hraček. Někdejší klíčová odvětví dnes nahradil turistický ruch, bankovní služby a především hazardní průmysl, jehož počátky se pojí s postavou magnáta Stanleyho Hoa, který proslul jako „král hazardu“. V 60. letech 20. století totiž získal vládou garantovaný monopol na hazardní hry a v Macau jej využíval 40 let. 

Ze svého mimořádného postavení přitom dokázal vytěžit maximum: Stal se nejbohatším mužem Macaa a jedním z nejmajetnějších lidí v Asii. Zřejmě ani on ovšem nepředpokládal, co nastane, když mu v roce 2002 jeho výsadní právo odebrali. Macao přitáhlo desítky miliard dolarů zahraničních investic a někdejší hráčská doupata nahradila řada obřích kasin. Už v roce 2006 předčily úhrnné příjmy tamních heren zisky amerického Las Vegas. 

Utlumit vazby na podsvětí

Raketově rostoucí ekonomiku Macaa v roce 2009 zpomalila světová krize, ale v následujících čtyřech letech se vývoj vrátil do původních kolejí. Do města, které nemá ani tolik obyvatel jako Praha, loni zavítalo přes 30 milionů návštěvníků, z toho dvě třetiny Číňanů. 

Peníze plynoucí do státní pokladny tvoří ze 75 % daně z hazardních her. Minulý rok ovšem příjmy z hazardu poklesly, především kvůli čínskému antikorupčnímu programu. V místních kasinech se totiž velmi pravděpodobně perou špinavé peníze, jež také umožňují financovat světový terorismus. Předseda výkonné rady Fernando Chui Sai On se v posledních letech snaží ekonomiku oblasti změnit, aby nebyla na herním průmyslu tak silně závislá. A jeho postup je logicky v souladu se záměry ústřední čínské vlády.

Nejhustěji na světě

Podle různých zdrojů má Macao zhruba 600–650 tisíc obyvatel. I kdyby však skutečnost odpovídala nižším odhadům, stále by šlo o nejhustěji osídlenou oblast světa, kde na 1 km² žije přibližně 20 tisíc lidí (v ČR se jedná o 133 osob na 1 km²). Příčina ovšem netkví ve vysoké porodnosti: Vidina snadného výdělku láká do města další a další Číňany – přistěhovalci z pevninské Číny tvoří polovinu tamní populace. Obytné bloky se tudíž tyčí do nevídaných výšek, namačkány na sebe jako cigarety v krabičce. Najít místo pro nová gigantická kasina proto nebylo snadné, ale investoři si poradili. Zasypali moře mezi ostrovy Coloane a Taipa a získali novou pevninu o rozloze 5,2 km². Na území pojmenovaném Cotai (ze spojení názvů „Colonae“ a „Taipa“) se nacházejí všechny největší herny, včetně komplexu Venetian Macao: Jedná se o největší kasino na světě, největší hotel v Asii (má tři tisíce pokojů) a sedmou největší budovu světa.

STRUČNÉ DĚJINY

Prvními známými obyvateli Macaa byli rybáři z jihočínské provincie Fu-ťien a farmáři ze sousední provincie Kuang-tung. Poloha při ústí Perlové řeky ovšem místo předurčila k roli obchodního přístavu, jenž se stal součástí Hedvábné stezky – právě tam se na lodě nakládalo hedvábí pro starověký Řím. 

Ve stínu Hongkongu

I poté, co význam Hedvábné stezky upadl, zůstalo Macao důležitým přístavem v rámci jihovýchodní Asie. Místní obyvatelé proto přivítali i příjezd portugalských mořeplavců (Jorge Álvares tam přistál už v roce 1513), kteří navíc oblast zbavili pirátů. V roce 1557 tak dostali možnost vybudovat v Macau malou obchodní osadu – první evropskou enklávu na Dálném východě. Brzy sice vyrostla v nejdůležitější obchodní přístav mezi Čínou, Japonskem, Indií a Evropou, Čína ovšem nechtěla evropské velmoci suverenitu nad malým teritoriem přiznat. První portugalský guvernér tam byl ustanoven v 17. století, ale Portugalci přesto zůstali podřízeni Číňanům. Macao se změnilo v křižovatku západní a východní kultury a důležité misionářské centrum katolické církve. V polovině 19. století jej však obchodně předstihla britská kolonie Hongkong a jeho význam následně rychle upadal. 

Mezi dvěma zeměmi

V 30. a 40. letech 20. století vyhlásilo Macao neutralitu v průběhu čínsko-japonské války a druhé světové války. Stalo se tak útočištěm Evropanů i Číňanů, kteří tam v ještě větší míře prchali poté, co se Čína v roce 1949 změnila v komunistickou zemi. V roce 1951 Portugalsko prohlásilo Macao za zámořskou provincii. V dubnu 1987 se pak zrodila portugalsko-čínská dohoda, podle níž se mělo Macao vrátit asijskému státu v roce 1999. Z Macca se v tom roce stala administrativní oblast Číny s příslibem, že si po 50 let zachová vysokou míru autonomie. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 592 700; očekávaná doba dožití: 84,51 roku; prům. počet dětí: 0,94 na ženu; věková struktura: 14,31 % dětí do 15 let, 9,58 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 38,2 roku; etnické složení: Číňané 92,4 %, Portugalci 0,6 %, míšenci 1,1 %, ostatní 5,9 %; náboženství: buddhisté 50 %, katolíci 15 %, ostatní nebo bez vyznání 35 %; jazyky: oficiálními jazyky jsou čínské dialekty (kantonština, mandarínština a hokkien); gramotnost: 96,2 %.

Politika 

Typ vlády: zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky; samostatnost: Macao se víceméně stalo z portugalské kolonie součástí Číny; hlava státu: nejvyšším představitelem je předseda výkonné rady Fernando Chui Sai On (od 20. 12. 2009); volby: předsedu výkonné rady volí 300členná komise a do funkce ho jmenuje centrální čínská vláda na pět let (může kandidovat podruhé).

Ekonomika

HDP na hlavu: 98 200 USD (odhad z r. 2015; ČR – 31 600 USD), vyšší mají pouze Katar a Lucembursko; měna: macajská pataca (MOP), 1 USD = cca 7,8 MOP, 1 MOP = cca 2,9 CZK.

GEOGRAFIE

Rozloha: 28,2 km², zhruba jako třetina Jihlavy; hranice: 3 km, pouze s Čínou; délka pobřeží: 41 km; charakter území: rovina; podnebí: subtropické a pobřežní s chladnými zimami a teplými léty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Macau: leden–březen 12–17/17–22, duben–červen 18–26/23–30, červenec–září 25–27/30–31, říjen–prosinec 13–24/19–29; nejnižší a nejvyšší bod: Jihočínské moře (0 m) / Coloane Alto (172 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Obnova historických budov vyžaduje znalost tradičních technik, jako je práce se dřevem či tvorba jemných omítek.

Zajímavosti

Letecká doprava v Chicagu

Věda

Dnes silnice číslo 66 slouží hlavně turistům a nostalgikům.

Historie

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907