Maďarsko: S tíhou vlastní historie

20.10.2015

Maďarsko patří k menším evropským zemím, ale s touto úlohou se jen těžko smiřuje. Pohrobek mocného Uherského království má například svérázné názory na demokracii a stále se vyrovnává s vlastním podílem na válečných deportacích Židů


Reklama

Po pádu komunistického bloku bylo prvotním cílem Maďarska začlenit se do ekonomických a bezpečnostních svazků Západu. V roce 1999 se proto země připojila k NATO a roku 2004 se stala součástí Evropské unie. Přesto je tento středoevropský stát trochu nevyzpytatelným zlobivým dítětem.

Menšiny a napjaté vztahy

Vztahy Maďarska a jeho sousedů zůstaly od rozdělení někdejšího Uherska po první světové válce napjaté. Trianonská smlouva z roku 1920 totiž vyústila ve ztrátu velké části území a potažmo i 60 % obyvatelstva. Miliony Maďarů se tak ze dne na den ocitly na teritoriu cizích států. Po roce 1990 se maďarská vláda snažila urovnat i vztahy s těmito zeměmi: s Rumunskem, kde žije zhruba 1,2 milionu Maďarů, se Slovenskem (asi 450 tisíc), se Srbskem (asi 290 tisíc) a s Ukrajinou (asi 155 tisíc). Podpisy na několika smlouvách znamenaly definitivní vzdání se nároků na někdejší uherská území a snahu o nastolení bezproblémových poměrů. Přes veškerá dobrá předsevzetí se však práva etnických Maďarů dostanou čas od času znovu na stůl a vyvolávají napětí na obou stranách hranice.

V případě vztahů se Slovenskem je navíc pro oba státy trnem v oku dosud živá otázka vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros, jehož stavba začala už za komunismu. V Maďarsku se projekt stal symbolem nenáviděného režimu a práce na něm byly po převratu zastaveny. Slovensko se pak marně domáhalo dokončení maďarské části stavby u mezinárodního soudu v Haagu a spor se dodnes nevyřešil.

Odliv investorů

Maďarsko vždy vyčnívalo i v rámci komunistického bloku a jako první ze socialistických států získalo patrnou ekonomickou svobodu. Národní rys vzpoury proti autoritě se projevil také v roce 1989, kdy ještě před pádem železné opony tamní vláda v květnu zrušila zákaz překročení rakouských hranic. Mnoho obyvatel východního Německa tak přes Maďarsko uteklo ke svým příbuzným na Západ a pravděpodobně se tím urychlil i pád Berlínské zdi.

Maďarský postkomunistický přechod k tržní ekonomice proběhl relativně hladce a během čtyř let po převratu byla do osobního vlastnictví převedena polovina dřívějších státních firem. V roce 1998 se Maďarsko stalo cílem téměř 50 % přímých zahraničních investic v oblasti střední Evropy. Deset let nato ovšem musela tamní vláda požádat Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond o masivní půjčky, aby zabránila kolapsu. Dnes už stát navíc není ani tak přitažlivým cílem pro investory: mimo jiné proto, že vláda premiéra Viktora Orbána zavádí neortodoxní ekonomické přístupy, včetně velmi přísného zdanění společností se zahraničním vlastnictvím.

Demokracie v ohrožení?

Nespokojenost voličů s ekonomickým propadem roku 2008, k němuž zemi dovedla středolevá vláda, znamenala příklon k autoritářské straně Fidesz premiéra Orbána. Zmíněná partaj vyhrála volby v letech 2010 i 2014. Zároveň vzrostla podpora pravicové nacionalistické strany Jobbik, jež proslula antisemitskými a protiromskými postoji. Pohodlná parlamentní většina z roku 2010 umožnila straně Fidesz zrušit poměrně liberální postkomunistickou ústavu a nahradit ji novým zněním. Jeho kritici tvrdí, že směřuje k vládě jedné strany a odstraňuje rovnováhu a kontrolní mechanismy, jež jsou pro fungování demokracie zásadní. Změny v oblasti bankovnictví a soudnictví dělají vrásky na čele i Evropské komisi. Podle unijních měřítek přestalo Maďarsko počínaje rokem 2010 respektovat evropské demokratické standardy.

Nacionalismus a nacismus

Maďarsko se stále vyrovnává se svou úlohou během druhé světové války, kdy vláda spočívala v rukou regenta Miklóse Horthyho. Maďarské království se stalo členem Osy a od roku 1938 přijalo řadu zákonů proti židovské komunitě. Až do roku 1944 bylo do Osvětimi deportováno více než 400 tisíc maďarských Židů.

Postava Miklóse Horthyho dnes představuje katalyzátor sporů ve společnosti a názory na něj se silně rozcházejí. Přesto má dosud značnou podporu a například v roce 2012 mu odhalili sochu ve vesnici Csókakő. Velká část Maďarů přisuzuje aktivnímu Hitlerovu spojenci aureolu otce vlasti. Naštěstí se nechává slyšet i strana, která vidí jeho historickou úlohu v objektivnějším světle.

STRUČNÉ DĚJINY

Nomádští Maďaři pod vedením náčelníka Arpáda přišli pravděpodobně od Uralu a na teritoriu dnešní středoevropské země se usadili kolem roku 895. V roce 1000 založil Štěpán I. uherský stát a přijal katolickou víru.

Proti okupantům

Invaze Mongolů v letech 1241–1242 znamenala smrt nebo zotročení asi poloviny dvoumilionové populace. Král Béla IV. pak nechal zbudovat systém mohutných hradů, jež sehrály roli při dalších mongolských útocích v roce 1285. Od 15. století pak zemi vytrvale atakovali Turci, a poté co v roce 1526 porazili královskou armádu u Moháče, ovládali stát po dalších 150 let. Následně Uhry spadaly do sféry vlivu Habsburků, ale zachovaly si částečnou samostatnost. Po reformách na začátku 19. století se maďarština stala oficiálním jazykem země. Revoluční léta počínající letopočtem 1848 nakonec vedla v roce 1867 k rakousko-uherskému vyrovnání, čímž se obnovila suverenita Uherského království a mohlo dojít k maďarizaci nemaďarských národů na uherském území. Vznikla Rakousko-uherská říše.

Rozpad velké země

V první světové válce bylo Maďarsko spojencem Německa a Rakouska. Po skončení konfliktu se Rakousko-Uhersko rozpadlo. Maďarská republika rad se nejdříve pokoušela zachovat původní rozsah ovládaného území, ale po Trianonské smlouvě z června 1920 došlo ke ztrátě více než 70 % teritoria. Ve druhé světové válce zaujalo Maďarsko pozici německého spojence a zpočátku získalo zpět i části bývalého území. V roce 1944 se tamní vláda snažila jednat se Sovětským svazem. Po válce se Maďarsko dostalo do oblasti sovětského vlivu a pokus o vytržení z tohoto svazku byl v roce 1956 nemilosrdně potlačen. Sovětská dominance trvala až do roku 1989.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 9,9 milionu; prům. počet dětí: 1,42 na ženu; věková struktura: 14,8 % dětí do 15 let, 17,8 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 41,1 roku; městské obyv.: 70,8 %; etnické složení: Maďaři 92,3 %, Romové 1,9 %, ostatní nebo nezjištěno 5,8 %; náboženství: katolíci 37,2 %, kalvinisté 11,6 %, luteráni 2,2 %, pravoslavní 1,8 %, ostatní 1,9 %, nespecifikováno 27,1 %, bez vyznání 18,2 %; jazyky: oficiální jazyk – maďarština; prosazuje se používání angličtiny; obyv. pod hranicí chudoby: 14 %; gramotnost: 99,4 %.

Politika

Typ vlády: parlamentní demokracie; samostatnost: od 16. 11. 1918 (dříve součást Rakouska-Uherska); hlava státu: prezident János Áder (od 10. 5. 2012); šéf vlády: premiér Viktor Orbán (od 29. 5. 2010); volby: prezidenta volí parlament v tajných volbách na pět let; může být zvolen na dvě po sobě následující funkční období; premiéra rovněž volí parlament.

Ekonomika

HDP na hlavu: 24 300 USD (odhad z r. 2014; ČR – 28 400 USD); měna: forint (HUF), 1 CZK = asi 11 HUF.

GEOGRAFIE

Rozloha: 93 028 km², tedy zhruba stejně jako Portugalsko; hranice: 2 106 km (se Slovenskem, Ukrajinou, Rumunskem, Srbskem, Chorvatskem, Slovinskem a Rakouskem); charakter území: většinou nížiny, vrchovina a nízké hory u hranic se Slovenskem; podnebí: mírné – studené a vlhké zimy s velkou oblačností, teplá léta; min. noční / max. denní teploty (°C) v Budapešti: leden–březen −3 až 3/2–11, duben– červen 7–15/17–25, červenec–září 12–16/23–27, říjen–prosinec 0–8/4–16; nejnižší a nejvyšší bod: řeka Tisa (78 m) / hora Kékes (1 014 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.

Historie
Věda

Určování vítěze je často problematické. Hlavní sudí má proto k ruce také poradce okolo ringu.

Zajímavosti

Místo dopadu izraelské sondy Berešít.

Vesmír

Společně s Wehrmachtem se v Sudetech dočkali vděčnosti také příslušníci Freikorpsu, které ocenil i Adolf Hitler

Válka

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907