Reklama


Makedonie: Malá země Alexandra Velikého

10.08.2015

Makedonie má slavnou minulost, ale s přítomností se zatím spíše potýká. Její ekonomika sice roste, zatím však nemůže konkurovat ostatním zemím bývalé Jugoslávie. Ke všemu musí také řešit výhrady sousedů vůči samotnému názvu „Makedonie“


Reklama

Vlajka Makedonie byla přijata 5. října 1995, aby byl vyřešen spor se sousedním Řeckem. Vlajka se skládá z červeného listu se žlutým sluncem, které má osově souměrné paprsky dotýkající se okrajů vlajky. Jedná se o symbol makedonské hymny Denes Nad Makedonija.

Na začátku 90. let 20. století se Makedonie dokázala uchránit od etnických násilností, které Balkánem otřásaly po rozpadu Jugoslávie. Deset let po získání nezávislosti však stála na samém pokraji občanské války.

Zdroje hlavního napětí v jinak poklidné zemi představují neshody mezi etnickými Makedonci a etnickými Albánci, kteří tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva. Zástupci albánské menšiny měli dlouhodobě pocit, že jsou jejich práva nedostatečná. Napětí pak vyvrcholilo během kosovské krize, když v Makedonii hledalo útočiště více než 140 000 albánských uprchlíků. Většina z nich se sice do Kosova vrátila během roku 2000, ale plamen nesváru už se rozhořel.

V březnu 2001 vypukly v Makedonii první násilnosti, které vládu přiměly k nasazení vojenských jednotek. Povstalci vyžadovali větší autonomii a boje trvaly až do srpna 2001. Vláda s rebely podepsala příměří a do země otevřela přístup silám NATO, které se postaraly o odzbrojení partyzánských útvarů. V listopadu 2001 se parlament shodl na změně ústavy ve prospěch albánské menšiny. Dnes mají Albánci na územích, kde jejich etnikum převažuje, větší správní autonomii a albánština se stala jedním ze dvou oficiálních jazyků.

Relativní postup vpřed

Po ekonomické stránce se zemi zdánlivě daří velmi dobře a v roce 2009 ji Světová banka v žebříčku států nejvýrazněji zlepšujících ekonomickou výkonnost zařadila na čtvrté místo. Nejdůležitější sektor představují služby, které tvoří více než polovinu HDP. Průmysl představuje asi třetinu HDP a zemědělství zhruba osminu.

Po získání nezávislosti si Makedonie vybudovala otevřenou ekonomiku, která od roku 1996 stabilně rostla. Vláda úspěšně bojovala s inflací, ale na rozdíl od jiných balkánských zemí nedokázala přitáhnout dostatek zahraničních investorů. A to přesto, že zde v roce 2007 vznikly velmi jednoduché a přitažlivé podmínky pro podnikání díky zavedení rovné daně ve výši 12 %. Přes tyto snahy dnes Makedonie patří mezi nejchudší země někdejší Jugoslávie.

Vysoká nezaměstnanost a EU

Stát se potýká s nesmírně vysokou mírou nezaměstnanosti, která v rekordním roce 2005 dosáhla více než 37 % a od roku 2008 neklesla pod 30 %! Tento údaj však může být zkreslený existencí šedé ekonomiky, jejíž podíl se podle odhadů nachází mezi 20–45 %. Ve statistických výzkumech 72 % občanů udává, že se svým příjmem vychází „s potížemi“, nebo dokonce „s velkými potížemi“.

Rozvoj země brzdí korupce a neefektivní právní systém. Klíčový krok k lepší budoucnosti představuje možný vstup státu do Evropské unie. Už v roce 2005 souhlasili šéfové členských států EU, aby se Makedonie stala kandidátskou zemí. Plnému členství však z pohledu EU brání především přílišná korupce, ale také neurovnaný spor o používání názvu „Makedonie“. Povzbudivým vstřícným krokem pro tuto malou balkánskou zemi se tak od roku 2009 stalo alespoň bezvízové cestování jejích občanů v rámci Schengenského prostoru.

STRUČNÉ DĚJINY

Makedonie je dodnes bezpochyby nejvýrazněji spojena se jménem Alexandra Velikého, který ve 4. století př. n. l. ovládl většinu tehdy známého světa. Starověkou Makedonii ovšem dobyl Řím, jehož provincií se stala v roce 146 př. n. l.

Příčiny tahanic na Balkáně

Po rozpadu Římské říše v roce 395 Makedonii s přestávkami vládla Byzantská říše coby její východní pohrobek. Roku 1371 země padla pod nadvládu Osmanské říše a v tureckých rukou setrvala více než pět století. V 19. a 20. století probíhal mezi balkánskými mocnostmi vleklý konflikt kvůli makedonskému území. Po balkánských válkách byla země rozdělena, většina území připadla v roce 1913 Srbsku a zbylá část se rozdělila mezi Řecko a Bulharsko. Tento stav trval do 2. světové války. 

Samostatnost po dlouhých staletích

V roce 1918 Srbsko společně s Chorvatskem, Slovinskem a Černou Horou vytvořilo společný stát, který roku 1929 pojmenovali Jugoslávie. Součástí tohoto svazu se tak stala i Makedonie. Za 2. světové války oblast okupovalo Bulharsko a po jejím skončení bylo obnoveno předválečné uspořádání. Rozpadem Jugoslávie v roce 1991 získala Makedonie po dlouhých staletích opět samostatnost. Roku 1993 byla země přijata do OSN, zatím pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 2,1 milionu, tedy podobně jako Slovinsko, Lotyšsko nebo Katar; očekávaná doba dožití: 75,8 let; prům. počet dětí: 1,59 na jednu ženu; kojenecká úmrtnost: 7,9 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 17,7 % dětí do 15 let, 12,1 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel starších než 36,8 let; městské obyvatelstvo: 59,3 %; etnické složení: Makedonci 64,2 %, Albánci 25,2 %, Turci 3,9 %, Romové 2,7 %, Srbové 1,8 %, ostatní 2,2 %; náboženství: makedonská ortodoxní církev 64,7 %, islám 33,3 %, ostatní křesťané 0,37 %, ostatní a bez uvedení 1,63 %; jazyky: oficiálními jazyky jsou makedonština a albánština; obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 30,4 %; gramotnost: 97,4 %.

Politika

Typ vlády: republika, parlamentní demokracie; samostatnost: od 8. září 1991 (oddělena po referendu od Jugoslávie); hlava státu: prezident Gjorge Ivanov (od 12. května 2009); šéf vlády: premiér Nikola Gruevski (od 26. srpna 2006); volby: prezident je volen v přímých volbách na 5 let (může kandidovat podruhé), vláda jmenovaná prezidentem na návrh premiéra podle výsledků parlamentních voleb.

Ekonomika

HDP na hlavu: 10 800 USD (odhad 2013), podobně jako Ázerbájdžán nebo Albánie (ČR 26 300 USD); měna: makedonský denár (MKD), 1 USD = cca 53 denárů, 1 Kč = cca 2,20 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: 25 713 km2, tedy zhruba stejně jako Středočeský, Jihočeský a Ústecký kraj dohromady; hranice: 766 km, z toho 246 km s Řeckem, 159 km s Kosovem, 151 km s Albánií, 148 km s Bulharskem a 62 km se Srbskem; charakter území: hornatá země, rozdělená na poloviny řekou Vardar, hluboké pánve a údolí, na hranicích tři velká jezera; podnebí: teplá suchá léta a podzimy, poměrně chladné zimy s četnými srážkami; minimální noční / maximální denní teploty (°C) ve Skopje: leden–březen 3–2/4–14, duben–červen 5–13/18–27, červenec–září 15–11/30–26, říjen–prosinec 6 až -2/19–5; nejnižší a nejvyšší bod: řeka Vardar 50 m / Maja e Korabit 2 764 m.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kevorkianův přístroj na smrt Thanatron byl pojmenován po řeckém démonu Thanatovi, ztělesňujícímu smrt.

Zajímavosti

Českoslovenští legionáři

Historie
Věda

Přípravy prototypu Starship Hopper na první let 

Vesmír

Dva bojující samci rypouše severního

Příroda

Porada německých stíhačů před startem, západní fronta 1917. 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907