Moldavsko: V kleštích chudoby

17.04.2013

Moldavsko je zemí bohaté historie a kulturních tradic. Poslední dvě desetiletí se však tento stát potácí na hranici přežití. Prudké ekonomické změny s sebou přinesly velkou chudobu, kvůli níž utíkají ze země statisíce lidí a daří se zločinu

<p>Na místě Hitlerova Orlího hnízda dnes stojí turistická restaurace</p>

Na místě Hitlerova Orlího hnízda dnes stojí turistická restaurace


Reklama

Moldavská vlajka je díky velké historické spřízněnosti velmi podobná rumunské (shodou okolností mají na svých vlajkách stejné barvy i Čad a Andorra). Na Moldavské vlajce je ovšem kromě barevných pruhů ještě národní znak – tmavě zlatý orel, který má v zobáku kříž ortodoxního křesťanství a v jednom z pařátů olivovou ratolest

Na začátku roku 1992 přešlo Moldavsko na tržní ekonomiku. V roce 1993 zde byla zavedena nová národní měna leu, která nahradila dočasné kupony. Liberalizace cen přinesla prudkou inflaci a mezi roky 1992 a 2001 byl stát ve vážné ekonomické krizi. Životní úroveň velké části populace se v tomto období dostala pod hranici chudoby.

Na poslední příčce

Po velkém ekonomickém propadu přišel první obrat k lepšímu teprve v roce 2001 a až do roku 2008 moldavská ekonomika stabilně rostla tempem 5 až 10 % ročně. Přes tento zlom se v posledním desetiletí nepodařilo snížit ekonomickou nestabilitu země. Ta je po velkém propadu, razantních společenských změnách a nutnosti zcela přeorientovat energetické toky jednou z nejzranitelnějších zemí Evropy.

V roce 2005 dosahovalo moldavské HDP na osobu pouhých 2 100 USD, což nebyla ani čtvrtina tehdejšího světového průměru. Moldavsko je v tomto ukazateli dodnes i zdaleka nejchudší zemí regionu. Před sedmi lety měla pětina populace příjmy pod úrovní absolutní chudoby (méně než 2,15 USD/den) a dnes není situace o mnoho lepší. Moldavsko zůstává nejchudší zemí Evropy.

Nad vodou díky emigrantům

Logickým důsledkem špatného stavu ekonomiky byla už od první poloviny 90. let 20. století masová emigrace. Informační a bezpečnostní služba Moldavska odhaduje, že v současnosti pracuje v zahraničí 600 000 až 1 milion Moldavanů, což je bezmála čtvrtina populace. Většina je zaměstnána ilegálně a jen asi 80 000 z nich se může prokázat platným pracovním povolením.

Velká část „ekonomických utečenců“ pracuje v Rusku, dalšími oblíbenými destinacemi jsou Itálie, Ukrajina, Rumunsko, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Turecko a Izrael. Ačkoli neexistují žádné oficiální statistiky, odborníci odhadují, že v Rusku si našlo práci 200 000 Moldavanů a v Itálii zhruba stejný počet. Do Turecka odchází zejména menšinoví Gagauzové – národ turkického původu, jehož příslušníci mají v Turecku dveře pootevřenější než jinde.

Díky finančním tokům od emigrantů se země ještě drží nad vodou. Vždyť příjmy z tohoto zdroje dosahují 38 % HDP, což je druhá nejvyšší míra na světě. Třetina domácností je fakticky závislá na penězích, které jim pošlou příbuzní z ciziny.

Drogy a obchod s lidmi

Dalším doprovodným jevem moldavské chudoby je kriminalita, která po rozpadu SSSR stejně jako v ostatních postsovětských republikách prudce vzrostla. Vláda se zprvu snažila, aby tento jev nevešel v obecnou známost. Například v roce 1995 v prohlášení tvrdila, že zločinnost oproti předchozímu roku vzrostla jen o 29 %. Přitom ale v oficiálních statistikách byly například rozlišovány vozy „ukradené“ a „ty, po nichž se pátrá“. Druhé jmenované byly několikanásobně početnější, ale do statistik zločinnosti nebyly zahrnuty. V zemi pochopitelně dochází i k závažnějším zločinům. Pěstuje se zde opium a marihuana, jehož cenu NATO odhaduje na 200 milionů až 250 milionů dolarů ročně. Navíc je stát tranzitním bodem při pašování drog do západní Evropy.

Dalším neméně závažným kriminálním jevem je v Moldavsku obchod s bílým masem. Ve zprávě Ministerstva zahraničí Spojených států amerických z roku 2006 se uvádí, že Moldavsko je zdrojem, z nějž jsou do zahraničí ve velkém unášeny ženy a děti za účelem nedobrovolné prostituce. Muži (i děti) jsou zase unášeni na nucenou práci. Podle některých odhadů bylo mezi roky 1991 a 2008 ze země propašováno kolem 400 000 žen!

STRUČNÉ DĚJINY

Většina Moldavské republiky se rozkládá na území, které bylo po dlouhá léto známo jako Besarábie. Tento region byl odedávna křižovatkou cest mezi Asií a jižní Evropou, takže jeho vládci byli postupně Řekové, Římané, Hunové a Bulhaři. Ve 13. století se oblast stala součástí Mongolské říše.

Poprvé je Moldavsko jako státní útvar zmíněno v historických pramenech z roku 1359. Vojvodství získalo v roce 1365 status nezávislého státu a v 15. století jej vedl k rozmachu Štěpán III. Veliký. Začátkem 16. století se ovšem stát dostal do vazalského područí Turecka. Po rusko-turecké válce v letech 1806 až 1812 připadla východní část Moldavska mezi řekami Dněstr a Prut (Besarábie) Rusku, zatímco oblast západně od Prutu získalo Turecko. Na přelomu 19. a 20. století došlo k dalším změnám. Roku 1878 se osamostatnilo Rumunsko, jež v roce 1918 převzalo vládu nad Rusy přičleněnou Besarábií. Nástupnický Sovětský svaz (SSSR) ovšem tuto změnu nikdy neakceptoval a na východním břehu Dněstru vytvořil vlastní autonomní Moldavskou republiku.

V roce 1940 muselo Rumunsko postoupit Besarábii Sovětskému svazu. Stalin tehdy oddělil pobřežní část Besarábie od Moldavska a přičlenil ji k Ukrajině. Roku 1941 se Rumunsko při společném útoku s Německem pokusilo získat území zpět. Došlo k deportaci Židů do koncentračních táborů, kde bezmála 200 000 z nich přišlo o život. Už během války získali Sověti Besarábii zpět a region zůstal součástí SSSR až do roku 1991, kdy místní vláda vyhlásila samostatnost. Rozvoj samostatného Moldavska zpočátku brzdily separatistické tendence gagauzské menšiny. Gagauzové podporovaní Ruskem pak v roce 1994 získali v jižní části Moldavska autonomii zbraněmi. Obdobně získal jistou formu samostatnosti severní region Podněstří.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 3 656 843 (odhad z července 2012)
Očekávaná doba dožití: 69,51 let
Prům. počet dětí: 1,55 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 13,65 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 17,5 % děti do 14 let, 71,9 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 10,6 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: Moldavané 78,2 %, Ukrajinci 8,4 %, Rusové 5,8 %, Gagauzové 4,4 %, Bulhaři 1,9 %, ostatní 1,3 %
Náboženství: pravoslavní 98 %, Židé 1,5 %, baptisté a ostatní 0,5 %
Jazyky: státním jazykem je moldavština, téměř identická s rumunštinou, prakticky rovnoprávně je užívána i ruština
Nezaměstnanost: 6,7 %
Gramotnost: 98,5 %

Politika

Typ vlády: republika
Nezávislost: od 27. srpna 1991 (předtím součást Sovětského svazu)
Hlava státu: Nicolae Timofti (od 23. března 2012); šéf vlády: premiér Vladimir Filat (od 25. září 2009)
Volby: prezident volen parlamentem na čtyři roky (možnost volby i pro druhé funkční období), premiér určen prezidentem po konzultaci s parlamentem, premiér pak musí získat důvěru parlamentu na základě předloženého programu

Ekonomika

HDP na hlavu: 3 400 USD (odhad z roku 2011)
Měna: moldavský leu (MDL), 1 USD = 11,7 MDL

GEOGRAFIE

Rozloha: 33 851 km2, tedy o něco méně než polovina rozlohy České republiky
Hranice: celkem 1 390 km, z toho 940 km s Ukrajinou a 450 km s Rumunskem
Podnebí: teplá léta, mírné zimy
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Kišiněvě: leden–březen -5–2/0–10, duben–červen 3–15/11–25, červenec–září 16–8/26–18, říjen–prosinec 8– (-5)/18–0
Průměrné měsíční srážky (mm) v Kišiněvě: v průběhu roku velmi konstantní cca mezi 30–40, pouze květen–srpen trochu vyšší 50–80
Nejnižší a nejvyšší bod: Dněstr 2 m / Dealul Balanesti 430 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Portrét Zodiaka sestavený policejním kreslířem z výpovědi svědků.

Zajímavosti
Věda
Revue

Rocket Lab se dostávají na špici v technologiích malých nosných raket pro vynášení miniaturních satelitů.

Vesmír

Hrdina Iáson přemohl nepřátele, získal zlaté rouno i nehynoucí slávu, ale svou lásku zradil!

Historie

Terejové bílí (Morus bassanus) hnízdí na skalních útesech a zároveň jsou výbornými letci. Který z těchto faktů ovlivňuje tvar jejich vajíček?

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907