Reklama


Mongolsko: Na mrazivých stepích

02.05.2013

Obrovská země se třemi miliony obyvatel. Politické změny se v Mongolsku odehrávají jaksi mimochodem a třetina Mongolů, kteří stále žijí jako kočovníci, si jich pravděpodobně ani moc nevšímá

<p>Nově objevená kudlanka loví svou kořist podobně jako kočkovité šelmy</p>

Nově objevená kudlanka loví svou kořist podobně jako kočkovité šelmy


Reklama

Důležitou součástí mongolské vlajky je státní emblém „soyombo“. Je složen ze symbolů ohně, slunce a měsíce, k zemi mířících šípů, pevnosti a znaku Jin a Jang

Od roku 1921 až do konce 20. století držela moc v zemi Mongolská lidová revoluční strana (MLRS, obdoba naší KSČ), inspirovaná a v podstatě vedená Sovětským svazem. Vztah těchto dvou států byl dlouhá léta velmi blízký – Mongolsko dodalo podřízenost a Sovětský svaz poskytl záruky proti případné čínské invazi. Ačkoli Mongolský reformní vůdce J. Batmönkh spustil po vzoru Michajla Gorbačova už v roce 1984 ekonomické reformy, výraznější změny přinesla až demokratická revoluce v roce 1990.

Sametová revoluce po asijsku

První protesty proti stávajícímu režimu začaly velmi nenápadně 10. prosince 1989. Před budovou kulturního mládežnického centra v Ulánbátaru se shromáždilo asi 200 demonstrantů, kteří požadovali svobodné volby a ekonomické reformy. O měsíc později, 14. ledna 1990, počet demonstrantů narostl na stále velice skromnou tisícovku. Poté přišly v lednu a únoru, kdy venkovní teploty dosahovaly hodnot kolem -30 °C, víkendové protesty a začaly se tvořit první opoziční strany. Dne 7. března 1990 se sedm disidentů rozhodlo zahájit proti režimu protestní hladovku. V té době se demonstrací účastnily již tisícovky lidí, jejichž vůli tehdejší komunistická vláda vyhověla 9. března svojí rezignací.

Pomalu, ale jistě

Ještě v červnu 1990 byly vyhlášeny svobodné volby, ale opozice v nich získala pouhých 17 procent. V parlamentu totiž bylo k obsazení 430 křesel a opozice dokázala nominovat pouze 346 kandidátů. Není tedy divu, že MLRS, jejíž popularita na venkově byla velmi vysoká, získala 357 křesel a s nimi jednoznačnou převahu. Nová komunistická vláda se ovšem rozdělila o moc s demokraty a zahájila ekonomické a konstituční reformy. MLRS byla u moci až do roku 1996, kdy ve volbách poprvé zvítězila demokratická opozice.

Opatrné přátelství malé velké země

Od revoluce v 90. letech minulého století se život v Mongolsku mění jen velmi pozvolna. Vláda se zaměřila na podporu zahraničních investic a dobré mezinárodní vztahy se světovými mocnostmi. V roce 2003 podporovala invazi do Iráku, kam vyslala téměř 200 vojáků. Menší počet mongolských ozbrojenců byl vyslán i do Afghánistánu, Sierry Leone a Kosova. V roce 2005 sem jako vůbec první americký prezident přijel na návštěvu George W. Bush.

Dobré vztahy se zahraničím jsou pro Mongolsko životní nutností. Ačkoli je tato země devatenáctou největší na světě a její rozloha je zhruba stejná jako součet velikostí Španělska, Francie a Německa, počtem obyvatel (cca tři miliony) se řadí naopak mezi ty nejmenší. Přitom je sevřena mezi dvěma giganty – obrovským Ruskem a nejlidnatější Čínou.

Pustina a mráz

Na každý kilometr čtvereční připadají v Mongolsku ani ne dva lidé (ČR má hustotu cca 132 obyv./km2). Nesmíme ovšem zapomínat, že i kdysi výhradně kočovní Mongolové podléhají v dnešní době urbanizaci. Asi 40 % obyvatel žije v hlavním městě Ulánbátaru a dalších cca 25 % v Darkhanu a Erdenetu. Jen třetina Mongolců je stále věrná odkazu svých předků a na nekonečných pláních si zvolila osu kočovných nebo přinejmenším polokočovných pastevců. Když si tedy uvědomíme, že zhruba milion lidí (vyjma městských obyvatel) je rozptýlen na ploše více než milionu čtverečních kilometrů, sotva se lze divit, že většina Mongolska působí jako naprostá pustina. Pastevci čelí neustálým ledovým větrům, ale ani obyvatelé hlavního města nežijí velkoměstským životem evropského stylu. Stačí si uvědomit, že Ulánbátar je nejstudenějším hlavním městem světa, kde zimní teploty zcela běžně klesají pod hranici -30 °C.

STRUČNÉ DĚJINY

Od prehistorických dob byla oblast Mongolska obydlena kočovnými kmeny. Na konci 3. století př. n. l. zde vznikl mocný kmenový svaz  Xiongnu. Ten pro čínskou dynastii Čchin představoval takovou hrozbu, že se Číňané rozhodli na obranu svého území vybudovat Velkou čínskou zeď, kterou v jednu dobu strážilo až 300 000 vojáků.

V prvním tisíciletí našeho letopočtu se turkické a mongolské kmeny formovaly do různých kmenových svazků, které spolu vzájemně bojovaly a byly nahrazovány jinými konfederacemi. Neslavnější mongolské období začalo na konci 12. století, kdy legendární Čingischán spojil jednotlivé kmeny a vytvořil sjednocený stát. Díky úspěšným nájezdům se Mongolská říše v průběhu následujících desetiletí stala největší říší světové historie. Sahala od dnešního Polska na západě po Koreu na východě a v severojižním směru od Sibiře po Vietnam. Po Čingischánově smrti se říše postupně rozpadla na menší celky. Ke konci 17. století bylo i samotné Mongolsko podmaněno Čínou.

Až do 20. století bylo Mongolsko ovládáno čínskou dynastií Mandžuů, která si poddanství dokázala zajistit, vedle vojenských a ekonomických prostředků, i pomocí spojeneckých smluv a sňatků. S pádem mandžuské dynastie Čching roku 1911 vyhlásilo Mongolsko nezávislost. Mezi roky 1919–1921 byla země znovu okupována Číňany, kteří byli ze země vyhnáni za pomoci sovětských vojsk. Tím začala výrazná závislost Mongolska na SSSR a přijetí socialistických modelů. Po zhoršení sovětsko-čínských vztahů se svazky mezi Mongolskem a SSSR ještě zpevnily. Po rozpadu Sovětského svazu byl roku 1990 zaveden systém více politických stran a od roku 1992 je z názvu země vypuštěn přídomek „lidová republika“.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 3 miliony (odhad červenec 2008)
Průměrná doba dožití: 67,32 let
Prům. počet dětí: 2,24 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 41,24 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 28,4 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 25 let, jen 3,9 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: mongolská etnika 94,9 % (z toho chalchové 87,7 %, durvúdové 2,7 %, bajadi 1,9 %, burjati 1,7 %), Kazaši 5 %
Úřední jazyk: chalch mongolština; další používané jazyky: ruština, angličtina
Náboženství: dominantní náboženství je buddhismus (94 %, vadžrajána s elementy šamanismu), 6 % vyznává islám, především kazašská menšina na západě země
Nezaměstnanost: 3,1 % (2012)
Gramotnost: 97,8 %

Politika

Typ vlády: kombinace prezidentského a parlamentního systému
Nezávislost: od 11. července 1921 (předtím pod nadvládou Číny)
Hlava státu: prezident Cachjagín Elbegdordž (od 18. června 2009) má omezené ústavní pravomoci; šéf vlády: premiér Norov Altankhuyag (od 9. srpna 2012)
Vláda a volby: Prezident volen jednou za čtyři roky v přímých volbách, funkci může vykonávat po dvě volební období. Poslední volby byly v květnu 2009, následující proběhnou v červnu 2013. Z parlamentních voleb tradičním způsobem vychází vůdce majoritní strany jako premiér.

Ekonomika

Země se musela v letech 1990 a 1991 vypořádat s odebráním sovětské zahraniční pomoci, která tvořila třetinu HDP. I dnes je mongolsko ekonomicky velmi závislé na svých sousedech. Například ropu a elektřinu dováží téměř výhradně z Ruska a naopak asi 70 % mongolského vývozu absorbuje Čína.
HDP na hlavu: 3 400 USD (odhad 2012), zhruba stejně jako Filipíny nebo Vietnam
Měna: tugrik; 1 dolar = cca 1 300 tugriků; 1 Kč = cca 66 tugriků
Vývoz: měď, oděvy, dobytek, kašmír, vlna, usně, fluorit, další neželezné kovy
Dovoz: stroje a vybavení, pohonné hmoty, automobily, jídlo, průmyslové výrobky, chemikálie, stavební materiály, cukr, čaj

GEOGRAFIE

Rozloha: 1 564 116 km2; zhruba dvacetinásobek ČR
Hranice: Čína 4 677 km, Rusko 3 543 km
Podnebí: země se nachází v průměrné nadmořské výšce 1 500 metrů a vysoké hory na jeho hranicích brání v postupu vlhkým větrům; podnebí je proto pouštní a extrémně vnitrozemské s velkými rozdíly denních a nočních teplot; 250 dní v roce je slunečných
Úhrnné roční srážky: průměr v Ulánbátaru je 250 mm ročně, z čehož většina spadne v červenci a srpnu
Teploty: průměrná letní/zimní teplota je 20/-20 °C, mezi prosincem a únorem se teploty v Ulánbátaru pohybují kolem -25 °C, letní maxima hlavního města jsou 17 °C
Nejnižší a nejvyšší bod: Hoh Nuur 518 m / Nayramadlin Orgil 4 374 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Epimetheus, jak jej zachytila americká sonda Cassini.

Vesmír

Malá mořská víla - socha na kodaňské promenádě.

Historie

Australané nemají snadný život: Žijí totiž na kontinentě, kde se je příroda s trochou nadsázky pokouší zabít každý den. 

Zajímavosti
Věda

Horký neptun GJ 3470b je odsouzený k vypaření

Vesmír

Podle vědců ze švédské technologické univerzity vede organické farmaření k většímu odlesňování.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907