Mumiová horečka v Evropě: Proč lidé pojídali lidské ostatky?

18.06.2022 - Zuzana Rychlá a ČTK

Proč si lidé mysleli, že kanibalismus prospívá jejich zdraví? Odpověď na tuto otázku nabízí pohled do nejzazších zákoutí evropské historie v době, kdy byli Evropané posedlí egyptskými mumiemi

<p>V 19. století už lidé neužívali přípravky z mumií k léčbě nemocí, ale viktoriáni pořádali „rozbalovací večírky“, na kterých se egyptské mrtvoly rozbalovaly pro pobavení na soukromých večírcích. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

V 19. století už lidé neužívali přípravky z mumií k léčbě nemocí, ale viktoriáni pořádali „rozbalovací večírky“, na kterých se egyptské mrtvoly rozbalovaly pro pobavení na soukromých večírcích. (foto: Shutterstock)


Reklama

Víra, že mumie jsou schopné léčit nemoci, vedla lidi po staletí k vnitřnímu užívání něčeho, co chutnalo skutečně příšerně. „Mumia“, produkt vytvořený z mumifikovaných těl, byla „léčivá látka“, kterou po staletí konzumovali bohatí i chudí, k dostání byla v lékárnách a vznikala ze částí mumií přivezených z egyptských hrobek do Evropy.

Lékárníci začali používat rozemleté mumie pro jejich údajné léčivé schopnosti už ve 12. století. A po dalších 500 let zůstaly mumie jedním z doporučovaných léků. Ve světě, kde neexistovala antibiotika, lékaři předepisovali rozemleté lebky, kosti a maso k léčbě všemožných nemocí od bolestí hlavy po zmenšení otoků nebo dokonce proti moru.

Ne všichni ovšem byli o léčivých schopnostech mumií přesvědčení. Královský lékař Guy de la Fontaine pochyboval, že mumia je užitečný lék. Navíc v roce 1564 viděl v Alexandrii padělané mumie vyrobené z mrtvých rolníků a uvědomil si, že lidé mohou být podvedeni – a ne vždy konzumovali pravé starověké mumie.

Tyto padělky ovšem dokazují důležitou věc – to, že existovala neustálá poptávka po mrtvé tkáni, která se používala v lékařství, a kterou nabídka pravých egyptských mumií nemohla uspokojit. Lékárníci a bylinkáři vydávali léky z mumií ještě v 18. století.

Sláva čerstvosti

Ne všichni lékaři si mysleli, že suché staré mumie jsou nejlepší lék. Někteří lékaři věřili, že čerstvé maso a krev mají vitalitu, kterou dávno mrtví postrádají. Tvrzení, že čerstvé je nejlepší, přesvědčilo i ty nejvznešenější šlechtice. Anglický král Karel II. Stuart užíval po záchvatu mrtvice v roce 1685 léky vyrobené z lidských lebek. A až do roku 1909 lékaři běžně používali lidské lebky k léčbě neurologických onemocnění. Pro královskou a společenskou smetánku se konzumace mumií zdála být královsky vhodným lékem, protože lékaři tvrdili, že mumie se vyrábí z faraonů. Královská rodina jedla královskou mumii.

V 19. století už lidé neužívali přípravky z mumií k léčbě nemocí, ale viktoriáni pořádali „rozbalovací večírky“, na kterých se egyptské mrtvoly rozbalovaly pro pobavení na soukromých večírcích. První rozbalovací akce měly přinejmenším nádech lékařské úctyhodnosti. V roce 1834 chirurg Thomas Pettigrew rozbalil mumii na Královské chirurgické fakultě. V jeho době se pitvy a operace konaly veřejně a toto rozbalování bylo jen další veřejnou lékařskou událostí.

Makabrózní zábava

Brzy se ovšem vytratilo jakékoli předstírání lékařského výzkumu. Mumie už nebyly léčivé, ale vzrušující. Hostitel, který dokázal rozbalováním pobavit publikum, byl dost bohatý na to, aby mohl vlastnit skutečnou mumii.

Vzrušení z pohledu na vysušené maso a kosti, které se objevily po sundání obvazů, znamenalo, že se lidé na tato rozbalování hrnuli, ať už při večírcích pořádaných v domácnosti, nebo v sále učené společnosti. A díky vydatnému popíjení alkoholu bylo publikum hlučné a vděčné.

TIP: Morbidní Británie královny Viktorie: Večírky s mumií a pózování s mrtvolami

Rozbalování mumií skončilo s nástupem 20. století. Makabrózní vzrušení začalo mít nálepku nevkusu a nevyhnutelné ničení archeologických pozůstatků vyvolávalo spíš politování. Žádný seriózní archeolog by mumii nerozbalil a žádný lékař by ji nedoporučil sníst. Ale lákadlo mumií zůstává dodnes silné. Stále jsou na prodej, stále se využívají a stále jsou zbožím; černý trh s pašováním starožitností – včetně mumií – má v současnosti hodnotu asi tři miliardy dolarů (zhruba 70,5 miliard korun).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907