Na mezihvězdné objekty bude číhat flotila solárních plachetnic

13.05.2020 - Stanislav Mihulka

Sluneční soustavu navštěvují objekty z mezihvězdného prostoru. Zmizí ale dřív, než k nim ale stihneme vypravit sondu. Vědci proto navrhují využít vesmírné zvědy...

<p>Solární plachetnice by mohly detekovat a zkoumat tělesa z mezihvězdného prostoru.</p>

Solární plachetnice by mohly detekovat a zkoumat tělesa z mezihvězdného prostoru.


Reklama

Ještě před pár lety by to téměř nikoho nenapadlo. Dnes už ale známe nejméně dva objekty, které jsme pozorovali, ale přitom nevznikly ve Sluneční soustavě. Kometa Borisov do značné míry připomíná komety Sluneční soustavy, i když se ukázalo, že má podivné chemické složení. Objekt Oumuamua je v mnoha ohledech velmi zvláštní a dodnes zůstává jeho původ záhadou. Každopádně se ukázalo, že takové objekty jsou zřejmě ve Sluneční soustavě častými návštěvníky, a že stojí za to je zkoumat. Problém je v tom, že tyto objekty přilétají nečekaně a řítí se velkou rychlostí. 

Americká vesmírná agentura NASA v rámci programu Innovative Advanced Concepts (NIAC) financuje tým odborníků, vedený Richardem Linaresem z MIT, který by s výzkumem mezihvězdných objektů mohl poradit. Vyvíjejí systém solárních plachetnic, které by byly jako takzvané „statity“, čili statické satelity, umístěny na různá místa na periferii Sluneční soustavy.

Systém solárních plachetnic

Tyto solární plachetnice by měly využívat tlak slunečného záření k tomu, aby se „vznášely“ na stále stejném místě. Budou tam pozorovat okolí a pátrat po mezihvězdných návštěvnících. Jak uvádí Linares, když systém solárních plachetnic takový objekt detekuje, vyšle k němu po vhodné trajektorii malý satelit  cubesat.

TIP: Nově objevená kometa Borisov zřejmě přilétla z mezihvězdného prostoru

Autoři tohoto projektu jsou přesvědčeni, že za současného stavu znalostí a technologií představuje velmi dobrou šanci, jak bychom mohli včas detekovat a následně zblízka prozkoumat objekty mezihvězdného původu. Stíhání těchto těles kosmickými sondami vypouštěnými ze Země je nereálné, protože naše sondy jsou stále příliš pomalé. Pozorování mezihvězdných objektů má také celou řadu omezení a lze s ním získat jen omezené množství informací.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Richard Linares / MIT

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907