Namibie: Sucho, diamanty a uran

13.10.2016

Namibie je jednou z nejsušších zemí světa. Tamní rozvinutý těžební průmysl, zaměřený především na diamanty a v budoucnu dost výrazně i na uran, tak musí spoléhat na podzemní vodní zdroje

Poušť Namib -<p>Duny v poušti Namib, ležící na místě zvaném Sossusvlei, patří k nejvyšším na světě.</p>
Poušť Namib -

Duny v poušti Namib, ležící na místě zvaném Sossusvlei, patří k nejvyšším na světě.


Reklama

Vlajka Namibie byla přijata roku 1990, kdy země získala nezávislost. Rudý pruh představuje krev prolitou ve válce za samostatnost, zelená symbolizuje zemědělství a modrá Atlantik. Slunce má zastupovat víru v dobrou vládu.

Namibie je obrovská země, která by na mapě Evropy bez problémů překryla například Francii. Na rozdíl od srovnatelně velkých států je ovšem prakticky neobydlená: Oproti tamním zhruba dvěma milionům lidí má třeba téměř stejně velká Venezuela bezmála třicet milionů obyvatel. Roli v nízké hustotě osídlení hraje jistě i fakt, že je jihoafrický stát nesmírně suchý. 

Země statisíce studní

Namibie leží mezi pouštěmi Kalahari a Namib, a také proto má nejméně srážek ze všech zemí subsaharské Afriky: Průměrně tam spadne kolem 350 mm ročně a nejvíc prší v tzv. Capriviho pruhu (viz Bizarnost na severovýchodě). Jediné celoročně tekoucí řeky se nacházejí na hranicích s JAR, Angolou, Zambií a na krátké hranici s Botswanou v Capriviho pruhu. Ve střední části státu je povrchová voda dostupná pouze v letních měsících, které jsou na srážky bohaté; pak zbývá už jen několik nádrží, jež uchovávají životodárnou tekutinu z období dešťů.

 

Proto zásobování země vodou výrazně závisí na podzemních zdrojích – a to z plných 80 %. Podzemní prameny zajišťují mimo jiné mnoho energeticky náročných činností, například těžbu či zemědělství. Za poslední století vzniklo v Namibii přes sto tisíc hlubinných vrtů neboli studní – v třetině případů se však na vodu vůbec narazit nepodařilo.

V rukou tří prezidentů

Od dosažení samostatnosti v roce 1990 ušla Namibie dlouhou cestu k demokracii. Z časů německé správy dosud převládá stav, kdy zlomek obyvatel vlastní drtivou většinu státu. Ovšem politika bílého apartheidu, která zemi zůstala z dob nadvlády JAR, je už minulostí. Došlo k zavedení pluralitní demokracie a na místní, regionální i státní úrovni se konají pravidelné volby. Namibie měla zatím jen tři prezidenty: patnáct let vládnoucího Samuela Nujomu, jeho následovníka Hifikepunyeho Pohambu (2005–2015) a současného prvního muže Hageho Geingoba. 

Všichni přitom razili a razí politiku národního usmíření. Vláda už dřív udělila amnestii všem, kdo během války za nezávislost bojovali na jedné ze dvou stran. Namibii se rovněž podařilo překonat pár ožehavých situací: například když v roce 1999 musela vláda potlačovat separatistické tendence v Capriviho pruhu, které spustila Caprivijská osvoboditelská armáda. 

Bohaté doly, chudí lidé

Ačkoliv se země osamostatnila, ekonomicky zůstává úzce spjata s JAR. Namibijský dolar váže k jihoafrickému randu poměr 1 : 1 a do nejjižnějšího státu černého kontinentu směřuje také velká část namibijského vývozu, který tvoří převážně vytěžené minerály – zejména diamanty. Vláda se v posledních letech snaží zajistit, aby se drahé kameny víc zpracovávaly přímo v Namibii a aby se omezil export surového materiálu. Důležitým vývozním artiklem je také uran: Země na jihu Afriky je zatím pátým největším exportérem na světě a příští rok se má navíc těžba výrazně znásobit. 

V Namibii se rovněž těží zinek a menší množství zlata či mědi. Klíčový těžební průmysl ovšem zaměstnává jen 2 % populace, což nepomáhá vyrovnat velké majetkové rozdíly, jež ve státě panují. Vláda se snaží dlouhodobě bojovat proti chudobě a také odstranit závislost na importovaných obilninách. Polovina obilí se totiž dováží a v suchých letech představuje zásobování venkovských oblastí skutečný problém.

Bizarnost na severovýchodě

Při pohledu na mapu Namibie asi každého zaujme výběžek v severovýchodní části státu, jenž je zhruba 450 km dlouhý a de facto sousedí se čtyřmi státy. Říká se mu Okavanžský pruh nebo Itenge, ale nejčastěji Capriviho pruh, podle německého kancléře Lea von Capriviho. Ten v roce 1890 – v době, kdy byla Namibie německou kolonií – vyjednal přičlenění území po dohodě s Velkou Británií. Obstaral tím Německu (potažmo Namibii) přístup k řece Zambezi, a tudíž i potenciální říční dopravní spojení s východním pobřežím Afriky. 

Později se ovšem ukázalo, že řeka není splavná – kvůli několika peřejím a především kvůli Viktoriiným vodopádům na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe. Zdálo by se tedy, že výměna pruhu za německé nároky na ostrově Zanzibar nebyla právě výhodná. Přístup k řece se ovšem v této suché zemi počítá a Capriviho pruh navíc skýtá velké nerostné bohatství i nezanedbatelný turistický potenciál: Vedou přes něj totiž migrační trasy afrických slonů z Botswany a Namibie do Angoly, Zambie a Zimbabwe.

STRUČNÉ DĚJINY

Oblast dnešní Namibie obývaly zřejmě už před dvěma tisíci let kmeny Sanů, Damarů a Namů. Zhruba od 14. století zasáhla území přistěhovalecká vlna Bantuů z centrální Afriky. Vzhledem k absenci písemných záznamů však o dřívější historii země víc nevíme. 

Na okraji zájmu 

Jako první Evropané pronikli do této části černého kontinentu portugalští mořeplavci Diogo Cão (1485) a Bartolomeu Dias (1487). Portugalci však o zemi nejevili další zájem a také ostatní koloniální mocnosti na ni zaměřily pozornost až v 19. století. Tehdy začali do míst přicházet usedlíci především ze Švédska a Německa a v roce 1884 se Namibie stala německou kolonií. Počet Němců proudících z Evropy pomalu rostl a proti jejich nadvládě se zvedal odpor. V roce 1904 byla tvrdě potlačena rebelie Hererů a stejně dopadlo i povstání Namů o tři roky později. 

Pod mandátem JAR

Během první světové války, v roce 1915, dobyly území Namibie jednotky Jihoafrické republiky. Po válce pak někdejší německé kolonie připadly spojeneckým silám a byly označeny jako mandáty. Namibie se stala britským mandátem pod správou JAR, která se v zemi chovala jako ve své vlastní provincii. Navzdory tlaku OSN, jež chtěla po druhé světové válce převzít v Namibii správu, zůstala země v rukou Jihoafrické republiky a tamní politiky apartheidu. Oprávněnost jihoafrického mandátu však byla opakovaně zpochybňována a v roce 1966 zahájila povstalecká Lidová armáda za osvobození Namibie partyzánskou válku. Teprve v roce 1988 vláda JAR souhlasila, že umožní Namibii získat samostatnost, k čemuž následně došlo začátkem roku 1990.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 2,2 milionu; očekávaná doba dožití: 51,62 roku; prům. počet dětí: 2,17 na ženu; věková struktura: 30,95 % dětí do 15 let, 4,49 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 23,1 roku; městské obyv.: 46,7 %; etnické složení: černoši 87,5 %, běloši 6 %, míšenci 6,5 %; zhruba 50 % populace patří ke kmeni Ovambo a 9 % ke kmenům Kavango; náboženství: křesťané 80–90 % (z toho minimálně polovina luteráni), přírodní náboženství 10–20 %; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 28,7 %; gramotnost: 81,9 %.

Politika 

Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 21. 3. 1990 (předtím pod mandátem JAR); hlava státu: prezident Hage Geingob (od 21. 3. 2015); prezident je také šéfem vlády; volby: prezident se volí absolutní většinou v přímých volbách na pět let a může kandidovat i pro následující období.

Ekonomika

HDP na hlavu: 11 400 USD (odhad z r. 2015; ČR – 31 600 USD); měna: namibijský dolar (NAD), 1 USD = asi 14 NAD, 1 NAD = cca 1,75 CZK.

GEOGRAFIE

Rozloha: 824 292 km², tedy zhruba stejně jako Německo, Polsko, ČR a Rakousko dohromady; hranice: 4 220 km (s Botswanou, Angolou, JAR a Zambií); délka pobřeží: 1 572 km; charakter území: většina území leží na náhorní plošině; podél pobřeží poušť Namib, na východě Kalahari; podnebí: pouštní, tedy horké a suché, srážky řídké a nepravidelné; min. noční / max. denní teploty (°C) ve Windhoeku: leden–březen 14–17/27–30, duben–červen 7–14/20–26, červenec–září 6–13/20–29, říjen–prosinec 13–16/29–30; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Königstein (2 606 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Šestičlenná mexická hlídka zvládne kanalizační systém zkontrolovat jen dvakrát do týdne.

Zajímavosti

Lidé labutě v zimě rádi krmí, často ale bohužel volí zcela nevhodnou potravu.

Příroda

Mozky lidí, kteří spolu souhlasí, jsou pěkně synchronizované. Zato během hádky jsou mozky navzájem rozladěné.

Věda

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.

Vesmír
Revue

Pro avarsko-slovanské vztahy nejspíš platí ono Palackého vzájemné stýkání a potýkání obou kultur. Slovo Avar si Slované připodobňovali se slovem obrabar. Kmen Hunů se zase v němčině odráží ve slově Hüne, což rovněž znamená obr.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907