Nepál: Trpaslík mezi obry
Nepál je větší než Řecko a má tolik obyvatel jako Česko, Maďarsko a Rakousko dohromady. Velké země, řeknete si. Když si však uvědomíte, že je sevřen mezi Indii a Čínu, dostává se velikost Nepálu do úplně jiné perspektivy
Vlajka Nepálu je jediná standarta na světě, která nemá pravoúhlý tvar. Dva trojúhelníky představují Himálaje a zároveň dvě hlavní nepálská náboženství – hinduismus a buddhismus. Symboly slunce a měsíce vyjadřují naději, že Nepál přetrvá stejně dlouho jako tato nebeská tělesa
Nepál má za sebou období překotných politických změn. Dlouhá staletí vedli zemi králové a až do roku 1990 šlo o monarchii pod jejich výlučnou vládou. Tehdy král Biréndra pod tlakem maoistického komunistického hnutí vytvořil parlamentní monarchii a předal velkou část moci premiérovi.
Král je pryč, ať žije chaos
Následující roky se tlak maoistů stupňoval. V únoru 2005 udělal král Gjánéndra mimořádný krok – rozpustil vládu i parlament a soustředil veškerou výkonnou moc, aby rozdrtil násilné maoistické hnutí. Patová situace, kdy byli komunisté opevněni na venkově a královská armáda ve městech, vedla k vyjednávání a posunu demokratického procesu. Během něj král nakonec souhlasil s předáním veškeré moci.
Znovu sestavený parlament v květnu 2006 jednohlasně odejmul králi moc a prohlásil Nepál za sekulární stát. Skončila tak nejen monarchie, ale i oficiální status hinduistické země. O dva roky později se z Nepálu stala federální republika a nepálští maoističtí komunisté, nejsilnější politická strana prvních voleb, sestavila vládu. Král musel opustit palác, který vláda nechala přeměnit v muzeum.
Politická scéna byla nadále velmi bouřlivá. Rok po volbách byla v květnu 2009 svržena maoisty vedená vláda a sestavena nová. Od roku 2008 dodnes byly u moci celkem čtyři různé koalice, přičemž dvakrát byli vedoucí silou maoističtí komunisté a dvakrát komunisté marxisticko-leninští. Vládu nyní vede maoistický premiér Baburam Bhattarai, který s vůdci dalších politických stran podepsal dohodu o pokračování mírového procesu. Dalším závazkem je tvorba ústavy, která by měla vzniknout do května 2012.
Pomoc nikoli nezištná
S vnitřní politickou situací budou Nepálci jistě mít ještě spoustu práce a nedá se očekávat ani to, že by měli klid v oblasti zahraničních vztahů. Jedinými sousedy Nepálu jsou totiž na severu Čína a na jihu Indie – tedy dvě nejlidnatější země, které dohromady představují třetinu světové populace. Vztahy mezi nimi nejsou zrovna přátelské a obě země používají Nepál jako nárazník v nebezpečném pásmu. Z toho důvodu si nepálskou vládu snaží zavázat a ta se mezi oběma kolosy snaží manévrovat. V poslední době se ale zdá být stále výrazněji nakloněna čínské straně.
V roce 2011 slíbil velící generál čínské armády vládě v Káthmándú vojenskou pomoc v hodnotě dvaceti milionů dolarů a do budoucna přislíbil víc. Čínsko-nepálské vztahy komentoval jako důležité pro světový mír. Jinými slovy důležité pro Čínu, která si vytváří nárazníkovou zónu a snaží se získat sympatie i v dalších zemích hraničících s Indií – v Barmě a Bangladéši.
Kleště „Made in China“
Pro Čínu je bezpochyby důležitá i otázka Tibetu a u současné nepálské vlády nalézá v tomto bodě snad až příliš velké pochopení. Nedlouho před příletem čínského generála do Nepálu byly v Káthmándú potlačeny pro-tibetské demonstrace a několik dní nato nebylo Tibeťanům žijícím v Nepálu povoleno, aby hlasovali pro svoji exilovou vládu.
Indie se na tyto události dívá s obavami, i když i ona má v Nepálu své „háčky“. Nepál je výrazně závislý na indickém dovozu. Indie v objemu kolem půl milionu dolarů navíc financuje drobné humanitární projekty v Nepálu, jako je stavba škol a knihoven. Čína ovšem vůbec nezaostává pozadu, už v roce 2009 zvýšila svou pomoc na 22 milionů dolarů ročně. Tyto investice jsou skoro výhradně určeny na budování infrastruktury.
Mohutné Himálaje kdysi bývaly nepřekročitelnou přírodní hranicí mezi Čínou a Nepálem. To ale dnes už neplatí. Nepál může ze své pozice „třetího v kole“ těžit a přijímat pomoc z obou stran. V případě, že někdy dojde k projevům otevřeného nepřátelství mezi jeho gigantickými sousedy, mu ale sevření mezi Čínou a Indií rozhodně nikdo závidět nebude.
Královský masakr
S ústupem královské moci v Nepálu je nepřímo spojena tragédie, k níž došlo 1. června 2001 v královském paláci. Podle pozdějších zpráv se na pořádaném večírku dědic trůnu princ Dípéndra opil a choval se nevhodně, takže byl svým otcem králem Biréndrou vykázán. O hodinu později se Dípéndra vrátil vyzbrojen dvěma automatickými puškami a postupně zabil krále Biréndru, královnu Aišvarju, prince Nírájana, princeznu Šruti a pět dalších členů širší královské rodiny. Několik dalších lidí zranil. Nakonec obrátil zbraň proti sobě.
Když o tři dny později zemřel, byl počet mrtvých zaokrouhlen na deset. Podle rozšířené teorie byly příčinou střelby neshody ohledně zamýšleného sňatku. Dípéndra si údajně chtěl vzít dívku z konkurenčního rodu Rana a rodina s jeho záměrem nesouhlasila.
Vyšetřování potvrdilo, že pachatelem masakru byl skutečně korunní princ. Některé údaje v oficiální zprávě si však odporovaly, a proto byl tak jednoznačný výklad událostí mnoha kritiky zpochybněn. Vynořilo se několik konspiračních teorií, podle nichž šlo například o spiknutí iniciované Čínou, Pákistánem nebo americkými tajnými službami. Mnoho Nepálců dodnes považuje události v královském paláci za nevysvětlené.
Stručné dějiny
Nepál je poprvé zmíněn ve védských knihách jako místo, odkud se dovážely pokrývky. O zemi se píše i v mnoha jiných hinduistických textech.
Od Buddhy ke sjednocení
Ze starověkých událostí spojených s Nepálem je v prvé řadě nutné zmínit narození prince Siddhártha Gautamy z královského rodu Šákjů, který žil v letech 563–483 př. n. l. Kralevic se stal náboženským mystikem a pod jménem Buddha vstoupil do dějin jako zakladatel jednoho z nejrozšířenějších světových náboženství.
Nejvýraznějším státním útvarem začátku našeho věku bylo království Liččhaviů, kteří centrální části země vládli od 3. do 8. století. Po nich moc přebrali Névárci. Království bylo v následujících staletích spojováno a opět se rozpadalo. Ve stejném duchu proběhlo roku 1482 rozdělení na tři samostatná království – Káthmándú, Pátan a Bhaktapur. Teprve v roce 1768 království opět scelil král Prithvi Narayan. Tento okamžik je považován za zrod moderního Nepálu.
Konec království
Na začátku 19. století přerostla rivalita mezi Britskou východoindickou společností a Nepálem ve válku (1815–16), v níž Britové našli překvapivě vyrovnaného protivníka. Později byl Nepál výrazně probritský a roku 1923 byla mezi oběma státy podepsána smlouva o přátelství. Úloha krále ve státním zřízení postupně oslabovala. Král Mahéndra v roce 1959 sice ukončil „demokratický experiment“ a zrušil politické strany, ale v roce 1991 byl král Biréndra donucen opět sestavit parlament se zastoupením více stran. V roce 1996 se Komunistická strana Nepálu pokusila násilně nastolit socialistickou republiku a v následující občanské válce zahynulo více než 12 000 lidí. V roce 2006 král Gjánéndra souhlasil s předáním veškeré moci lidu a 28. května 2008 se Nepál stal federální republikou.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: cca 30 milionů, o něco víc než Peru nebo Malajsie, méně než Irák nebo Kanada
Očekávaná doba dožití: 66,51 let
Prům. počet dětí: 2,41 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 43,13 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 34,6 % děti do 15 let, 4,4 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 21,6 let
Městské obyvatelstvo: pouze 19 %
Etnické složení: více než 60 různých etnik, mezi nejpočetnější patří Čhetríjové 15,5 %, horští bráhmani 12,5 %, Magarové 7 %, Tháruové 6,6 %, Tamangové 5,5 %, Nevárci 5,4 %
Náboženství: hinduisté 80,6 %, buddhisté 10,7 %, muslimové 4,2 %, kirátský šamanismus 3,6 %, ostatní 0,9 %
Jazyky: nepálština a dalších 36 jazyků a dialektů, ve městech se domluvíte anglicky
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 30,9 %
Gramotnost: 48,6 %
Politika
Typ vlády: federální demokratická republika
Samostatnost: Nepál byl vždy svobodný, království byla do jednoho státu sjednocena v roce 1768
Hlava státu: prezident Rám Baran Jádav, viceprezident Paramananda Jha (oba od 23. července 2008); šéf vlády: premiér Baburam Bhattarai (od 29. srpna 2011); volby: prezident volen parlamentem
Ekonomika
HDP na hlavu: 1 300 USD (odhad 2012), stejně Uganda, Rwanda, Mali nebo Haiti
Měna: nepálská rupie (NPR), 1 USD = cca 80 rupií, 1 Kč = cca 4,3 rupií
Geografie
Rozloha: 147 181 km², tedy o něco větší než Řecko nebo Bangladéš, o málo menší než Tunisko; Charakter území: nížiny na jihu, ve střední části vrchovina a na severu mohutné hradby Himálaje; Hranice: 2 926 km, z toho 1 690 km s Indií a 1 236 km s Čínou; Podnebí: na severu chladná léta a tvrdé zimy, na jihu má léto subtropický charakter a zimy jsou mírné; Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Káthmándú: leden–březen 2–7/18–25, duben–červen 12–19/28–30, červenec–září 20–19/29–28, říjen–prosinec 13–3/27–19; Průměrné měsíční srážky (mm/dny) v Káthmándú: leden–březen 25–75/1, duben–červen 50–225/2–7, červenec–září 375–175/16–10, říjen–prosinec 50–10/3–1; Nejnižší a nejvyšší bod: Kanchan Kalan 70 m/Mount Everest 8 850 m.