Nerealizované sovětské sny: Rusové chtěli proletět kolem Marsu už v sedmdesátých letech

30.12.2018 - Tomáš Přibyl

Když Sověti viděli, že na Měsíci nebudou první, zaměřili svoji pozornost k Marsu. Dokonce chtěli vyslat pilotovanou loď, v níž by tři kosmonauti zkoumali Mars z oběžné dráhy

<p>Sověti nechtěli a Marsu přistát, jen pobýt na jeho oběžné dráze a zkoumat rudou planetu odsud pomocí automatů.</p>

Sověti nechtěli a Marsu přistát, jen pobýt na jeho oběžné dráze a zkoumat rudou planetu odsud pomocí automatů.


Reklama

Sověti snili o dvou velkých výpravách k rudé planetě: už v 60. letech velmi vážně rozpracovávali pilotovaný průlet a o dekádu později řešili automatický odběr vzorků hornin. V roce 1967 dokonce vznikla maketa meziplanetární lodi TMK neboli Ťažolyj Mežplanětnyj Korabl, kterou Sovětský svaz zvažoval pro cesty do hlubin vesmíru. Nepočítalo se sice s přistáním, na něž technika ještě nestačila, bylo však již možné přemýšlet o pasivních průletech – a jako první měl přijít na řadu právě Mars, následovaný Venuší.

Mise pouze na papíře

Coby nosič měla posloužit raketa N-1, a dokonce padlo datum startu: 8. června 1971. V rámci mise trvající 1 095 dní mělo být u rudé planety vypuštěno několik orbitálních a přistávacích automatů. Tři kosmonauti v lodi TMK by pak pokračovali v pasivním letu vesmírem až do 10. července 1974, kdy by se vrátili na Zemi. Program však skončil kvůli technické náročnosti. 

V roce 1970 jej nahradil projekt automatického odběru hornin z marsovského povrchu s označením 4NM, který těžil ze zkušeností získaných na Měsíci. I tato mise zahrnovala raketu N-1, jež měla vzlétnout 17. září 1975, přičemž z 20 tun celkové hmotnosti sondy by čtyři pětiny připadaly na přistávací modul a zbytek na orbitální družici. 

Tip: Zakletý Mars: Proč není ruská kosmonautika při průzkumu rudé planety úspěšná

Po ukončení vývoje N-1 v roce 1974 se počítalo se třemi starty na nosiči Proton, a kvůli nedostatku financí se dokonce uvažovalo jen o dvou raketách. Uvedený koncept byl v roce 1976 schválen k realizaci a o dva roky později se začal vyrábět letový hardware. Nicméně program nakonec zastavily technické a rozpočtové potíže.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907