Nesmlouvavý svěrák krokodýlích čelistí: Jaký skus dokážou vyvinout krokodýli?
O tom, že čelisti krokodýlů sevřou oběť mimořádně silně, byli zoologové dlouho přesvědčeni. Dlouho ale neměli v ruce žádná konkrétní data, pouze odhady, a výpočty vycházející z fyzikálních vzorců a nesmírně silných čelistních svalů, jimiž jsou krokodýli vybaveni…
Úplné jasno v otázce síly krokodýlího skusu zjednal až tým paleobiologa Gregory M. Ericksona, který se rozhodl podstoupit všechna rizika daného úkolu. Členové týmu podrobili zkoumání sílu stisku všech 23 žijících krokodýlích druhů a zjistili, že nejsilnější skus mají krokodýli mořští (Crocodylus porosus).
200× silnější než člověk
Tento největší druh krokodýla disponuje silou skusu 260 kg/cm² (tedy 3 700 psi nebo 16 460 newtonů). Pro srovnání – lidské čelisti dosahují hodnot 10–14 kg/cm² (150–200 psi, 890 newtonů), hyeny, lvi a tygři umí skousnout silou asi 70 kg/cm² (1 000 psi, 4 450 newtonů).
Erickson a jeho kolegové měřili skus více než pět metrů dlouhých krokodýlů mořských a také krokodýlů nilských, aligátorů, kajmanů, gaviálů a dalších druhů. Přitom jim vyšel pozoruhodný vzorec – síla skusu byla závislá výhradně na velikosti konkrétních jedinců. Jinak řečeno byli krokodýli mořští vítězi této soutěže proto, že byli největší.
TIP: Největší krokodýli světa: Rekordmani současnosti i minulosti
Kdyby teoreticky žil srovnatelně velký aligátor, jeho zuby by téměř určitě dokázaly vyvinout stejně silný tlak. Z toho vyplývá, že z hlediska vývoje byli krokodýli zřejmě už v počátcích svého vývoje na silné čelisti odkázáni.
Různé tvary čelistí, zubů i různé velikosti druhů se vyvinuly až později z této společné vlastnosti. Proto jsou krokodýli úspěšnou vývojovou větví stromu života. Nebo jak to vyjádřil G. M. Erickson: „Jsou to opravdu neobyčejně utváření živočichové, kteří obývají prostředí na okraji vodních ploch už 85 milionů let. Jsou to tak silní tvorové, že jim tato místa za celou dobu zkrátka nikdo nedokázal vyrvat.“
