Nestárnoucí jídlo a nápoje: 5 nejodolnějších potravin

05.07.2020 - Vilém Koubek

Prošlé jídlo nám může přivodit nevolnost i otravu, a tak není divu, že jako první obvykle v obchodě kontrolujeme datum spotřeby. Následující pětice poživatin by vás však svou čerstvostí překvapila i po desítkách, stovkách, či dokonce tisících let

<h3>Mamuti a koně</h3><p><strong>Poživatina:</strong> koňská kostní dřeň<br /><strong>Stáří:</strong> 50 000 let</p><p>Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že <strong>vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli</strong>. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně <strong>připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně</strong>.</p>

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

<h3>Zabiják bakterií</h3><p><strong>Poživatina:</strong> med<br /><strong>Stáří:</strong> 5 500 let</p><p>K nejodolnějším poživatinám patří překvapivě med. Díky vysoké koncentraci cukrů totiž odolává bakteriím: Během tzv. osmózy z nich vysává vodu a ničí jejich membrány. <strong>Jedinečné složení „tekutého zlata“ nepodporuje ani rozmnožování kvasinek, tudíž se med zkrátka nekazí</strong>. Nejstarší a stále poživatelný vzorek objevili archeologové v gruzínské hrobce západně od Tbilisi – vznikl zřejmě před 5 500 let.</p>

Zabiják bakterií

Poživatina: med
Stáří: 5 500 let

K nejodolnějším poživatinám patří překvapivě med. Díky vysoké koncentraci cukrů totiž odolává bakteriím: Během tzv. osmózy z nich vysává vodu a ničí jejich membrány. Jedinečné složení „tekutého zlata“ nepodporuje ani rozmnožování kvasinek, tudíž se med zkrátka nekazí. Nejstarší a stále poživatelný vzorek objevili archeologové v gruzínské hrobce západně od Tbilisi – vznikl zřejmě před 5 500 let.

<h3>Nedobytný sklep</h3><p><strong>Poživatina:</strong> víno<br /><strong>Stáří:</strong> přes 330 let</p><p>V roce 1999 objevili pracovníci v Liverpoolu během výkopových prací zasypaný sklep a v něm dvě zachovalé láhve vína. Ujalo se jich Museum of London, jehož <strong>zaměstnanci určili datum vzniku nálezu v rozmezí let 1670 a 1680. Zároveň zjistili, že je tekutina stále pitelná, tudíž následovala ochutnávka</strong>. Injekční stříkačkou nasáli vědci malý vzorek, který je poté překvapil chutí: Popsali ji jako svěží, čerstvou a živoucí.</p>

Nedobytný sklep

Poživatina: víno
Stáří: přes 330 let

V roce 1999 objevili pracovníci v Liverpoolu během výkopových prací zasypaný sklep a v něm dvě zachovalé láhve vína. Ujalo se jich Museum of London, jehož zaměstnanci určili datum vzniku nálezu v rozmezí let 1670 a 1680. Zároveň zjistili, že je tekutina stále pitelná, tudíž následovala ochutnávka. Injekční stříkačkou nasáli vědci malý vzorek, který je poté překvapil chutí: Popsali ji jako svěží, čerstvou a živoucí.

<h3>Nesmrtelný dezert</h3><p><strong>Poživatina:</strong> biskupský chlebíček<br /><strong>Stáří:</strong> 125 let</p><p>Poněkud překvapivý vytrvalec mezi pokrmy vděčí za svou nezdolnost škrobu obsaženému v mouce: Po upečení a vychladnutí výrobku na sebe totiž naváže vlhkost a zformuje se do krystalků. <strong>Pokud tedy necháme biskupský chlebíček v suchu, ztvrdne a podle některých vědců zůstane poživatelný navěky</strong>. Důkazem se stal výtvor Fidelie Batesové, která dezert upekla roku 1878 – a následně zemřela. Její rodina se proto rozhodla chlebíček zakonzervovat na památku. V roce 2003 poslal vzpomínku na Fidelii její prapravnuk do televizní show, kde proběhla ochutnávka – bez újmy na zdraví.</p>

Nesmrtelný dezert

Poživatina: biskupský chlebíček
Stáří: 125 let

Poněkud překvapivý vytrvalec mezi pokrmy vděčí za svou nezdolnost škrobu obsaženému v mouce: Po upečení a vychladnutí výrobku na sebe totiž naváže vlhkost a zformuje se do krystalků. Pokud tedy necháme biskupský chlebíček v suchu, ztvrdne a podle některých vědců zůstane poživatelný navěky. Důkazem se stal výtvor Fidelie Batesové, která dezert upekla roku 1878 – a následně zemřela. Její rodina se proto rozhodla chlebíček zakonzervovat na památku. V roce 2003 poslal vzpomínku na Fidelii její prapravnuk do televizní show, kde proběhla ochutnávka – bez újmy na zdraví.

<h3>Tučná hádka</h3><p><strong>Poživatina:</strong> vepřové sádlo<br /><strong>Stáří:</strong> 64 let</p><p>Žádný bunkr či protiatomový kryt se neobejde bez konzervovaných potravin, na jejichž trvanlivost se lze spolehnout i po desítkách let. Svou zásobárnu si roku 1948 budoval také potravinový odborník Hans Feldmeier, a mimo jiné <strong>do ní umístil plechovku sádla jako upomínku na americkou pomoc poválečnému Německu</strong>. O 64 let později se ocitl uprostřed sporu o trvanlivosti konzervovaných potravin, neměl však žádné pádné argumenty. Rozhodl se tedy dózu s vepřovým tukem otevřít a obsah sníst. Sádlo bylo stále poživatelné, a Hans tak v debatě zvítězil.</p>

Tučná hádka

Poživatina: vepřové sádlo
Stáří: 64 let

Žádný bunkr či protiatomový kryt se neobejde bez konzervovaných potravin, na jejichž trvanlivost se lze spolehnout i po desítkách let. Svou zásobárnu si roku 1948 budoval také potravinový odborník Hans Feldmeier, a mimo jiné do ní umístil plechovku sádla jako upomínku na americkou pomoc poválečnému Německu. O 64 let později se ocitl uprostřed sporu o trvanlivosti konzervovaných potravin, neměl však žádné pádné argumenty. Rozhodl se tedy dózu s vepřovým tukem otevřít a obsah sníst. Sádlo bylo stále poživatelné, a Hans tak v debatě zvítězil.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907