Neviditelný svět bakterií: Známé mikroorganismy okem elektronového mikroskopu

10.05.2019 - redakce 100+1 Zázraky medicíny

Pouhým okem je nezahlédnete, přesto jsou všude kolem vás a zásadním způsobem ovlivňují život na této planetě. Mohou škodit, ale také pomáhat; způsobit smrtelnou chorobu, nebo žít v symbióze s lidským organismem. Jak vypadají mikroorganismy, posvítí-li si na ně věda elektronovým mikroskopem?

<h3>Nebezpečná zbraň klíšťat</h3><p>Spirochéty jsou vesměs volně žijící bakterie, patří k nim však i řada nebezpečných druhů. <em>Spirochéta Borrelia</em> je například původcem lymeské boreliózy, tyfu, tropické horečky a dalších chorob. <em>Spirochéta Treponema</em> je původcem syfilis u člověka. Pod elektronovým mikroskopem jsou zbarvené modře.  </p>

Nebezpečná zbraň klíšťat

Spirochéty jsou vesměs volně žijící bakterie, patří k nim však i řada nebezpečných druhů. Spirochéta Borrelia je například původcem lymeské boreliózy, tyfu, tropické horečky a dalších chorob. Spirochéta Treponema je původcem syfilis u člověka. Pod elektronovým mikroskopem jsou zbarvené modře.  

<h3>Zhouba legionářů</h3><p>Bakterie rodu <em>Legionella</em> způsobuje infekci, jejímž důsledkem může být zápal plic či pontiacká horečka. Slavnou se stala díky sjezdu veteránů Americké Legie v hotelu Bellevue-Stratford v červenci 1976. Legionella se pomnožila v okruhu chladicí vody ventilačního systému hotelu a rozšířila se po budově. Zápalu plic, který účastníkům sjezdu způsobila, se říkalo legionářská nemoc. </p>

Zhouba legionářů

Bakterie rodu Legionella způsobuje infekci, jejímž důsledkem může být zápal plic či pontiacká horečka. Slavnou se stala díky sjezdu veteránů Americké Legie v hotelu Bellevue-Stratford v červenci 1976. Legionella se pomnožila v okruhu chladicí vody ventilačního systému hotelu a rozšířila se po budově. Zápalu plic, který účastníkům sjezdu způsobila, se říkalo legionářská nemoc. 

<h3>Věrní souputníci člověka</h3><p><em>Lactobacillus</em> je rod bakterií schopných rozkládat laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. U lidí jsou běžně součástí mikroflóry ve vagině a v trávicí soustavě. Některé laktobacily se používají při výrobě jogurtu, sýra, kyselého zelí, nakládaných okurek, piva, cideru, vína a dalších typů fermentovaných (kvašených) potravin. Jejich stinnou stránkou je podíl na vzniku zubního kazu.  </p>

Věrní souputníci člověka

Lactobacillus je rod bakterií schopných rozkládat laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. U lidí jsou běžně součástí mikroflóry ve vagině a v trávicí soustavě. Některé laktobacily se používají při výrobě jogurtu, sýra, kyselého zelí, nakládaných okurek, piva, cideru, vína a dalších typů fermentovaných (kvašených) potravin. Jejich stinnou stránkou je podíl na vzniku zubního kazu.  

<h3>Na rozbouřený žaludek</h3><p>Zdraví člověka významně ovlivňuje stav jeho mikroflóry. Možností, jak tomuto tajuplnému světu ve střevech pomoci, je zásobovat jej takzvanými probiotiky. Jde o živé organismy, přidávané do potravin s cílem nastolit v mikroflóře rovnováhu. Jedním z nich je například <em>Saccharomyces boulardii</em>, kvasinka v podobě kuličky vykukující ze záplavy žlutě zvýrazněných laktobacilů.  </p>

Na rozbouřený žaludek

Zdraví člověka významně ovlivňuje stav jeho mikroflóry. Možností, jak tomuto tajuplnému světu ve střevech pomoci, je zásobovat jej takzvanými probiotiky. Jde o živé organismy, přidávané do potravin s cílem nastolit v mikroflóře rovnováhu. Jedním z nich je například Saccharomyces boulardii, kvasinka v podobě kuličky vykukující ze záplavy žlutě zvýrazněných laktobacilů.  

<h3>Je to k jídlu?</h3><p>Sinice si většina lidí pojí s nevábným zeleným povlakem na vodních nádržích a přehradách. Přesto mají řadu využití jak v přírodě, tak i v průmyslu. Kromě schopnosti vytvářet kyslík prostřednictvím fotosyntézy jsou zajímavé také pro svoji nutriční hodnotu – jde o jednu z mála jedlých bakterií. Na mikroskopovém snímku je sinice z řádu <em>Spirulina</em> obtočená kolem rozsívky.  </p>

Je to k jídlu?

Sinice si většina lidí pojí s nevábným zeleným povlakem na vodních nádržích a přehradách. Přesto mají řadu využití jak v přírodě, tak i v průmyslu. Kromě schopnosti vytvářet kyslík prostřednictvím fotosyntézy jsou zajímavé také pro svoji nutriční hodnotu – jde o jednu z mála jedlých bakterií. Na mikroskopovém snímku je sinice z řádu Spirulina obtočená kolem rozsívky.  

<h3>Odolný mikrob</h3><p><em>Escherichia coli</em> patří ke střevní mikrofloře teplokrevných živočichů, včetně člověka. Z tohoto důvodu je její přítomnost v pitné vodě indikátorem fekálního znečištění. Člověku je jako součást přirozené mikroflory prospěšná, jelikož produkuje řadu látek, které brání rozšíření patogenních bakterií a podílí se i na tvorbě některých vitaminů (například vitaminu K). Patří k nejlépe prostudovaným mikroorganismům, jelikož je modelovým organismem pro genové a klinické studie. Pokud se bakterie dostane do intestinálního traktu člověka, vyvolá infekci provázenou průjmy. Ta se léčí antibiotiky, E.coli však velmi rychle získává proti antibiotikům rezistenci.  </p>

Odolný mikrob

Escherichia coli patří ke střevní mikrofloře teplokrevných živočichů, včetně člověka. Z tohoto důvodu je její přítomnost v pitné vodě indikátorem fekálního znečištění. Člověku je jako součást přirozené mikroflory prospěšná, jelikož produkuje řadu látek, které brání rozšíření patogenních bakterií a podílí se i na tvorbě některých vitaminů (například vitaminu K). Patří k nejlépe prostudovaným mikroorganismům, jelikož je modelovým organismem pro genové a klinické studie. Pokud se bakterie dostane do intestinálního traktu člověka, vyvolá infekci provázenou průjmy. Ta se léčí antibiotiky, E.coli však velmi rychle získává proti antibiotikům rezistenci.  

<h3>Morová rána</h3><p>Nebezpečí bakterie <em>yersinia pestis</em>, prastaré původkyně moru, tkvělo mimo jiné v její schopnosti přenést se ze zvířete na člověka. Šíření podivné nemoci, o jejímž původci neměli středověcí lékaři vůbec ponětí, tak bylo násobně snadnější. Přestože mor přežil do dnešních dob, díky náležité léčbě jeho nebezpečnost výrazně klesla.  </p>

Morová rána

Nebezpečí bakterie yersinia pestis, prastaré původkyně moru, tkvělo mimo jiné v její schopnosti přenést se ze zvířete na člověka. Šíření podivné nemoci, o jejímž původci neměli středověcí lékaři vůbec ponětí, tak bylo násobně snadnější. Přestože mor přežil do dnešních dob, díky náležité léčbě jeho nebezpečnost výrazně klesla.  

<h3>Zdánlivě neškodná bakterie</h3><p>Stafylokoky jsou běžnou součástí flóry pokrývající kůži a sliznice člověka i zvířat. Většina jejich druhů není nebezpečná, přesto i mezi stafylokoky lze nalézt zákeřné původce různých infekcí. <em>Staphylococcus aureus</em> neboli zlatý stafylokok je původcem široké škály obtíží, od mírných zánětů kůže až po otravu krve. Stafylokoky se běžně vyskytují v typických hroznovitých útvarech.  </p>

Zdánlivě neškodná bakterie

Stafylokoky jsou běžnou součástí flóry pokrývající kůži a sliznice člověka i zvířat. Většina jejich druhů není nebezpečná, přesto i mezi stafylokoky lze nalézt zákeřné původce různých infekcí. Staphylococcus aureus neboli zlatý stafylokok je původcem široké škály obtíží, od mírných zánětů kůže až po otravu krve. Stafylokoky se běžně vyskytují v typických hroznovitých útvarech.  

<h3>Kolonie v ústech</h3><p>Ústa ukrývají nesčetně bakterií, z nichž většina je neškodná či dokonce prospěšná. Přesto umí některé z nich pozlobit, zvláště když se příliš rozmnoží. Potom mohou způsobit všelijaké infekce, případně zubní plak, který, pokud není pravidelně odstraňován, vede ke kazům.  </p>

Kolonie v ústech

Ústa ukrývají nesčetně bakterií, z nichž většina je neškodná či dokonce prospěšná. Přesto umí některé z nich pozlobit, zvláště když se příliš rozmnoží. Potom mohou způsobit všelijaké infekce, případně zubní plak, který, pokud není pravidelně odstraňován, vede ke kazům.  

<h3>Kuchyňská civilizace</h3><p>Kuchyňská houbička je rejdištěm bakterií přiživujících se na různých zbytcích, nalézajících se v jejích záhybech. Mezi růžovými krystaly cukru či soli se ukrývají modře zvýrazněné bakterie a další mikroorganismy, nabarvené zobrazovací technologií na zeleno. </p>

Kuchyňská civilizace

Kuchyňská houbička je rejdištěm bakterií přiživujících se na různých zbytcích, nalézajících se v jejích záhybech. Mezi růžovými krystaly cukru či soli se ukrývají modře zvýrazněné bakterie a další mikroorganismy, nabarvené zobrazovací technologií na zeleno. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pařížskou katedrálu Notre-Dame zachvátil v polovině dubna mohutný požár. Střecha svatostánku se následně propadla a oheň se rozšířil i do jedné z hlavních věží.

Zajímavosti

Nejnebezpečnější nepřítel - japonské Micubiši A6M Zero bylo rychlé a obratné.

 

Válka
Věda
Vesmír
Revue

Karel Ludvík (vlevo) s bratry

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907