Newfoundland a Labrador: Bájná země Vikingů

28.09.2020

Důkaz, že už pět set let před Kolumbem připluli ke břehům Severní Ameriky Vikingové, nalezli archeologové v kanadské provincii Newfoundland a Labrador. Její název si však většina lidí spojuje spíš se stejnojmennými psími plemeny, která odtud pocházejí

<p>Barevnými domy posetá krajina v <strong>Trinity</strong>. Evropští rybáři začali místo osídlovat ve 2. polovině 16. století.</p>

Barevnými domy posetá krajina v Trinity. Evropští rybáři začali místo osídlovat ve 2. polovině 16. století.


Reklama

Návrh současné podoby státní vlajky byl přijat v květnu 1980 a o měsíc později poprvé zavlála při oficiální příležitosti. Zahrnuje čtyři barvy: Modrá symbolizuje vodstvo, bílá sníh a led, červená píli a zlatá důvěru i naději místních lidí. Celkový koncept vychází z tradičních motivů na náhrdelnících domorodých obyvatel. 

Region v severovýchodním cípu Kanady dnes oba psy považuje za národní plemena. Kromě toho má i svého „státního“ opeřence: Titul si vysloužil papuchalk severní, přičemž 95 % globální populace těchto sympatických ptáků hnízdí právě na tamním skalnatém pobřeží. Mimochodem, jeho délka dosahuje díky množství zátok a fjordů úctyhodných 29 000 km, tedy víc než dvojnásobku průměru zeměkoule. Do třetice má pak jedna z deseti kanadských provincií i národní rostlinu, a to masožravku špirlici nachovou, jež se za vlády Jiřího VI. vyobrazovala na centové minci. 

Dřevo, ryby a ropa

Větrem ošlehaný region sestává z pevninského Labradoru a z ostrova Newfoundland, kde našlo domov devět desetin z celkového půlmilionu obyvatel. Příroda pro ně přitom znamená stěžejní prvek každodenního života. Vedle zpracování dřeva hraje v oblasti prim zejména rybolov, jenž díky bohatým vodním zdrojům generuje 440 milionů dolarů ročně, a dále těžba ropy pokrývající 15 % hospodářství. Přesto se místní ekonomika pohybuje na samotném konci žebříčku kanadských provincií a na souhrnném HDP země se podílí zhruba jen jedním procentem.

Cíl pilotů

Významný příjem plyne do státního rozpočtu z turistického ruchu. Newfoundland a Labrador dobře znají piloti, neboť se region pojí hned s několika prvenstvími v transatlantickém létání. Coby nejvýchodnější výběžek Severní Ameriky představuje cílovou destinaci pro lety z Evropy, a místní vzdušný přístav Gander patřil v polovině minulého století dokonce k nejvytíženějším na světě.

V prosinci 1901 pak italský fyzik a vynálezce Gugliemo Marconi odeslal z města St. John’s na ostrově Newfoundland první zprávu pomocí bezdrátového telegrafu, předchůdce dnešního rádiového spojení. 

Kde ležel tajemný Vinland?

Ostrov Newfoundland, 16. největší na světě, objevil v roce 1497 Giovanni Caboto a nazval jej Terra Nova neboli „nová země“, přičemž současný anglický ekvivalent se používá od roku 1502. Ital však na tamní půdu velmi pravděpodobně nevstoupil jako první Evropan: Archeologové totiž v roce 1960 nalezli v osadě L’Anse aux Meadows stopy po někdejším vikingském osídlení. Jedná se zatím o jediný doložený důkaz přítomnosti dávného národa v Severní Americe, nepočítáme-li Grónsko. Někteří badatelé pak místo ztotožňují s bájným Vinlandem, který měl podle zmínek v prastarých literárních ságách založit vikingský mořeplavec Leif Eriksson kolem roku 1000.

STRUČNÉ DĚJINY

Nejstarší osídlení na území současné provincie se datuje zhruba devět tisíc let do minulosti, kdy se tam usazovaly první kmeny a postupně mezi nimi převládli Inuité. Za prvotní kontakt s Evropou se považuje připlutí Vikingů přibližně před tisíci lety, kteří v lokalitě založili osadu L’Anse aux Meadows (viz Kde ležel tajemný Vinland?)

Evropa má zájem

Teprve 500 let po Vikinzích, konkrétně od roku 1583, se do Kanady dostávali další Evropané, přičemž nejprve se jednalo o rybáře z Anglie, Francie, Španělska či Baskicka. Díky bohatému výskytu ryb v místních vodách cítili snadný výdělek a zakládali podél pobřeží první osady. 

Další rozmach kanadského severovýchodu přicházel spíš zvolna, ale na obrátkách nabral po objevení nerostných zásob. Osídlování vnitrozemí však započalo až ve 20. století. Ruku v ruce s ním pak docházelo k utlačování domorodců, takže některé původní kmeny zcela vymizely. 

Pod správou Britů

Mezi množstvím nových osadníků rychle převládli Britové: V roce 1713 si oblast definitivně přisvojili a v polovině 19. století ji začlenili do svého impéria jako další kolonii. V jejich rukou zůstávala i celá Kanada, ale v roce 1931 se dočkala formální nezávislosti. 

Zato Newfoundland ještě nějakou dobu setrval pod správou Londýna: Nejprve představoval britské dominium, ale když se jeho ekonomika v důsledku poválečné krize zhroutila, Britové mu zmíněný status odebrali. Součástí Kanady se pak coby její desátá provincie stal v roce 1949, původně pouze pod názvem Newfoundland. Pro připojení se tehdy v referendu vyslovila jen těsná většina Kanaďanů, konkrétně 52,3 %. Současný oficiální název Newfoundland and Labrador platí teprve od roku 2001. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 525 tisíc; očekávaná doba dožití: 79,8 roku; prům. počet dětí: 1,35 na ženu; věková struktura: 16 % obyv. do 19 let, 18 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: St. John’s má 100 tisíc obyv.; náboženství: 57 % evangelíci, 36 % římští katolíci, 6 % bez vyznání, 1 % ostatní; oficiální jazyk: angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 16 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: kanadská provincie; premiér: Dwight Ball; volby: do kanadského spolkového parlamentu se konají jednou za čtyři roky.

Ekonomika

HDP na hlavu: 52 390 USD (odhad z r. 2018; ČR – 39 740 USD); měna: kanadský dolar, s kurzem 1 : 18 Kč. 

GEOGRAFIE

Rozloha: 405 202 km², o něco víc než Japonsko; charakter území: hojně zalesněný terén, vnitrozemí hornatější, na západ ostrova zasahuje výběžek Apalačského pohoří; podnebí: rozhraní několika klimatických typů, převažuje vlhký kontinentální s chladnými léty; min. noční / max. denní teploty (°C) v St. John’s: leden–březen −7/1, duben–červen −2/15, červenec až září 4/21, říjen–prosinec −4/9; nejvyšší bod: Mt. Caubvick (1 652 m n. m.). 

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 12/20
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, todocanada.ca

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za trochu lásky soudní proces zničil Oscaru Wildovi život, vztah, čest i pověst. Vypočítavý mladík poznal, kolik může ze zoufalého básníka vymáčknout. Pak jej neváhal odvrhnout.

Historie

Miliardy vyhozených roušek nikdo nerecykluje. Končí tak coby odpad i v řekách a oceánech.

Zajímavosti
Reklama
Věda

Skupině žoldnéřů zatčených v Harare velel Simon Mann (uprostřed), bývalý důstojník SAS a spoluzakladatel firem Exexutive Outcomes a Sandline International.

Válka

Čínská jednička: Dlouhý pochod 5

Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907