Noční obloha v březnu: Rendez-vous vnitřních planet

01.03.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

Prohlédněte si nejmenší i nejjasnější planetu Sluneční soustavy

<p>Obdélníková mapa uvádí přibližné polohy významných těles Sluneční soustavy na březnovém nebi. U Měsíce jsou zvýrazněny pozice (včetně přesného data), v nichž nastává první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt a nov.</p>

Obdélníková mapa uvádí přibližné polohy významných těles Sluneční soustavy na březnovém nebi. U Měsíce jsou zvýrazněny pozice (včetně přesného data), v nichž nastává první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt a nov.


Reklama

V březnu s pozorováním nebeských objektů neotálejte a začněte ještě na soumrakové obloze. Velmi nízko nad západem jsou totiž viditelné dvě planety Sluneční soustavy. Říká se jim vnitřní, protože obíhají Slunci blíž než Země – jedná se o Merkur a Venuši

Na počátku března, asi půl hodiny po západu Slunce, je spatříte v úhlové výšce 5° nad západním horizontem. Jako první si nejspíš všimnete velmi jasné Venuše (−3,9 mag), kdežto méně nápadný Merkur (−1,2 mag) bude vůči ní „vpravo dole“. A zatímco první den v měsíci je bude na nebi dělit úhlová vzdálenost takřka 2°, 4. března, kdy dojde k největšímu přiblížení, se bude jednat už jen o 1,1°. Merkur se navíc posune a uvidíte jej „vpravo nahoře“ od Venuše. Pak se cesty obou planet na nějaký čas opět rozejdou. 

Fáze Merkuru a Venuše

Právě v březnu přitom nastávají nejlepší podmínky pro pozorování Merkuru na večerní obloze v tomto roce. Po celou první polovinu měsíce ho zahlédnete každý večer stále výš nad západem. Výhled na něj se tudíž postupně zlepší, současně však bude bohužel klesat jeho jasnost. Patnáctého března pak planeta dospěje do největší východní elongace a na obloze ji naleznete v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce. V té době ji na sklonku občanského soumraku (viz box Občanský soumrak) spatříte asi 11° nad západním obzorem, za nímž se ukryje 1 hodinu a 45 minut po naší denní hvězdě. Jasnost Merkuru ovšem poklesne na −0,2 mag. V následujících dnech se začne planeta ke Slunci opět přibližovat, bude rychle slábnout a v průběhu čtvrtého březnového týdne přestane být pozorovatelná. Naopak z přítomnosti Venuše coby večernice se můžete těšit po celý březen.

Máte-li možnost podívat se na Merkur a Venuši dalekohledem s objektivem o průměru alespoň 50 mm a nejméně s padesátinásobným zvětšením, neváhejte. U obou planet totiž přístroj ukáže jejich fázi. Merkur bude mít na počátku března podobu neúplného světlého kotoučku, který se bude pozvolna zmenšovat. V období nejvyšší východní elongace bude osvětlený jen z poloviny a v následujícím týdnu se promění v uzoučký srpek. Venuši uvidíte v průběhu měsíce takřka plně osvětlenou

Další očima viditelné planety budou pozorovatelné až ve druhé polovině noci. Jako první se kolem půlnoci objeví nad jihovýchodem Jupiter v souhvězdí Vah. O dvě a půl hodiny později jej bude následovat Mars na pomezí Hadonoše a Střelce a necelou hodinu poté vyjde také Saturn ve Střelci.

Vstát dřív se vyplatí zejména mezi 7. a 11. březnem, kdy se kolem těchto planet na nebi „prosmýkne“ rovněž ubývající Měsíc. Pohlednou kompozici navíc doplní i jasný Antares ze souhvězdí Štíra.

Občanský soumrak

Se slovem „soumrak“ si většina z nás spojuje dobu po západu Slunce. Astronomové však rozlišují hned několik typů soumraků podle toho, jak hluboko pod obzorem se naše denní hvězda nachází

Jako první nastává společně se západem tzv. občanský soumrak a končí v okamžiku, kdy je střed slunečního kotouče 6° pod horizontem. Zatímco na jeho začátku je venku ještě dost světla třeba pro četbu knížky, na konci jsou již na obloze očima viditelné nápadné planety i nejjasnější hvězdy. 

Poté začíná tzv. nautický soumrak (střed slunečního kotouče 6–12° pod obzorem), během kterého dřív mořeplavci pozorovali hvězdy, aby mohli určit svoji polohu. Obloha je už natolik tmavá, aby byly vidět i slabší stálice, ovšem nadále natolik světlá, aby bylo na moři možné rozeznat hranici mezi hladinou a nebem, což je nezbytné pro měření sextantem. 

Jako poslední přichází tzv. astronomický soumrak (střed slunečního kotouče 12–18° pod horizontem), v jehož závěru jsou na obloze vidět hvězdy do šesté magnitudy. Jakmile Slunce klesne ještě hlouběji, nastávají ty pravé podmínky pro pozorování a začíná tzv. astronomická noc. Teprve během ní nás sluneční svit při sledování vesmíru nijak neruší. 

Jednotlivé typy soumraků, respektive odpovídající světelné podmínky, se pak v obráceném sledu opakují v ranních hodinách před východem Slunce v podobě svítání.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. března6 h 32 min17 h 26 min
15. března6 h 03 min17 h 49 min
31. března6 h 29 min19 h 13 min

V první polovině března se Slunce nachází ve znamení Ryb, 20. března v 17:15 SEČ vstoupí do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk2. března18 h 09 min6 h 54 min
Poslední čtvrt9. března1 h 00 min10 h 15 min
Nov17. března6 h 15 min17 h 50 min
První čtvrt24. března10 h 01 min00 h 56 min
Úplněk31. března19 h 14 min6 h 48 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný v první půlce března za soumraku nízko nad západem
  • Venuše – viditelná večer nízko nad západem
  • Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci
  • Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Uran – viditelný v první půlce března večer nad západem
  • Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v březnu 2018

  • 1. března – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na ranní obloze nad západem (v okamžiku největšího přiblížení je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,5°)
  • 4. března – setkání Merkuru a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad západem (Merkur se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1,1° severně od Venuše)
  • 7. března – setkání Měsíce a Jupitera na ranní obloze nad jihovýchodem
  • 9. až 11. března – seskupení ubývajícího Měsíce, Marsu a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem (nad jihem bude pozorovatelný také jasný Antares ze souhvězdí Štíra a Jupiter)
  • 15. březnaMerkur v největší východní elongaci (v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce)
  • 18. března – setkání velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše a Merkuru na soumrakovém nebi nízko nad západem
  • 22. března – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem
  • 28. března – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na večerním nebi nad jihovýchodem
  • 28. března – těsné setkání Venuše a Uranu na podvečerní obloze nízko nad západem (Uran se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 0,3° severně od Venuše a bude pozorovatelný pouze dalekohledem)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora, The Carnegie-Irvine Galaxy Survey

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907