Vědci pomocí soustavy radioteleskopů ALMA poprvé pozorovali tuto molekulu v disku, v němž vznikají nové planety
Protoplanetární disk u nedávno zrozené hvězdy TW Hydrae, vzdálené 170 světelných let, patří k těm nejbližším. To z něj dělá zajímavý cíl pro pozorování. Ještě lákavější je, že podle astronomovů planetární systém hvězdy TW Hydrae připomíná vznikající Sluneční soustavu.
Soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) je v dnešní době nejvýkonnějším zařízením, které dokáže pozorovat chemické složení a rozložení chladného plynu v blízkých protoplanetárních discích.
Unikátní schopnosti tohoto přístroje využil tým astronomů Catherine Walshové z nizozemské Leiden Observatory ke zkoumání chemických procesů právě v protoplanetárním disku TW Hydrae.
A vyplatilo se. Soustava ALMA poprvé odhalila plynný metanol v protoplanetárním disku. Metanol, derivát metanu, je jednou z největších organických molekul, které byly vystopovány v protoplanetárních discích. Jeho objev přispěje k objasnění pochodů v protoplanetárním disku a při vzniku nových planet.
TIP: Vesmírné perličky: Prstence a disky kolem hvězd a planet
Metanol sám o sobě je navíc základním stavebním kamenem řady dalších biologicky významných organických molekul (například aminokyselin). Určitě sehrál zásadní úlohu i při vzniku organických látek nezbytných pro vznik života na Zemi.
ESO
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
PřírodaSkalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)
ZajímavostiProkletí smrti
žena z Lemb | Royal Scottish Museum
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)
