Pando v ohrožení: Lidé pomalu zabíjejí nejtěžší organismus světa

22.10.2018 - Stanislav Mihulka

Jeden z nejmasivnějších organismů má problém s oteplováním, nedostatkem požárů a okusováním

<p>Porost klonu Pando v Utahu</p>

Porost klonu Pando v Utahu


Reklama

Nejtěžším známým organismem na této planetě je Pando. Jde o velkou kolonii kmenů topolu osikovitého (Populus tremuloides), které jsou navzájem propojené kořeny a mají zcela totožný genetický materiál. Ačkoliv to na první pohled nevypadá, Pando je vlastně jeden jediný strom, jenom ho tvoří téměř 50 tisíc kmenů.

Kompletní Pando váží asi 6 tisíc tun, roste na ploše asi 43 hektarů a jeho stáří je odhadováno na 80 tisíc let. Zrodil se tedy v hloubi nejmladší doby ledové a je zároveň i jedním z nejstarších známých organismů.

TIP: Dlouhotrvající sucho v Kalifornii zabilo přes 100 milionů stromů

Přes všechny uvedené superlativy to ale s živým lesem Pando nevypadá úplně dobře. Podle všeho postupně umírá a je to nejspíše naše chyba. Nepříznivě na něj působí globální oteplování a také změny hospodaření v krajině, zejména pokud jde o potlačování přirozených požárů. Největším nebezpečím ale prý je nekontrolované spásání lesa Pando velkými býložravci, zejména jelenci ušatými.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, PLoS ONE

  • Zdroj fotografií: USDA Forest Service

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907