Paradox temného nebe: Proč v noci nezáří celá obloha?

19.06.2021 - Michal Švanda


Reklama

Představme si, že je náš vesmír statický a nekonečný. A že ho víceméně rovnoměrně vyplňuje nekonečné množství stálic. Ať už tedy pohlédneme kamkoliv, musí nakonec z daného bodu do našich očí dorazit foton z povrchu některé hvězdy. Obloha v noci však zůstává tmavá. Zmíněný paradox popsal v roce 1823 německý astronom Heinrich Olbers, všiml si ho však už Johannes Kepler na začátku 17. století nebo Edmund Halley a Jean-Philippe Loys de Cheseaux o sto let později. 

TIP: Kde je v Česku nejtmavší obloha?

Obecně přijímané vysvětlení vychází z faktu, že se světlo šíří konečnou rychlostí. K pozorovateli proto nemohlo dorazit záření hvězd nacházejících se dál, než činí stáří stálice násobené rychlostí světla. Protože je podle současných údajů náš kosmos starý asi 13,7 miliardy roků, odpovídá uvedené číslo maximální možné vzdálenosti ve světelných letech, z níž vůbec mohlo k Zemi dorazit nějaké elektromagnetické záření.

Do hry vstupuje i skutečnost, že se vesmír neustále rozpíná. Záření vzdálených objektů se tak modifikuje rudým posuvem a světlo se posouvá z viditelné oblasti spektra do dlouhovlnné. V důsledku popsaných dvou jevů tudíž celá obloha nezáří. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907