V současné době je již velmi obtížné najít ve střední Evropě místo s tzv. tmavou oblohou. Příčinou je jev, který nazýváme světelné znečištění nebo také světelný smog. Lidská obydlí, průmyslové areály, silnice – to vše jsou zdroje světla, jež je směřováno nejen na zem, kde je skutečně potřeba, ale bohužel i do stran a nahoru do atmosféry. Zde se rozptyluje a znemožňuje nám spatřit ty slabší objekty hvězdné oblohy. Ve velkých městech je situace tak špatná, že i za „nejlepších“ nocí je možné spatřit jen ty nejjasnější hvězdy.
TIP: Světelné znečištění světa se stále zhoršuje: Mohou za to úsporné technologie
Odborníci proto sestavili tzv. mapu světelného znečištění. Ukazuje, kde jsou v České republice místa, v nichž si člověk ještě může téměř nerušeně užít té pravé hvězdné oblohy. Z mapy je patrné, že taková místa najdeme především v jihozápadních Čechách, zvláště na Šumavě. Tyto oblasti jsou řídce obydlené, bez významného průmyslu. Astronomové ve spolupráci s ochranáři přírody otevírají v místech s malým světelným znečištěním tzv. oblasti tmavé oblohy. V České republice byly vyhlášeny doposud tři (dvě jsou přeshraniční) oblasti tmavé oblohy: Jizerská, Beskydská a Manětínská.
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
