K čemu potřebovala tři tisíce let stará mumie platný doklad totožnosti? A mohl by na něj velký faraon vycestovat i dnes?
Faraon Ramesse II. (1279–1213 př. n. l.) byl mnohovrstevnatou a fascinující osobností. Kupříkladu měl asi dvě stovky žen a konkubín, se kterými přivedl na svět zhruba stovku dětí, a neméně působivá byla i jeho vláda. Jelikož však byl faraon správným Egypťanem, smrtí jeho dobrodružství neskončila.
V roce 1974 měly jeho ostatky opustit Egypt, aby byly podrobeny důkladnému antropologickému průzkumu a restaurování ve Francii. Zákony však od každé do země vstupující osoby vyžadovaly řádné doklady, a tak egyptské úřady nezaváhaly a tři tisíce let mrtvému faraonovi vystavily cestovní pas.
TIP: Láska jako trám: Ramesse II. a Nefertari byli nejromantičtějším párem starověku
Faraon byl v zemi galského kohouta uvítán se vší parádou. Francouzské vojenské letadlo, které dopravilo Ramessesovy ostatky z káhirského muzea, uvítala Garde Republicaine, francouzská policejní jednotka národního četnictva se sídlem v Paříži, která slouží k ochraně francouzského prezidenta a má na starosti i reprezentativní a protokolární úkoly.
Populární koláž ilustrující podobu pasu faraona Ramesse II. (zdroj: Heritage Daily)
Příběh putování Ramesse II. do Francie povzbudil i vtipálky a zejména na sociálních sítích se v této souvislosti objevuje i údajná autentická podoba vydaného pasu. Vedle fotografie mrtvého faraona obsahuje popis jeho povolání (zesnulý král), datum narození a další nacionále. Skutečná podoba vydaného pasu ovšem nikdy zveřejněna nebyla, a podle odborníků byl pas toliko listinou, která jej nahrazovala. Populární obrázek je tak sice zdařilou, nicméně pouhou koláží.
Shutterstock, Heritage Daily
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)