Řídit a udržovat soukolí dvora byl náročný úkol, který plnila řada dvorských hodnostářů a služebníků
Habsburský dvůr byl pojmem těsně spjatým se životem císaře Františka Josefa I. a dalších členů Arcidomu habsbursko-lotrinského. I příslušníci jiných panovnických rodů v Evropě hovořili o císařském dvoře ve Vídni s respektem a označovali jej za nejnádhernější a nejlépe organizovaný na světě.
Dvorní stavební odbor se staral o údržbu značného množství dvorských budov; o rozsáhlé palácové komplexy ve Vídni a v Budapešti, o zámky v Gödölö, Schönbrunnu, Hetzendorfu, Laxenburgu, Belvederu a v Augarten, dále o budovy v Badenu a v Praze, o dvorní muzea ve Vídni a o dvorní stáje – dnes Lipicánské muzeum ve Vídni s jízdárnou, o budovy dvorní opery a Burgtheatru ve Vídni, o dvorní divadelní sklad a o dvorní sklad movitostí a materiálů. Zajišťoval také správu stavebního dvora v Schönbrunnu, dále správu zámků a paláců v Innsbrucku a v Ambrassu, v Salzburgu a v Hellbrunnu a konečně také v Miramare u Terstu. V těsném spojení s péčí o dvorní budovy byla správa dvorních zahrad v Schönbrunnu a Hetzendorfu, v Laxenburgu, v Budapešti a v Gödölö, správa hofburské zahrady a parku Augarten a dvorní zahrady Belvederu ve Vídni. Ředitel dvorních zahrad von Umlauf byl uznávaným odborníkem světové pověsti.
O panovníka ovšem nemohl dbát jen jeden odborník, na dvoře proto bylo hned několik císařských osobních lékařů a dvorních lékařů; mezi nimi zaujímal významné místo dvorní rada, který fungoval jako dvorní zdravotní referent. Na počátku 20. století tuto funkci zastával dlouholetý a osvědčený lékař starého císaře, MUDr. Josef rytíř Kerzl, jenž patřil k nejoblíbenějším a nejváženějším osobám v panovníkově družině. Ve své době byl vyhlášeným odborníkem, byl všestranně vzdělaný. Jak vzpomínají současníci: „Vyznačoval se až dojemnou péčí o císařovo blaho. Tomu Kerzl skutečně zasvětil celé své bytí. Jestliže mocnář dosáhl vysokého stáří v tak fenomenální kondici, náleží na tom hlavní podíl zásluh Kerzlovi.“
Živá historie 10/2011
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)