Planetární mlhovina M3-1 ukrývá párek extrémně blízkých hvězd

25.10.2018 - Stanislav Mihulka

Dvojhvězda v srdci mlhoviny M3-1 odpaluje explozi novy. Svou jasnost při tom zvýší zhruba milionkrát

<p>Planetární mlhovina M3-1 na snímku Hubbleova teleskopu</p>

Planetární mlhovina M3-1 na snímku Hubbleova teleskopu


Reklama

Planetární mlhovina M3-1 se nachází v souhvězdí Velkého psa, ve vzdálenosti zhruba 14 tisíc světelných let. Vědci se již dříve domnívali, že tahle planetární mlhovina ukrývá dvojhvězdu. Svědčila o tom vnitřní struktura mlhoviny.

David Jones z institutu Astrofisica de Canarias a univerzity Universidad de La Laguna na Kanárských ostrovech se svým týmem nedávno zjistil, že uprostřed planetární mlhoviny M3-1 se skutečně nachází dvojhvězda. Je to ale nesmírně těsná, přímo ultratěsná dvojhvězda. Tento párek hvězd se oběhne zhruba jednou za tři hodiny, což z něj dělá jeden z nejtěsnějších hvězdných systémů ve známém vesmíru.

Ultratěsná dvojhvězda odpaluje novy

Pozoruhodné a naprosto nečekané bylo zjištění, že dvojhvězda v srdci planetární mlhoviny odpaluje exploze novy. Mezi hvězdnými partnery totiž dochází k intenzivnímu přenosu materiálu. Když hmota jedné z hvězd překročí určitou mez, hvězda exploduje zuřivou termonukleární explozí novy. Není sice tak silná jako supernova, ale i tak stojí za to. Jasnost hvězdy se při této explozi krátkodobě zvýší asi milionkrát.

TIP: Amatérští astronomové objevili opravdovou raritu: Neutronovou dvojhvězdu

Hvězdy v této ultratěsné dvojhvězdě jsou navzájem tak blízko, že je ze Země nemůžeme pozorovat přímo jako dvojici. Jones s kolegy sledovali mlhovinu M3-1 několik let, na teleskopech Evropské jižní observatoře v Chile. Že jde o skutečně dvojhvězdu, ukázala analýza změn výsledné jasnosti pozorovaného objektu.

  • Zdroj textu:

    Space Daily

  • Zdroj fotografií: David Jones/Daniel López (IAC)/RAS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907