Planetární mlhovina M3-1 ukrývá párek extrémně blízkých hvězd

25.10.2018 - Stanislav Mihulka

Dvojhvězda v srdci mlhoviny M3-1 odpaluje explozi novy. Svou jasnost při tom zvýší zhruba milionkrát

<p>Planetární mlhovina M3-1 na snímku Hubbleova teleskopu</p>

Planetární mlhovina M3-1 na snímku Hubbleova teleskopu


Reklama

Planetární mlhovina M3-1 se nachází v souhvězdí Velkého psa, ve vzdálenosti zhruba 14 tisíc světelných let. Vědci se již dříve domnívali, že tahle planetární mlhovina ukrývá dvojhvězdu. Svědčila o tom vnitřní struktura mlhoviny.

David Jones z institutu Astrofisica de Canarias a univerzity Universidad de La Laguna na Kanárských ostrovech se svým týmem nedávno zjistil, že uprostřed planetární mlhoviny M3-1 se skutečně nachází dvojhvězda. Je to ale nesmírně těsná, přímo ultratěsná dvojhvězda. Tento párek hvězd se oběhne zhruba jednou za tři hodiny, což z něj dělá jeden z nejtěsnějších hvězdných systémů ve známém vesmíru.

Ultratěsná dvojhvězda odpaluje novy

Pozoruhodné a naprosto nečekané bylo zjištění, že dvojhvězda v srdci planetární mlhoviny odpaluje exploze novy. Mezi hvězdnými partnery totiž dochází k intenzivnímu přenosu materiálu. Když hmota jedné z hvězd překročí určitou mez, hvězda exploduje zuřivou termonukleární explozí novy. Není sice tak silná jako supernova, ale i tak stojí za to. Jasnost hvězdy se při této explozi krátkodobě zvýší asi milionkrát.

TIP: Amatérští astronomové objevili opravdovou raritu: Neutronovou dvojhvězdu

Hvězdy v této ultratěsné dvojhvězdě jsou navzájem tak blízko, že je ze Země nemůžeme pozorovat přímo jako dvojici. Jones s kolegy sledovali mlhovinu M3-1 několik let, na teleskopech Evropské jižní observatoře v Chile. Že jde o skutečně dvojhvězdu, ukázala analýza změn výsledné jasnosti pozorovaného objektu.

  • Zdroj textu:

    Space Daily

  • Zdroj fotografií: David Jones/Daniel López (IAC)/RAS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907