Po stopách lyžců a lyžek: Kdy se v Krkonoších objevili první lyžaři?

16.03.2018 - Jan Luštinec

Koncem 19. století začaly „ski“ pronikat do širšího povědomí a stoupal o ně zájem jako o sportovní i praktický prostředek pro překonávání zasněžených plání či pro vstup do zavátých lesů

Historie českého lyžování -<p>Jilemničtí lyžaři před chatou Českého krkonošského spolku v Jilemnici na Kozinci, 1895</p>
Historie českého lyžování -

Jilemničtí lyžaři před chatou Českého krkonošského spolku v Jilemnici na Kozinci, 1895


Reklama

Na české straně Krkonoš lyže údajně poprvé použil v Černém Dole Kajetán Baier, německý učitel z Janských Lázní. V národnostně českém prostředí Krkonoš lze souvislou lyžařskou nit sledovat více než 120 let, neboť roku 1892 dal praktickou novinku na svůj jilemnický velkostatek dovézt Jan hrabě Harrach (1828–1909).

Dva první páry „sněžnic“ či „ski“, jak se tehdy lyžím říkalo, hraběcí lesní správa moudře předala zdejším řemeslníkům, aby se podle nich pokusili vyrobit lyže místní provenience. Po řadě nesnází se to skutečně podařilo. Zdejší výrobky se plně vyrovnaly dovezeným a daly se přitom pořídit za poloviční cenu. Původně sice byly určeny pro hraběcí lesníky, ale jejich kouzlo záhy přilákalo i mnoho dalších ctitelů.

Lyžaři a lyžci

Již roku 1893 se konaly první „ski“ výlety do hor a o dva roky později se v Jilemnici odehrály první regulérní lyžařské závody na našem území. Ve stejné době byl založen Český krkonošský spolek Ski, první samostatná organizace svého druhu v českých zemích, jenž působí dodnes. Jeho členové měli „vyučovati a pěstovati jízdu na ski na zasněžených místech, pořádati výlety jednotlivců aneb celého spolku za účelem zábavním a vědeckým, uveřejňovati je v časopisech veřejných i sportovních, pořádati závody, zábavy a veřejné přednášky“. Program, podobně jako řada pozdějších krkonošských lyžařských klubů, vrchovatě naplňovali. 

Výlety bývaly plné radosti a humoru, dámy a galantní pánové si rádi za cíl vybírali některou z význačných bud, kde se těšili na jeřabinku, borovičku, vyhlášenou uzeninu, koláče a jiné dobroty. Velmi oblíbené byly noční návraty. Neobešly se sice bez pádů, ale dávaly příležitost k rozpustilému veselí. Organizování závodů brali „skiáci“ neobyčejně vážně a uvažovali dokonce o vytvoření spolkového stejnokroje. Již v době založení spolku vytvořili dodnes používané heslo „Ať to frčí!“.

Na převážně německém Vrchlabsku se iniciativy chopila lyžařská sekce Rakouského lyžařského svazu, založená roku 1896. Z Krkonoš se pak bílá stopa rychle rozšířila na Šumavu a do dalších hor českého království. 

Milovníkem nového zimního sportu byl také Josef Aleš-Lyžec (1862–1927). Pocházel z rodu známého malíře Mikoláše Alše, jenž mu pro jeho knihu Obrazy horské zimní krásy namaloval obálku. Tento velmi vzdělaný učitel se pokusil vytvořit lyžařské názvosloví. Lyžování označil jako „lyžbu“, lyžaře za „lyžce“, ženský protějšek jako „lyžku“, výrobce nového prostředku se podobně jako bednář či stolař měl jmenovat „lyžař“. Záměr se však neujal a Češi zůstali u termínu lyžař převzatého v 19. století z ruštiny. Jedinou připomínkou Alšových jistě upřímných snah je slavný přídomek jeho jména – Lyžec. 

S větrem o závod i na pokraj sil

Devadesátá léta 19. století byla rovněž obdobím prudkého rozvoje turistiky, jež zatím mohla být směrována převážně do letního období. Lyže jí ovšem otevřely cestu do zasněžených hor a postupně se staly pro zdejší obyvatelstvo vítaným ekonomickým přínosem. V horách přibývalo horských bud se zimním provozem a vlaky začaly přivážet z vnitrozemí (zejména z Prahy) stále větší množství lyžařských nadšenců. Důležitou roli tu sehrála úzká spolupráce Jilemnických se Ski klubem Praha a později se Svazem lyžařů v Království českém, u jehož zrodu roku 1903 vedle pražského klubu stály právě jilemnický spolek a Ski klub ve Vysokém nad Jizerou. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: archiv redakce

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tisíc tun odpadu.

Zajímavosti

Plynný obr 2M0437b se zrodil před pouhými několika miliony let (ilustrativní foto).

Vesmír

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Příroda
Věda

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Cestování

Ženský akt ležící na břiše z roku 1917 od Egona Schieleho.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907