Poklad z časů povstání: Archeologové objevili v Galileji 1 600 let staré mince
Měděné mince, objevené v podzemním útočišti na severovýchodě Izraele, představují velmi cenný doklad málo známé poslední židovské vzpoury proti Římu.
Archeologové v Izraeli narazili na výjimečný objev. V Galileji nalezli pozoruhodný poklad 1 600 let starých měděných mincí. Samo o sobě by to nebylo tak zvláštní, v Izraeli se podobné nálezy objevují poměrně často. V tomto případě jde ale o poklad z doby často přehlížené poslední známé židovské vzpoury proti Římanům.
Badatelé narazili na celkem 22 mincí ukrytých v prasklině v tunelovém komplexu, který se nachází hluboko pod kibucem Chukok, který navazuje na židovské sídlo Chúkok, zmiňované v Bibli. V těchto tunelech se ukrývali Židé během několika povstání, včetně První židovské války (66 až 70 n. l.) a povstání Bar Kochby (132 až 135 n. l.).
Mince z hlubin
Jak se ale ukázalo, datování mincí z nového pokladu neodpovídá ani jednomu z těchto židovských povstání. Na mincích jsou vyobrazeni císaři Constantius II. (337 až 361 n. l.) a Constans (337 až 350 n. l.), kteří vládli jako spoluvladaři ještě s Konstantinem II. To znamená, že byly ukryty během Gallova povstání (351–352 n. l.) – méně známého, ale historicky významného povstání, protože šlo o poslední židovskou vzpouru proti Římu. Podle Izraelského památkového úřadu (IAA) jde o unikátní důkaz, že skrýše vybudované staletí předtím byly znovu využívány i v tomto pozdějším období.
„Tento poklad je pravděpodobně jedinečným svědectvím, že tunelový komplex sloužil i během Gallova povstání – události, o níž máme jen velmi málo historických pramenů,“ uvedli archeologové Uri Berger z IAA a profesor Yinon Shivtiel ze Zefatské akademie.
Podzemní místnosti chukockého komplexu nebyly jen nouzovými úkryty, ale také prostorem, kde mohli Židé tajně vykonávat každodenní náboženské úkony mimo dohled Římanů. Mince byly nalezeny v jámě, která byla záměrně vyhloubena na konci klikatého tunelu – naznačuje to, že majitelé úkrytu plánovali svůj návrat, až krize pomine.
Gallovo povstání, pojmenované po římském „caesarovi“ Constantiovi Gallovi, bratrance císaře Constantia II., bylo nakonec krvavě potlačeno. Římané tehdy vypálili a zničili řadu židovských měst. Objev mincovního pokladu tak připomíná dramatickou kapitolu, která ukazuje na houževnatost a odhodlání místních obyvatel tváří v tvář opakovaným neúspěchům.
