Poslové pro Krakonoše: Drozd kvíčala ve stejný čas odlétá i přilétá

30.11.2022 - Jaroslav Monte Kvasnica

Kvíčaly byly dříve i v našich krajích kulinářskou lahůdkou a v některých zemích jsou bohužel dodnes loveny. Čiperní stěhovaví ptáci se v Česku vyskytují ve dvou populacích – jedna odlétá zimovat na jih, přílet druhé zvěstuje příchod zimy…

<p>Marie Kubátová píše ve své knize Krkonošské pohádky, že <em>„Krakonoš měl kvíčaly ve svém kalendáři jako znamení, co všechno se musí udělat a zařídit, než jeho krajinu pokryje sněhová plachta.“ (foto: Shutterstock)</em></p>

Marie Kubátová píše ve své knize Krkonošské pohádky, že „Krakonoš měl kvíčaly ve svém kalendáři jako znamení, co všechno se musí udělat a zařídit, než jeho krajinu pokryje sněhová plachta.“ (foto: Shutterstock)


Reklama

Drozd kvíčala (Turdus pilaris) má výrazně dlouhý ocas a je zavalitější než jiné druhy drozdů. V letu ho lze kromě výrazné délky ocasu poznat podle světle šedého kostřece (místo nad kořenem ocasu, které je u kvíčal dobře patrné i zezadu). Dalším poznávacím znakem je bílá spodina křídel (podobně jako u drozda brávníka). 

Kvíčaly mají cihlově zbarvený hřbet a šedé temeno šíje. Jejich rezavě žlutá hruď je hustě poseta nápadnými tečkami. Samec i samička jsou zbarveni stejně, pouze šat mladých ptáků má světlé tečky na křídelních krovkách. Zobák kvíčal je žlutý a nožky hnědožluté.

Střídání kvíčalích populací

Kvíčaly obývají severní, střední a východní Evropu a část Asie až po severní Sibiř. Během druhé poloviny 20. století se rozšířily i do západní Evropy a Velké Británie. Drozd kvíčala je ovšem tažným druhem. Kvíčaly, které u nás hnízdí, migrují na zimu do jižní a západní Evropy a některé prý zalétají do Malé Asie a do Indie. Naopak na našem území zimují kvíčaly ze severní Evropy.

Ornitologové odhadují, že v Evropě žije v současnosti 28–48 miliónů drozdů kvíčal. Počet hnízdících párů u nás je odhadován na 400–800 tisíc; v Česku pravidelně zimuje jeden až dva miliony jedinců. 

Hejno znamená bezpečí

Zatímco za vlídnějších ročních obdobích dominuje na jídelníčku kvíčal drobný hmyz a žížaly, v zimě, kdy je o potravu skutečná nouze, vyhledávají tito ptáci především bobule a ovoce. Kvíčaly jsou vůči jiným ptákům své velikosti značně agresivní a od potravy nerudně odhánějí drozdy jiných druhů a kosy černé. Za tahů a při shánění potravy se kvíčaly stále ozývají drsným a hlasitým „gag šak šak šak“, zatímco na jaře je jejich zpěv utvářen ze švitořivých, hvízdavých a drnčivých tónů.

Kvíčaly jsou velmi společenskými ptáky. Žijí v početných hejnech a při dalekých tazích se sdružují do ohromných skupin, často ve společnosti drozdů cvrčal (Turdus iliacus). Hejno pro ně znamená bezpečí.

Důsledky ovocné diety

Hejna severských kvíčal, která u nás zimují, musí vzít za vděk „ovocnou dietou“. Patrně nejraději mají plody jeřábu ptačího (Surbus aucuparia) a bobule hlohu obecného (Crataegus oxyacantha), občas se přiživují na šípcích ze šípkových růží (Rosa canina). V dobách nouze vyhledávají i bobule ptačího zobu obecného (Lugustrum vulgare) a bezu černého (Sambucus nigra). Samozřejmě, že v sadech, zahradách a v alejích podél silnic vyhledávají zapomenutá jablka a na vinicích pátrají po posklizňových torzech vinné révy. Špačci jim však toho na vinicích určitě moc nenechají.

Dříve kvíčaly často hodovaly na kuličkách jalovce (podle nich má dokonce kvíčala v některých jazycích jméno). Po této potravě získávalo maso kvíčal výraznou chuť a ještě v legendární kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové naleznete mnohé recepty na jeho úpravu. V českém mysliveckém zákoně z roku 1965 ještě kvíčalu naleznete mezi druhy zvěře užitkové. V současnosti jsou však kvíčaly pochopitelně celoročně hájeny.

Je smutné a nepochopitelné, že když si dnes zadáte do vyhledávače „recepty na kvíčaly“, nabídne vám internet přehršel „lahůdek“ – nadívané pečené kvíčaly, kvíčaly na pivě, kvíčaly na jalovci atd. Normální člověk nechápe, co a kým je ještě stále považováno za legální… Bohužel např. v Itálii a ve Francii jsou drozdové stále loveni a považováni za kulinářskou lahůdku.

Hnízdění i dvakrát ročně

Drozdové kvíčaly, kteří u nás žijí od jara do podzimu, často přebývají v hnízdních koloniích až o padesáti párech. Hnízdo kvíčal se podobá hnízdům kosů černých, ale na rozdíl od nich bývá umístěno vysoko v korunách stromů (většinou v rozsochách u kmenů). Hnízdo je dost velkou stavbou ze suchých stébel, stonků a jemných kořínků, stmelených vlhkou hlínou. Hnízdní kotlina je hluboká a vystlaná jemnými stébly travin. 

TIP: Živé klenoty zimních vod: Kde spatřit a čím rozhodně (ne)krmit vodní ptáky v zimě

Kvíčala mívá zpravidla pět vajec velikých zhruba 28,5 × 21 mm a s namodrale zeleným zbarvením s jemnými a hustými rezavě červenými skvrnami. Kvíčaly často hnízdí dvakrát ročně: první snůška je kladena již během dubna, druhá na přelomu května a června. Na vejcích sedí pouze samička (po dobu 12–14 dní), samec se zapojuje až do krmení a výchovy mláďat. Mláďata opouštějí hnízdo po dvou týdnech života, ale jsou ještě několik dalších dnů rodiči dokrmována. Ve hnízdím období převažuje v potravě kvíčal hmyz, žížaly a červi. 

Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

  • Řád: Pěvci (Passeriformes)
  • Čeleď: Drozdovití (Turdidae)
  • Rod: Drozd (Turdus)
  • Délka těla: 24–27 cm
  • Rozpětí křídel: 39–43 cm
  • Hmotnost: 80–140 g

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dobrou zprávou pro masožravce je, že pokud už se u vás alergie na červené maso rozvine, postupem času zase odezní; jestliže vás ovšem klíště nebude kousat příliš často. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace kosmické lodi DRACO poháněné jaderným pohonem. (zdroj: DARPACC0)

Vesmír

Pohled na soptící tonžský vulkán, který v roce 2015 vytvořil dnes již neexistující ostrov Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. (foto: Profimedia)

Věda

Jen kousek od Café Museum je slavný Naschmarkt – právě tady se každou sobotu dopoledne koná velký bleší trh. (ilustrace: Wikimedia Commons, Carl Moll, CC0)

Historie
Zajímavosti

Německý tank Panther (na snímku stroj z památníku v Belgii) představoval koncem roku 1944 nejčastějšího protivníka amerických shermanů. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907