Potápějící se Maledivy: Korálový ráj mizí pod hladinou oceánu

14.04.2021 - Martin Reichman

Maledivy tvoří 1 190 korálových ostrovů – 80 % z nich se přitom nachází méně než metr nad hladinou Indického oceánu. Stoupající hladiny světových oceánů tak pro toto souostroví představují vážnou hrozbu.

<p>Dvojice satelitních snímků Landsat ukazuje, jak moc se mezi léty 1997 až 2020 oblast Malediv změnila. </p>

Dvojice satelitních snímků Landsat ukazuje, jak moc se mezi léty 1997 až 2020 oblast Malediv změnila. 


Reklama

Podle vědců se hladina světových oceánů zvedá v průměru o 3 až 4 milimetry ročně. Pro obyvatele střední Evropy může jít o nepodstatný detail, pro obyvatele maledivského souostroví jde ale o ponurou zprávu. 80 % z 1 190 ostrovů, které tento korálový ráj tvoří, se totiž nachází méně než metr nad hladinou Indického oceánu.

Za bodem zlomu

Podle studie americké vědeckovýzkumné vládní agentury United States Geological Survey by se nejníže položené ostrovy mohly stát neobyvatelnými již v roce 2050. Důvodem nemusí být úplné zatopení ostrova, vzestup hladiny oceánu podle vědců přinese častější záplavy a omezení zdrojů pitné vody.

Špatnou zprávou je, že bod zlomu je v tomto směru již zřejmě za námi – podle zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) z roku 2018 je pravděpodobné, že by do roku 2100 mohla hladina světových moří vzrůst o půl metru, a to i v případě významného omezení skleníkových plynů. Pokud bude jejich produkce stoupat stejným tempem, bude nárůst hladiny moří zhruba dvojnásobný. Maledivské úřady tak stojí před zásadní výzvou, jak zajistit obyvatelnost ostrovů i přes tento nepříznivý trend. 

Jak se staví ostrov

Jednou z mála možností, jak stoupající hladině čelit, je výstavba umělých ostrovů. Jedním z nich je ostrov Hulhumalé, ležící severovýchodně od hlavního města Malé. Výstavba tohoto umělého ostrova odstartovala již v roce 1997 v laguně poblíž letiště. Od té doby se ostrov rozrostl na zhruba čtyři kilometry čtvereční a stal se tak čtvrtým největším ostrovem na Maledivách. Populace na Hulhumalé nabobtnala na více než 50 000 lidí, přičemž dalších 200 000 obyvatel by se sem mohlo přestěhovat v příštích letech.

Základem nového ostrova je písek vytěžený z mořského dna. Hulhumalé se díky tomu tyčí asi dva metry nad hladinou, tedy dvakrát výše než hlavní město Malé. Uměle vytvořený ostrov by se mohl stát nejen útočištěm pro Maledivany, které vyžene z mizejících ostrovů stoupající hladina, ale také jako bezpečné útočiště před tajfuny a bouřemi.

TIP: Zkáza světových metropolí: Jakarta, Amsterdam nebo Tokio se potápějí. Čeká je přesun?

Bezhlavá stavba umělých ostrovů ale není samospásná. Jak naznačuje studie britských vědců, korálové útesy mají určitou šanci přežít vzestup oceánů díky dynamice přírodních procesů a naplavených sedimentů. Tyto procesy by ale rozsáhlejší změny mohly narušit nevratným způsobem. Podle geologa Murraye Forda z Aucklandské univerzity je tak třeba dbát na vyváženost, a pokud možno nezasahovat do prostředí neobydlených nebo jen řídce obydlených ostrovů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

V tradiční koridě jsou přesně určené nástroje, které má matador k dispozici. V první fázi se používají kopí varas a pláštěnka capote, v další pak barevné tyče s háky banderillas. V závěrečné části přichází ke slovu muleta, meč espada či dýka puntilla.

Historie

Expert ochrany přírody připravuje sterilizační šipky pro hrochy v Kolumbii

Věda

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Vesmír

Tato stíhačka Ki-43 se dochovala v leteckém muzeu v americké Pimě.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907