Pozor na úsměv: Lidský mozek bere povýšenecké usmívání jako hrozbu

17.03.2018 - Stanislav Mihulka

Nevhodný úsměv může být skoro jako rána pěstí. Značně zvyšuje hladinu stresového hormonu

<p>Povýšené úšklebky jsou skoro jako zbraň</p>

Povýšené úšklebky jsou skoro jako zbraň


Reklama

Určitě to znáte. Některé výrazy v obličeji, zvlášť od lidí, na nichž nám záleží, jsou jako když vám vrazí nůž do těla. Potvrzuje to i výzkum amerických psychologů, kteří pečlivě studovali, jak lidské tělo reaguje na různé typy úsměvů.

Vědci si na tento výzkum sehnali 90 dobrovolníků, které tak trochu obelstili, jak už to při podobných výzkumech bývá. Nechali je mluvit na kameru a pak jim ukázali jeden ze tří typů úsměvů ve tváři toho člověka, který jejich řeč hodnotil. Dobrovolníci ovšem nevěděli, že reakci hodnotitele vědci nahráli předem.

TIP: Strach skrytý za úsměvem: Proč nás děsí klauni?

Vědci sledovali, jakou fyziologickou reakci u dobrovolníků vyvolá úsměv povzbuzující, chápající a povýšený. Každý úsměv vyvolal poněkud jinou hormonální reakci. Nejvýraznější ale byla reakce na povýšený úsměv. Dobrovolníkům vyletěla hladina stresového hormonu kortizolu, což je neklamná známka toho, že náš mozek čte takový úsměv jako vážnou hrozbu.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Scientific Reports

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907