Pozoruhodné nekropole: Bohové a válečníci v kolumbijském San Agustínu

03.05.2020 - Nikol Patíková

Archeologický park San Agustín je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť v Kolumbii. Zdejší sochy na své objevitele působily dojmem, že je snad musel postavit sám ďábel

<p>Sochy měly spojovat zemřelé s nadpřirozenými silami a chránit místo jejich posledního odpočinku.</p>

Sochy měly spojovat zemřelé s nadpřirozenými silami a chránit místo jejich posledního odpočinku.


Reklama

Když španělský mnich Juan de Santa Gertrudis koncem 18. století během svých misí po Jižní Americe navštívil i nekropoli, kde se nachází na šest set kamenných soch, nestačil se divit. Jak později popsal ve své knize Divy přírody, skulptury znázorňující bohy, válečníky i zvířata musely být dílem ďábla. Kdo jiný by dokázal uprostřed džungle vztyčit podobné výtvory? 

Ve skutečnosti je stvořil zručný lid tzv. kultury San Agustín, která mezi 1. a 8. stoletím obývala Andy na území dnešní Kolumbie. Uprostřed nádherné divoké přírody se vyjímá velká skupina náboženských monumentů a megalitických skulptur. Bohy či mytická zvířata ztvárňují abstraktní i realistické sochy, což svědčí nejen o dovednosti tehdejších obyvatel, ale také o faktu, že jejich náčelníci drželi moc pevně v rukou a dokázali efektivně organizovat práci. Jinak by podobné množství děl vytesaných ze sopečné horniny a vysokých až čtyři metry zřejmě nikdy nevzniklo. 

Spojení s oním světem

Archeologický park San Agustín figuruje od roku 1995 na seznamu UNESCO a na 116 hektarech obsahuje největší komplex předkolumbovských pohřebních kamenných památek. Krypty mají důmyslně propracovanou architekturu a zahrnují nejen impozantní sochy nadpřirozených bytostí, ale také kamenné sarkofágy a chodby se sloupovím. O účelu skulptur se můžeme pouze dohadovat, nejspíš ovšem plnily roli strážců bdících nad klidným spánkem nebožtíků. 

Jihoamerická nekropole kdysi nebyla „vystrčená“ na okraji města, ale naopak se rozkládala uprostřed osídlení. Dominovaly jí velké pohřební mohyly o průměru až třiceti metrů, navzájem propojené terasami, mezi nimiž se dalo procházet. Na špičce každé z nich se pak tyčily kamenné hrobky, s ostatky lidí z vyšší společenské vrstvy. 

Navzdory rabování

Nekropole se přestala používat zhruba v polovině 14. století a posléze upadla v zapomnění. Znovu se ji podařilo objevit až o čtyři století později, jenže tehdejší nálezce zajímalo víc potenciální bohatství ukryté v hrobkách než vědecké bádání, a pohřební prostory tedy vyrabovali. Kromě zklamání si toho však příliš neodnesli, neboť komory oplývaly jen velmi skromným vybavením. Skutečný poklad se nacházel nad zemí, v podobě kamenných skulptur. 

TIP: Archeologové objevili nové město v místech, kde vznikla pověst o Eldorádu

Roku 1913 uskutečnil Konrad Theodor Preuss první evropský výkop, načež nechal do Německa odeslat pětatřicet soch, které se dodnes nacházejí v Berlíně. O sto let později vznikla petice vyzývající kolumbijskou vládu, aby požádala o navrácení skulptur za oceán. Jihoamerická země se následně skutečně obrátila s uvedeným nárokem na německé velvyslanectví, ale nedočkala se odpovědi.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Banánový byznys - z každého utraceného dolaru obdrží dělníci nanejvýš deset centů. Zbytek jde obchodníkovi, přepravcům, obchodům a státu.

Zajímavosti

Vojenskou posádku města Otranta tvořilo pouze 400 mužů. Proti nim stálo patnáct až dvacet tisíc tureckých vojáků.

Historie

Policie kontroluje, zda u sebe místní nenosí zbraně. Akce se však odehrává s „požehnáním“ gangů.

Zajímavosti

Jednou z největších pochoutek je zatopená tráva.

Příroda

Modré opozdilce nacházíme v centrech hustých kup, přičemž mezi ostatními hvězdami nápadně vyčnívají právě mladistvým vzhledem – přestože podle všech ostatních indicií dosahují stejného stáří jako jejich souputnice zrozené zřejmě v tomtéž čase z identické zárodečné mlhoviny.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907