Prázdné stránky v dějinách (1): Srazily nejmocnější říše skutečně Mořské národy?

08.06.2019 - Kateřina Helán Vašků

Počínaje zrodem písma lidstvo zaznamenávalo důležité historické milníky a s nimi i vzestupy a pády mocných říší. O některých z civilizací, které významně zasáhly do běhu dějin, však kroniky překvapivě mlčí. Přesto se na podobě světa podílely naprosto zásadně

<p>Mořské národy vyvrátily nejmocnější říše tehdejšího světa. O původu těchto válečníků však nic nevíme.</p>

Mořské národy vyvrátily nejmocnější říše tehdejšího světa. O původu těchto válečníků však nic nevíme.


Reklama

Armagedon, apokalypsu či konec věků si lidstvo předpovídalo snad od nepaměti. Ale v době okolo roku 1200 př. n. l. se zdálo, že jejich čas skutečně nastal. Největší, nejvyspělejší a nejbohatší civilizace padaly jako domečky z karet a v průběhu jediné generace prakticky zanikly. V epoše trvající asi jen padesát let zmizela mykénská kultura Kréty, rozpadla se Novochetitská říše rozkládající se v dnešním Turecku a severní Sýrii, zanikla říše Kanaán na území dnešního Izraele, Libanonu a Jordánska a s obrovskými problémy se potýkal i Egypt

Vyspělá ekonomika a kultura celé oblasti Egejského moře a Malé Asie se rozpadla, všeobecný úpadek zhoršil stav obchodních cest a v celém známém světě ohromně poklesla míra gramotnosti. Ve východním Středomoří bylo zničeno téměř každé významné město a mnohá už nikdy z popela nepovstala. Zmíněnou éru badatelé někdy označují jako egejskou katastrofu nebo též kolaps pozdní doby bronzové, a například americký historik Robert Drews ji dokonce popisuje jako „největší katastrofu antické historie, ještě horší než zhroucení západořímského impéria“.

Na zásadní otázku, co rychlý a nečekaný kolaps „zlatého věku“ způsobilo, dodnes nemáme uspokojivou odpověď. K možným vysvětlením ovšem patří i náhlý a rychlý útok tzv. mořských národů. Kým však byli tito mocní válečníci, kteří ovládli moře a vyplenili nejvyspělejší mocnosti starověku? Odkud podnikali své výboje, jakým bohům se klaněli a hlavně – kde získali své úchvatné válečnické dovednosti, před nimiž se třásl i velký Egypt?

Hrozba z moře 

O útočných národech se toho z dobových zdrojů dozvídáme žalostně málo. Jedny z mála kusých informací nám zanechali staří Egypťané, například na velkém reliéfu pohřebního chrámu panovníka Ramsese III. v Medinet Habu, zhruba z roku 1170 př. n. l.: „Žádná země jim nemohla odolat, naráz byly zničeny Hatti [Chetitská říše], Kode [kraj v Malé Asii], Karkemíš [oblast na Eufratu], Jeret [Kréta] a Jeres [Kypr]. Rozbili tábory v zemi Amoritů [egyptská provincie] a zpustošili zemi i lid, jako by jich nikdy nebylo. Jakmile přirazili, nachystali oheň… Vztáhli ruku až na sám kraj země, jejich srdce byla plna sebedůvěry a hovořili takto: Naše záměry se zdaří!“

Z nápisu je patrné, že Egypťané chovali vůči nájezdníkům respekt, nicméně se jim v roce 1175 př. n. l. nakonec podařilo jejich útoky definitivně odrazit v bitvě u delty Nilu. Poté, co kompletně zničili jejich flotilu, mořské národy náhle zmizely ze scény a zanechaly za sebou tajemství, jež přetrvává dodnes.

Badatelé nyní spekulují, že početnou a vyspělou armádu mohly tvořit některé z následujících národů, případně jejich konfederace: Etruskové, kteří později obsadili Itálii, Lýkové z jihozápadu Malé Asie, Dórové původem ze severozápadu Řecka a Makedonie, Frýgové z jihu Balkánského poloostrova, Thrákové s domovem v dnešním Bulharsku, Féničané z východního Středomoří, Pelištejci (též Filištínci) původem z Kréty a pozdější obyvatelé Sardinie a Sicílie. 

Chyba v překladu

Kdo ze zmíněných národů měl však „hlavní slovo“ a kdo dal impulz k mohutnému dobyvačnému tažení? Proč a za jakých okolností se tak stalo? Na uvedené otázky odpovědi neznáme ani dnes. Slovy archeologa Eberharda Zanggera: „Velmi málo archeologů – pokud vůbec nějací – považuje mořské národy za poznané.“ 

Konec 20. století nicméně přece jen přinesl jistou možnost rozuzlení záhadného příběhu. Někteří vědci totiž začali zpochybňovat celý koncept „mořských národů“, který v roce 1855 zavedl francouzský egyptolog Emmanuel de Rougé. Vycházel přitom ze šesti různých egyptských písemných zdrojů, které záhadné nájezdníky zmiňují. Je však možné, že hieroglyfy přiřazené „lidem z moře“ jen chybně přeložil. Na lingvistickou nepřesnost poukázal například v roce 1985 francouzský egyptolog Claude Vandersleyen, jenž dokonce tvrdí, že by se od termínu „mořské národy“ mělo úplně upustit. 

TIP: Avalon, Lemurie, Atlantida: Bájné ostrovy, které lidé nepřestali hledat

Staroegyptské výrazy, které vedly de Rougého k zavedení zmíněného pojmu, totiž podle Vandersleyena jednoznačně neukazují ani na „moře“, ani na „ostrovy uprostřed moře“ – podle něj mohly sloužit k označení i jiných druhů území, a nikoliv ostrovů. Ostatně některé egyptské zdroje hovoří o nájezdnících jako o „seveřanech“, což otevírá pole pro další spekulace o jejich skutečném původu. 

Pátrání po zmizelých říších:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

William James Sidis byl americký génius, disponoval mimořádnými matematickými a jazykovými schopnostmi. V dětství byl označován za zázračné dítě, v dospělosti za vyhořelého podivína žijícího v ústraní.

Zajímavosti

Sýkora krade srst spící lišce.

Věda

Václav II. byl mimo jiné i autorem tří básní, které jsou dodnes zachovány v písňovém rukopisu Codex Manesse.

Historie
Válka

Ganymed na snímku sondy Juno

Vesmír

Kritická údržba | Peking 2010

Rostoucí platy a klesající ceny dělají v Číně z osobních aut zboží, které je dostupné stále větší části populace. Dokonce ani nejširší dálnice tak často nezvládají nápor nových motoristů. Čtrnáctého srpna 2010 zkomplikovala provoz na národní dálnici 110 přítomnost těžkých vozidel, jež se podílela na rekonstrukci vozovky. Průjezdnost klesla na polovinu a následoval kolaps: Někteří řidiči ujeli zhruba jen kilometr za den, jiní zůstali v automobilech zcela uvězněni a neposouvali se vůbec. Dopravní katastrofa trvala 12 dní a její nedobrovolní účastníci přežili hlavně díky přizpůsobivým obchodníkům, kteří začali prodávat jídlo a občerstvení přímo v kolonách – ovšem za mnohonásobně nadsazené ceny. 

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907