Prázdné stránky v dějinách (2): Po stopách japonské Atlantidy

12.06.2019 - Kateřina Helán Vašků

U japonských břehů se pod hladinou nacházejí gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Jde o dávné podmořské město, nebo jen o hříčku přírody?

<p>Někteří badatelé rozeznávají u břehu Jonaguni potopenou stupňovitou pyramidu, podle dalších jde o dílo přírody.</p>

Někteří badatelé rozeznávají u břehu Jonaguni potopenou stupňovitou pyramidu, podle dalších jde o dílo přírody.


Reklama

Zatímco u objevů některých zaniklých civilizací si badatelé lámou hlavu s jejich zařazením a datací, u jiných není s jistotou potvrzena ani jejich existence. Jde i o případ údajné starodávné potopené pyramidy, kterou se již koncem 20. století podařilo nalézt u japonských břehů.  

Za senzační objev vděčíme instruktoru potápění Kihačirovi Aratakemu, který při pozorování žraloků u ostrůvku Jonaguni spatřil v roce 1986 zvláštně symetrické ruiny. Odborné magazíny i média zanedlouho začaly plnit senzační zprávy, podle nichž se v Japonsku našly pozůstatky starobylé zmizelé civilizace. 

Na co potápěč ve skutečnosti narazil? Hlavním nálezem má být potopená pyramida se základnou o rozměrech 150 × 40 m a výškou 27 m, s vrcholem 5 metrů pod hladinou. Jejím hlavním poznávacím znakem jsou údajné schodovité terasy s plochými stěnami a ostrými rohy, jež prý mohl vytvořit jedině člověk. Vedle pyramidy se však mají v místě nacházet i další potopené struktury, včetně několika soch, pozůstatků dalších staveb, a dokonce i prastarých ulic

Potopené město

Někteří badatelé včetně archeologa Masaakiho Kimury z University of the Ryukyus tvrdí, že jde o velmi starou stavbu z doby kolem roku 8000 př. n. l. Pokud by měli pravdu, zasahoval by nález do japonské prehistorické etapy Džómon, jejíž počátky vedou až do roku 14 000 př. n. l. Zásadní nesrovnalost ale spočívá v tom, že podle dosavadních historických představ měli v místě v době údajného vzniku pyramidy pobývat pouze lovci vedoucí kočovný život, kteří by dokázali vybudovat maximálně chatrné přístřešky z větví

První vesnice, a tudíž kamenné stavby tam měl člověk začít budovat až o tři tisíciletí později, v době, kdy přecházel k zemědělství. Pokud by se tedy existence někdejší pyramidy, respektive města s propracovanými stavbami a sítí ulic prokázala, museli bychom přepsat dějiny, a to nejen ty japonské. 

Pyramida, nebo eroze? 

Mnozí badatelé proto Kimurovu verzi zpochybňují a v neobvyklých útvarech vidí zkrátka jen dílo přírody. Jednoduché vysvětlení nastínil například geolog Robert Schoch z Boston University. Podle něj „leží Jonaguni v oblasti náchylné k zemětřesení, při němž má kámen tendenci se pravidelně lámat“. Právě otřesy země stojí podle něj nejen za údajnými schodišti pyramidy, ale i za „lidskými kresbami“, jež dle Kimury zdobí její stěny. 

TIP: Od Číny po východ Evropy: Proč zanikla mocná Mongolská říše

Podobného názoru je také americký autor John Anthony West: Tvrdí, že stěny stavby představují ve skutečnosti přirozené vodorovné plošiny, jež se dostaly do vertikální polohy poté, co pod nimi erodovala skála. Údajné silnice pak tvoří kanály ve skále.

Pravdu je těžké jednoznačně určit. Jistým vodítkem nicméně zůstává, že vláda prefektury Okinawa, kam objekt spadá, ani japonská Agentura pro kulturní záležitosti nepovažují oblast navzdory senzačnímu objevu za místo významného kulturního dědictví a neodehrávají se tam ani výzkumné či konzervační práce.

Pátrání po zmizelých říších:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velká část záběrů pochází ze záznamů námořních stíhacích letounů F-18 Hornet / Super Hornet. A jak tajemné stroje vypadají? Podle záběrů mají plochý, talířovitý tvar.

Zajímavosti

Postava za štítem s technologií Quantum Stealth zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.

Věda
Zajímavosti
Vesmír

Útočných děl StuG III vzniklo více než 9 250 či dokonce možná přes 10 000 kusů

 

Válka

Rezistentních infekcí nebezpečně rychle přibývá.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907