Mohou rekordní lijáky zvýšit riziko útoků žraloků? Výzkumy odhalují překvapivou souvislost s klimatem

Přestože jsou útoky žraloků na člověka mimořádně vzácné, vědci upozorňují, že klimatická změna může některé okolnosti těchto incidentů ovlivňovat. Jedním z méně očekávaných faktorů jsou stále častější přívalové srážky. Ty totiž mění pobřežní prostředí způsobem, který může zvýšit pravděpodobnost setkání lidí se žraloky.

Série útoků po rekordních deštích

Na začátku letošního roku došlo během pouhých 48 hodin na východním pobřeží Austrálie ke čtyřem útokům žraloků, přičemž jeden z nich skončil tragickou smrtí dvanáctiletého chlapce. Jen den předtím oblast zasáhly rekordní lijáky.

Podle mořského biologa Charlieho Huveneerse z australské Flindersovy univerzity nelze u jednotlivých případů s jistotou určit jedinou příčinu. Domnívá se však, že mimořádné srážky mohly sehrát významnou roli tím, že ovlivnily výskyt žraloků v pobřežních vodách a zvýšily jejich koncentraci v určitých lokalitách.

Jak déšť mění pobřežní ekosystém

Mechanismus, který by mohl vysvětlit souvislost mezi silnými dešti a vyšším rizikem útoků, je poměrně složitý. Prudké srážky splachují z pevniny do moře velké množství organického odpadu, splašků i dalších živin. Ty přitahují hejna drobných ryb, které představují potravu pro větší predátory včetně žraloků.

Pokud se kořist přiblíží ke břehu, následují ji často i samotní žraloci. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se ocitnou ve stejném prostoru jako lidé koupající se v mělkých vodách.

Australské studie už dříve zaznamenaly podobnou souvislost. Jedna z nich například ukázala, že po obdobích vydatných srážek přibývá útoků připisovaných žralokům tygřím (Galeocerdo cuvier).

Silné deště mají ještě jeden důležitý dopad. Do moře se dostává velké množství sedimentů, které zakalují vodu a výrazně snižují viditelnost.
Právě horší viditelnost může zvýšit riziko nechtěného kontaktu mezi člověkem a žralokem. Predátor totiž hůře rozpoznává objekty ve vodě a může si člověka snáze splést s přirozenou kořistí nebo jej zaznamenat až na poslední chvíli.

Oteplování oceánů mění chování žraloků

Na australských útocích se pravděpodobně podílela kombinace několika faktorů. Léto přilákalo do moře více lidí a současně jde o období, kdy jsou v tamních vodách běžnější žraloci bělaví (Carcharhinus leucas), kteří jsou z útoků podezřelí.

Právě častější kontakt lidí se žraloky představuje podle odborníků klíčový předpoklad pro vznik podobných incidentů. Samotná přítomnost žraloka útok nezaručuje, ale čím častěji se obě strany setkávají na stejném místě, tím vyšší je statistická pravděpodobnost konfliktu.

Výzkumy ukazují, že klimatická změna ovlivňuje chování žraloků i jinými způsoby. Rostoucí teplota oceánů mění jejich migrační trasy a oblasti výskytu.

Studie z roku 2022 například zjistila, že populace žraloků tygřích podél východního pobřeží Spojených států se během předchozí dekády postupně posouvaly více na sever.

Ne všechny druhy však reagují stejně. Některé teplejší vody přitahují blíže k pobřeží, jiné se naopak přesouvají do chladnějších oblastí.

Významnou roli hraje i salinita. Přívalové deště přivádějí do pobřežních vod velké množství sladké vody, čímž snižují obsah soli. Zatímco některým druhům to příliš nevadí, jiné mohou kvůli poklesu salinity pobřežní oblasti opouštět.

Více extrémních srážek znamená více příležitostí

Podle klimatologů bude s pokračujícím oteplováním atmosféry přibývat i extrémních srážek. Teplejší vzduch totiž dokáže pojmout více vodní páry, což vede k intenzivnějším lijákům a většímu odtoku vody z pevniny do moře.

Přesto vědci zdůrazňují, že vztah mezi přívalovými dešti a útoky žraloků zůstává složitý. Chování těchto predátorů ovlivňuje mnoho proměnných a přesné důvody, proč žralok za určitých okolností člověka kousne, stále nejsou úplně jasné.

Odborníci zároveň varují před zbytečným strašením veřejnosti. Pravděpodobnost útoku žraloka je i nadále mimořádně nízká a statisticky je mnohem pravděpodobnější, že člověka usmrtí zásah bleskem.

Rozumná opatrnost je však na místě. Doporučuje se sledovat informace o výskytu žraloků v dané oblasti, vyhýbat se koupání za svítání a za soumraku, kdy jsou mnohé druhy nejaktivnější, a respektovat varování místních úřadů.

Podle biologů samotná blízkost žraloka ještě neznamená útok. Je ale nezbytnou podmínkou každého takového incidentu, a jakýkoli environmentální faktor, který zvyšuje četnost setkání lidí a žraloků, může zvýšit i pravděpodobnost vzácných, avšak nebezpečných střetů.