Proč nám mapy lžou?

09.09.2019 - Kateřina Helán Vašků

Při pohledu do školního atlasu by se mohlo zdát, že Grónsko je jen o málo menší než Afrika. Ta je přitom zhruba 14× větší. Proč nám tedy mapy lžou?

<p>Svět podle Japonce Hadžimeho Narukawy. Ve výřezu skutečná velikost České republiky, pokud by se nacházela v Mexickém zálivu.</p>

Svět podle Japonce Hadžimeho Narukawy. Ve výřezu skutečná velikost České republiky, pokud by se nacházela v Mexickém zálivu.


Reklama

Zní to možná překvapivě, ale mapy nám opravdu v lecčems „lžou“. Tu nejběžnější známe ještě ze školních lavic: Vznikla v souladu s tzv. Mercatorovým zobrazením, které už v roce 1569 navrhl vlámský kartograf Gerhard Mercator. Základ tvoří válec rovnoběžný se zemskou osou, jenž obepíná glóbus a dotýká se ho na rovníku. Povrch koule se pak na tento válec promítá, přičemž jeho rozvinutý plášť pokrývá pravoúhlá síť poledníků a rovnoběžek. 

TIP: Pokřivený svět map: Jak velká by byla Česká republika na rovníku?

Zmíněné zobrazení je však poněkud matoucí: Například Afriku zachycuje podobně velkou jako Grónsko (2 miliony km²), ačkoliv ve skutečnosti je černý kontinent 14krát rozlehlejší (přes 30 milinů km²). Aby totiž kartograf vytvořil z glóbu rovinu, musí zkrátka něco obětovat – a v případě Mercatorova zobrazení se jedná právě o relativní velikost území. Rozměry oblastí v blízkosti pólů jsou tudíž nadsazené.

Za mnohem přesnější lze považovat mapu AuthaGraph Japonce Hadžimeho Narukawy: Rozděluje světové území na 96 trojúhelníků a jedná se o čtyřstěn, jehož plášť se rozvine do obdélníku. Takové zobrazení pak zachovává reálné dimenze kontinentů výrazně lépe. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907