První turistka Evropy: Celia Fiennesová zvládla na koni nepřekonatelnou vzdálenost

15.05.2019 - Tomáš Konečný

V době, kdy ženy konečně získaly více práv, se jistá nezávislá mladá dáma vydala na cestu. V celonárodním bestselleru pak popsala krásy své vlasti a změnila historii turistiky – protože ji vlastně založila

<p>Na koni ujela Celia přes 6 400 km. Taková vzdálenost se v její době považovala za nepřekonatelnou.</p>

Na koni ujela Celia přes 6 400 km. Taková vzdálenost se v její době považovala za nepřekonatelnou.


Reklama

Druhá polovina 17. století stvořila v řadě ohledů moderní společnost. Kromě jiného mohly ženy poprvé v evropských dějinách rozhodovat o svém životě. K nejpozoruhodnějším nezávislým dámám té doby patřila Angličanka Celia Fiennesová, která jako první navštívila všechna hrabství své vlasti, a de facto se tak stala průkopnicí turistiky.

Celia pocházela z rodiny venkovské šlechty a dobovým zvyklostem se vzepřela už tím, že se rozhodla zůstat neprovdaná a disponovat vlastním majetkem. V letech 1684–1703 procestovala v koňském sedle v doprovodu sluhy celé tehdejší anglické království. Během putování si vedla podrobný deník. Jejím cílem bylo porovnat jednotlivé regiony a ukázat, jak rozdílně a přitom spořádaně lze žít kdekoliv v zemi. O století později inspiroval Celiin život spisovatelku Jane Austenovou a její ženské hrdinky.

Nemožná vzdálenost

Během své velké cesty urazila mladá žena na koni přes 6 400 km – taková vzdálenost se tehdy považovala za nepřekonatelnou. Celia zavítala na řadu šlechtických sídel, z nichž mnohá teprve vznikala. Zároveň jako první systematicky navštěvovala přírodní a kulturní památky: Popsala sirné prameny v Harrogate, obdivovala římské lázně v Bath, lezla po skalách v nejzápadnějším okraji Anglie a jako první nakreslila podobu Stonehenge, které se dnes udržuje právě podle jejích náčrtků.

TIP: Íkaros v sukních: Láska k létání se Amelii Earhartové stala osudnou

V navštívených městech se Celia zajímala o místní výrobky a propagovala anglické zboží. Věřila, že by lidé měli upřednostňovat domácí produkty před dovozem z ciziny. Odhadla také budoucí význam Liverpoolu, kde sledovala stavbu přístavu a předpověděla, že do sta let město předstihne svým bohatstvím Bristol. Stejně tak předpokládala, že časem bude výroba vznikat spíš na severu Anglie, v sídlech jako Newcastle a Manchester, která se později stala rodišti průmyslové revoluce.

Znovu do sedla

Ani po dokončení své monumentální pouti však Celia nepověsila cestování na hřebík. O devět let později se do sedla vrátila, znovu zamířila do sídel, jimiž kdysi projížděla, a porovnávala svá předchozí pozorování s novou realitou. Věřila, že její vyprávění dokáže podnítit muže i ženy, aby se víc zajímali o dění za hranicemi svého hrabství. Její záznamy jsou o to důležitější, že cestovala po zemi, jež procházela rychlou proměnou ze středověké do moderní podoby.

Její zápisky vyšly pod názvem Velká cesta mezi Cornwallem a Newcastlem až v roce 1812. Okamžitě se však staly bestsellerem a jejich obliba vedla k prosazení zákona o výstavbě celonárodní silniční sítě. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rorschach chtěl svým testem odhalovat schizofrenii, tedy duševní nemoc související se selháváním myšlenkových procesů a sníženým vnímáním emocí.

Zajímavosti

Svobodné zednářství

Historie

Pozemní personál britského a francouzského letectva si krátí dlouhou chvíli u krytu s nápisem upomínajícím na adresu britských premiérů

Válka

Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.

Vesmír

Bakteriální kultury v experimentu

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907