Reklama


Rusko: Nádech severského medvěda

24.04.2013

Rusko se už několik století počítá mezi nejmocnější země světa. Po rozpadu SSSR se zdálo, že nástupnický stát spěje k úpadku, v současnosti však mnohé nasvědčuje, že jeho pozice je stále silnější

Moskevské ikony - Rudé náměstí v Moskvě. Vlevo Kreml, vpravo chrám Vasila Blaženého
Moskevské ikony - Rudé náměstí v Moskvě. Vlevo Kreml, vpravo chrám Vasila Blaženého

Reklama

Takto vypadala ruská vlajka od roku 1896 až do bolševické revoluce v roce 1917, kdy byla nahrazena rudou standartou se srpem a kladivem. Trikolora bílé, modré a červené se opět používá od roku 1991

Při popisu Ruska nelze nezmínit jeho velikost. Někdejší Sovětský svaz měl rozlohu bezmála 22,5 milionu km2, z níž po rozpadu státu a oddělení čtrnácti samostatných státních útvarů hodně ubylo. I tak je Rusko suverénně největší zemí světa, která navíc disponuje celou desetinou zemědělsky využitelné světové půdy.

Energie na rozdávání

Rusko je nejen zemí velkou, ale navíc velmi bohatou na přírodní zdroje. Má k dispozici druhé největší množství uhlí, osmé nejhojnější zásoby ropy a disponuje vůbec největším objemem zemního plynu. Rovněž produkuje třetí největší objem elektřiny na světě a díky mnoha vodním elektrárnám je pátým největším výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Surovinový potenciál země se projevuje i ve faktu, že 80 % ruského vývozu tvoří ropa, zemní plyn, kovy a dřevo. Podíl prvotní surovinové výroby na celkovém HDP však pořád klesá a ruská vláda se i proto snaží podpořit rozvoj zpracovatelsky náročnějších odvětví.

Ruská ekonomika byla velmi citelně zasažena světovou finanční krizí v letech 2008–2009, díky níž musela ruská centrální banka vydat obrovskou část svých rezerv. V dlouhodobém měřítku má stát před sebou výzvu vypořádat se s ubývajícím množstvím ekonomicky aktivních obyvatel, vysokou korupcí a nedostačující infrastrukturou.

Zbraně pro supervelmoc

V období tzv. studené války proti sobě stály USA a Sovětský svaz jako největší mocnosti s nejrozsáhlejším arzenálem. Rusko v tradici vojenské připravenosti jednoznačně převzalo svazovou štafetu. Stát má více než milion osob v řadách aktivního vojenského personálu, nejmohutnější jadernou výzbroj a nejvíce tanků na světě. Ruská vláda vynaložila například v roce 2008 na výzbroj 58 miliard dolarů (páté nejvyšší vojenské náklady na světě), i když některé zdroje naznačují, že skutečné výdaje jsou ještě mnohem vyšší.

Vzhledem k nástupnictví po Sovětském svazu je často přetřásán celosvětový politický význam země. Pozice Ruska coby velmoci nebyla nikdy zpochybněna, ale komentáře mnoha světových politiků, vědců a analytiků v posledních letech naznačují, že mu už nebude dlouho možné odepírat status supervelmoci.

STRUČNÉ DĚJINY

Rozsáhlá oblast Ruska byla vždy vystavena nájezdům různých kmenů – od Gótů přes Huny až po Avary. V 9. století se v mnoha částech Ruska usadili východní Slované. Nedlouho poté došlo k prvnímu sjednocení země. Paradoxně se tak stalo díky příchodu skandinávských Vikingů, jimž místní obyvatelé říkali Varjagové. Jejich hlavním městem se stal Kyjev.

Kyjevská Rus přijala na přelomu 10. a 11. století pravoslavné křesťanství a představovala mocnou říši, která obchodovala například s Byzancí. V polovině 13. století však byla většina měst zničena při invazi Mongolů. Ti zemi bezpodmínečně ovládali až do roku 1380, kdy byli poraženi v bitvě na Kulikovském poli. Jejich stát Zlatá horda trval už jen dalších sto let. Rusko bylo postupně sjednocováno pod nadvládu Moskevského knížectví a v roce 1547 se stal prvním carem (tedy vlastně císařem, protože Rusko se považovalo za dědice Byzance zaniklé v roce 1453) Ivan Hrozný.

Ještě v 17. století byla ruská říše po kulturní stránce ponořena ve středověku. Moc šlechty nad rolníky vzrostla, což vedlo k zavedení nevolnictví v roce 1649. Odpor proti tomuto pořádku vyvrcholil v několika rolnických vzpourách, z nichž nejvýraznější bylo povstání Stěnky Razina (1667–1671) a Pugačevovo povstání (1773–1775).

Klíčová událost novodobého Ruska se odehrála po nepopulární rusko-japonské válce (1904–1905). Krize vedla k revoluci roku 1905 a následně i k revoluci roku 1917, po níž byl svržen car. V roce 1922 vznikl socialistický Sovětský svaz (SSSR), který kromě Ruska zahrnoval Ukrajinu, Bělorusko a další dříve samostatné státy.

Dlouhých sedmdesát let ovládal také rozsáhlý blok socialistických států – až do prosince 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadl na patnáct postsovětských zemí. Jeho úlohu následně převzalo dnešní federativní Rusko.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 142,5 milionu, tedy zhruba jako Německo a Francie dohromady
Věková struktura: 15,7 % dětí do 15 let, 13 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 38,8 let
Městské obyvatelstvo: 73 % (v Moskvě žije asi 10,5 milionu lidí, v Petrohradě 4,5 milionu)
Etnické složení: Rusové (79,8 %), Tataři (3,8 %), Ukrajinci (2 %), Baškirové (1,2 %), Čuvaši (1,05 %), ostatní (12,1 %)
Náboženství (praktikující): pravoslavní (15–20 %), muslimové (10–15 %), ostatní křesťané (2 %)
Jazyky: oficiálně ruština, množství minoritních jazyků
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 13,1 %
Gramotnost: 99,6 %
Nezaměstnanost: 6,6 % (odhad z r. 2011)
Lidí nemocných AIDS: asi 1 %

Politika

Typ vlády: federace
Vznik státu: 22. října 1721 vzniklo Ruské impérium, novodobé Rusko bylo po zániku SSSR vyhlášeno 24. srpna 1991
Hlava státu: prezident Vladimir Putin (od 7. května 2012); šéf vlády: Dmitrij Medveděv (od 8. května 2012)
Volby: prezident volen ve všeobecných přímých volbách na šest let; ve své funkci může setrvat pouze dvě na sebe navazující volební období; federální vláda je podřízena prezidentovi a prezident určuje všechny její členy včetně premiéra

Ekonomika

HDP na hlavu: 16 700 USD (odhad z r. 2011; ČR – 27 100 USD)
Měna: ruský rubl (GHS), 1 dolar = asi 30 rublů, 1 koruna = asi 1,6 rublu

GEOGRAFIE

Rozloha: 17 098 242 km2, největší země světa, srovnatelně velká jako například USA a Austrálie dohromady
Hranice: 20 240 km (s Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Ukrajinou a Finskem)
Délka pobřeží: 37 653 km
Charakter území: západně od Uralu široké roviny s nízkými kopci, na Sibiři rozsáhlé jehličnaté lesy a bezlesá tundra, hornaté oblasti podél jižních hranic
Podnebí: od chladných zim po ty třeskuté, sibiřské, a od teplých letních měsíců ve stepních oblastech po pouhé odtávání ledu na severu
Minimální noční / maximální denní teploty (°C) v Moskvě: leden–březen: −14 až −5 / −7 až 5, duben–červen: −5 až 12 / 5 až 23, červenec–září: 13 až 3 / 24 až 12, říjen–prosinec: 3 až −10 / 12 až −5
Nejnižší a nejvyšší bod: Kaspické moře (−28 m) / Elbrus (5 633 m)

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907