Reklama


Salvador: Země zbraní a nelítostných gangů

12.06.2016

Salvador je nejhustěji osídleným státem pevninské Ameriky. Tato malá země se vzpamatovala z dlouhé občanské války, ale stále čelí jejím následkům. Konflikt ještě víc rozdělil společnost a rozpoutal v ulicích další obrovskou vlnu násilí


Reklama

Víc než desetiletí trvající občanská válka skončila v roce 1992 podpisem smlouvy mezi vládou a levicovými rebely. Konflikt, který zažehla obrovská nerovnost mezi nepočetnou elitou ovládající politiku i ekonomiku země a drtivou většinou obyvatelstva, způsobil škody ve výši dvou miliard dolarů.

Ani po válce si ovšem obyvatelé Salvadoru (někdy se používá i název El Salvador) nevydechli. V roce 1998 udeřil hurikán Mitch, na začátku roku 2001 přišlo zemětřesení a v létě téhož roku nesmírné sucho, které zničilo 80 % úrody. V důsledku těchto přírodních pohrom zahynulo přinejmenším 1 200 lidí a víc než milion Salvadorců zůstalo bez střechy nad hlavou.

Násilí v ulicích

Od začátku 21. století zažívá země velký nárůst kriminality. Podle některých odborníků stojí za rostoucí zločinností deportace tisíců Salvadorců ze Spojených států, k níž došlo v polovině 90. let 20. století. Nucené vystěhování se totiž zaměřilo především na členy salvadorských gangů, kteří v kriminální činnosti pokračují i na domácí půdě.

El Salvador se společně s Guatemalou a Hondurasem považuje za centrum zločinných gangů a dochází tam k obrovskému množství vražd. V roce 2004 připadlo na každých 100 tisíc obyvatel země 41  úkladných vražd, přičemž 60 % z nich souviselo s aktivitami gangů. V roce 2012 se dokonce jednalo o 66 vražd na 100 tisíc obyvatel, což je například trojnásobek oproti statistikám z Mexika.

Marný boj s gangy

Vláda zavedla mnoho programů, jež měly mladé muže odradit od vstupu do některého z gangů nebo s gangy bojovat přímo. Její snahy však zatím vyzněly naprázdno. Dosud nejúspěšnější vládní program nazvaný „Supertvrdá ruka“ posílil policejní jednotky v ulicích a udělil policistům větší pravomoci. Navíc zapojil armádu a k tomu umožnil zatýkat lidi podezřelé jen na základě jejich vzhledu. To vedlo ke krátkodobému poklesu kriminality (a k přeplněnosti salvadorských věznic), nicméně OSN zaujala k programu odmítavý postoj a její Komise pro ochranu práv dětí jej nakonec v roce 2004 zakázala.

Jediným úspěšným zákrokem proti zločinnosti tak zůstává zprostředkování příměří mezi gangy, které se podařilo dojednat na začátku roku 2012. Už v březnu 2012 mohla vláda konstatovat, že kriminalita významně klesla: Během ledna a února zmíněného roku se totiž stalo obětí vraždy průměrně 16 lidí denně, zatímco na konci března šlo o necelých pět vražd za den a v polovině dubna – poprvé za tři roky! – nebyla spáchána ani jedna vražda. Pokles byl ovšem pouze dočasný.

Prezident nevyjednává

Loňská zpráva společnosti BBC uvádí, že v Salvadoru v současnosti působí asi 70 tisíc členů nejrůznějších gangů (a dalších devět tisíc si odpykává trest ve vězení) a páchané násilí dál eskaluje. Jen loni v září došlo k 907 vraždám, přičemž mezi oběťmi figurovalo i 47 policistů a 16 vojáků, z nichž mnozí čelili napadení mimo službu. Krveprolití lze srovnat s tím, které se odehrávalo za občanské války.

Vůdci gangů volají po obnovení příměří z roku 2012, ale prezident Sánchez Cerén se do vyjednání nové dohody odmítá zapojit. Má za to, že by se tak vláda jen vystavila přehnaným požadavkům zločinců. Rozhodl se proto nasadit víc policistů do oblastí, kde gangy operují nejvíc, a na pomoc povolal i sedm tisíc vojáků. Boj proti kriminalitě by měl podpořit také program „Stop zločinu“, který nabízí finanční odměnu ve výši 100–500 dolarů každému, kdo policii navede na stopu šéfů jednotlivých gangů. 

STRUČNÉ DĚJINY

V oblasti dnešního El Salvadoru se střídaly a prolínaly kultury Olméků (zhruba od roku 2000 př. n. l.), Lenků (300 př. n. l.), Mayů (přibližně 500 n. l.) a nakonec Pipilů (11. století). Už tři desetiletí po objevení Ameriky dobyl zemi Pedro de Alvarado, poručík Hernána Cortése. 

Pod španělskou korunou

V koloniálním období tvořil stát součást Generálního kapitanátu Guatemala, jenž vznikl v roce 1609 jako administrativní oblast Nového Španělska. Ke konci roku 1811 se však probudilo intenzivní hnutí za samostatnost: První vzpoury byly potlačeny, ale v září 1821 vyhlásil Salvador společně s dalšími zeměmi Střední Ameriky nezávislost na Španělsku a až do roku 1838 byl součástí Federativní republiky Střední Ameriky. Na konci 19. století založil Salvador s Hondurasem a Nikaraguou Větší středoamerickou republiku, která se však záhy rozpadla. 

Revoluce, převraty a války

Ve 20. století zažila země četné revoluce, převraty a ozbrojené konflikty. Zřejmě nejkurióznější byla přitom tzv. fotbalová válka: Lidé z hustě osídleného Salvadoru utíkali do Hondurasu, kde nezákonně využívali půdu ležící ladem. V roce 1969 jich tam žilo asi 300 tisíc, ale bezmála polovina ilegálních přistěhovalců byla násilně vyhnána zpět do Salvadoru. Během kvalifikačního utkání na fotbalové mistrovství v roce 1969 pak napětí mezi oběma státy vyústilo v ozbrojený konflikt. I v dalších letech procházela země těžkými zkouškami – zejména během dvanáctileté občanské války, která skončila v roce 1992 a zanechala za sebou 75 tisíc obětí.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 6,14 milionu; prům. počet dětí: 1,91 na ženu; věková struktura: 27,31 % dětí do 15 let, 7,09 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 26,1 roku; městské obyv.: 66,7 %; etnické složení: mesticové (míšenci bělochů a indiánů) 86,3 %, běloši 12,8 %, indiáni 0,2 %, černoši 0,1 %, ostatní 0,6 %; náboženství: katolíci 57,1 %, protestanti 21,2 %, svědkové Jehovovi 1,9 %, mormoni 0,7 %, ostatní 2,3 %, bez vyznání 16,8 %; jazyky: oficiálním jazykem je španělština; obyv. pod hranicí chudoby: 36,5 %; gramotnost: 88 %.

Politika 

Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 15. září 1821 (předtím španělská kolonie); hlava státu: prezident Sánchez Cerén, viceprezident Óscar Ortiz (oba od 1. 6. 2014); prezident je také šéfem vlády; volby: prezident a viceprezident se volí v přímých volbách na jediné pětileté období.

Ekonomika

HDP na hlavu: 8 300 USD (odhad z roku 2015, ČR – 31 500 USD); měna: americký dolar (USD).

GEOGRAFIE

Rozloha: 21 041 km², tedy zhruba stejně jako Slovinsko; hranice: 590 km (s Hondurasem a Guatemalou); délka pobřeží: 307 km; charakter území: většinou hornatý povrch s úzkým pobřežním pásem nížin a náhorní plošinou v centru země; podnebí: tropické na pobřeží, mírné ve vnitrozemí; období dešťů od května do října a období sucha mezi listopadem a dubnem; min. noční / max. denní teploty (°C) v San Salvadoru: leden–březen 15–16/29–31, duben–červen 17–18/28–31, červenec–září 17/28–29, říjen–prosinec 16–17/27–28; nejnižší a nejvyšší bod: Tichý oceán (0 m) / Cerro El Pital (2 730 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vikingové pobřeží Severní Ameriky nikdy neosídlili trvale. Země byla příliš vzdálená a nepřátelská.

Zajímavosti

Prvním Čechem, který se umístil na stupních vítězů na olympijských hrách, byl v roce 1900 František Janda Suk.

Historie

I když se nemusíme obávat nedostatku kyslíku, lidstvo by se mělo velmi zamyslet nad znečišťováním atmosféry; jedy, které se už dnes na mnoha místech nacházejí, totiž člověka zahubí snáz než pokles koncentrace životodárného plynu.

Věda

Včely si při sběru nektaru musí zapamatovat charakteristické rysy jednotlivých květin. U květů některých citrusů jim tento úkol usnadňuje obsažený kofein

Příroda
Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907